TURISTIKU PODPORUJÍ
61 721 turistů a cestovatelů
116 940 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 500 656,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 631
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 310 885

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1465

Arciděkanství v Jičíně
Arciděkanství v Jičíně
Dům, budova
Jičín měl svého plebána již v 1. polovině 14. století, přičemž prvním známým jičínským farářem byl Šimon, a to v roce 1342. Víme o něm díky tomu, že téhož roku mu papež dal milostný list na pražský kanonikát, i kd…
více »
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
více »
Regnerovy sady v Náchodě
Regnerovy sady v Náchodě
Park
Původně tato místa pod dnešním zámkem náležela náchodské vrchnosti, a to již v době, kdy zde v roce 1270 vybudoval Hron z Náchoda nový kamenný hrad. V rámci staletí se stav kopce měnil podle toho, komu zdejší zámek říkal pane, takže býval částečně zalesněn, aby se následně stal kompletně holým a neudržovaným, protože se zde nacházely hradby a valy, jejichž úkolem byla ochrana h…
více »
Stará radnice čp. 1 v Náchodě
Stará radnice čp. 1 v Náchodě
Radnice
hodnoceni 7/10
První zpráva o zdejší radnici pochází z roku 1491. Tehdy obec prodala dům, „který jest byl k rathúzu kúpen“, za 26 kop grošů Janu Cidlinovi. Původní náchodská radnice byla dřevěná a vyhořela v roce 1570 spolu s děkanským kostelem a řadou okolních domů. Po tomto požáru byla vystavěna nová radnice, avšak opět jen dřevěná s podezdívkou a o 1 patře. Postupem času však zchátrala a p…
více »
Dům čp. 14 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Dům čp. 14 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pohledově jde zdánlivě o dvoupatrový dům s valbovou střechou, jenž vznikl na širší parcele na tzv. Velké vartě jako jednopatrový dům výstavbou v 16. století, ale několikrát byl přestavěn, a to po požáru v roce 1670 a na přelomu 18. a 19. století, kdy získal klasicistní vzhled, přičemž roku 1905 byl snížen val tzv. Varty, o níž Jan Stanislav Polický napsal v publikaci "Kniha o J…
více »
Dům čp. 17 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Dům čp. 17 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme Havlíčkovou ulicí, potkáme řadu starých budov, z nichž některé si zachovaly svůj původní vzhled. Jednou z takových je rovněž dům čp. 17, což je řadový patrový objekt s tříosým průčelím a se sedlovou střechou, který byl vystavěn po požáru v roce 1670 (během tohoto požáru vyhořelo v celém městě 124 stavení), koncem 17. století byl přestavěn z původní renesanční po…
více »
Hora Bouřňák
Hora Bouřňák
Hora
hodnoceni 10/10
Většina návštěvníků Krušných hor zná tuto 869 m vysokou horu z toho, že zde lyžovala, případně tudy šla při své turistické túře. Dost lidí zarazí tento název a vytane jim kolikrát na mysli otázka: "Proč se tento k…
více »
Klokočské skály
Klokočské skály
Skalní útvar
Vedle Betlémských skal jsou dalším turonským skalním útvarem nad Turnovem Klokočské skály, které obdržely svoje pojmenování podle toho, že se nacházejí na jihozápadním a západním okraji obce Klokočí. Dříve však bývaly značně opomíjené, což nám dokládá text Václava Kudrnáče z jeho knihy "Český ráj", jež vyšla v roce 1910:"Klokočské skály.Zapomenutou téměř zůstává krajina podkozá…
více »
Betlémské skály
Betlémské skály
Skalní útvar
Na severovýchod od Turnova nalezneme rozsáhlejší soustavu větších svrchněkřídových skal turonsko-koniackého stupně, jež je v současné době součástí přírodní rezervace Klokočské skály, jež byly vyhlášeny 21. listopadu 1977 Radou Východočeského krajského národního výboru Hradec Králové jako státní přírodní rezervace, aby byl ochráněn zdejší unikátní rozsáhlý křídový pískovcový sk…
více »
Jaroměřský (Heřmanický) rybník
Jaroměřský (Heřmanický) rybník
Rybník
Město Jaroměř mívalo od středověku také své rybniční hospodářství, a to již minimálně od 15. století. Tehdy se zde však nacházelo více vodních ploch, takže nejde někdy identifikovat, zda se jednalo o ten či jiný r…
více »
Kostel sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně
Kostel sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně
Kostel
Jde o původní městský farní kostel v gotickém slohu zasvěcený nejprve sv. Jakubu, který je zmíněn v roce 1412 při založení oltáře sv. Mikuláše a Martina Janem Jindřichem z Vartemberka, o 3 roky později při založen…
více »
Kopec Železný u Železnice
Kopec Železný u Železnice
Kopec
Tento kopec o nadmořské výšce 369,8 m n. m. se nachází mezi Železnicí a Těšínem, přičemž ze severu ho obtéká Ploužnický potok, jenž byl dříve zván jako Ploučnice. Není sice tak veliký, ale má obdobnou historii jak…
více »
Dům „U Zlatého slunce“ čp. 33 v Jičíně
Dům „U Zlatého slunce“ čp. 33 v Jičíně
Měšťanský dům
Na tomto místě dříve stál gotický objekt, který byl radikálně přestavěn nebo úplně nahrazen jednopatrovým kamenným domem na přelomu 16. a 17. století, podobně jako tomu bylo u domů „U Zlatého bažanta“ čp. 2, „U Zl…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Jičíně
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Jičíně
Kostel
Tento děkanský kostel nebýval vždy farním. Ve 14. století bývala plebánie u nynějšího kostela sv. Ignáce, jenž byl rovněž zasvěcen sv. Jakubu. Roku 1360 byl zmíněn plebán Mikuláš. 22. května 1360 si Ješek z Veselí…
více »
Trojice městských bran v Jičíně
Trojice městských bran v Jičíně
Zajímavost
Jičín se již v 15. století dělil na vlastní město a podměstí, jež byly tři – Pražské, Holínské a Valdické. Ta byla od vlastního města oddělena hradbou ve tvaru nepravidelného čtverhranu s baštami a s hlubokými příkopy. Trčkovské opevnění z poloviny 16. století bylo předěláno a doplněno za dob Albrechta z Valdštejna. K jeho radikální změně však nedošlo, protože byl Albrecht z Va…
více »
Rybník Kníže v Jičíně
Rybník Kníže v Jičíně
Rybník
O tomto rybníku a jeho zřízení se dochovala řada písemností, takže jeho vývoj můžeme popsat skoro od jeho vzniku, k němuž mohlo dojít v roce 1478, což dosvědčuje listina z 29. června téhož roku, v níž kníže Hynek …
více »
Ossarium u Kbelnice
Ossarium u Kbelnice
Kaple
Známá bitva prusko-rakouské války, jež se odehrála 29. června 1866 u Jičína, se nevyhnula ani nedaleké obci Kbelnici. A z tohoto důvodu byl právě u ní zřízen vojenský hřbitov, kam byly postupně přesunovány a převáženy pomníky z různých částí jičínského bojiště, a to zároveň s ostatky padlých vojáků.K jeho založení došlo v roce 1889, kdy pozemek pod ním byl zdarma věnován Karlem…
více »
Kopec Zebín
Kopec Zebín
Kopec
Kuželovitý čedičový kopec Zebín (399,4 m n. m.) se vypíná na severu jičínského katastru, a to přímo v linii obcí Kbelnice a Valdice. Od dávných dob býval znám zdejším silným pramenem, jemuž se říkalo „studánka pod…
více »
Střezetice
Střezetice
Vesnice
Své jméno měla ves obdržet podle svého bájného zakladatele Střezaty, o čemž hovoří prof. Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":"Střezetice (lid. …
více »
Dlouhé Dvory (Střezetice)
Dlouhé Dvory (Střezetice)
Místní část
Tato lokalita, o níž se ve známém dobovém pořekadle hovořilo, že se zde má kupovat zelí a cihly, byla osídlena již v době kamenné, což dokazuje nález broušených nástrojů a přeslenu z období kultury s vypichovanou …
více »
Kostel sv. Máří Magdaleny v Lužanech
Kostel sv. Máří Magdaleny v Lužanech
Kostel
Zdejší kostel byl zmíněn jako farní již ve 14. století (v popisu pražské diecéze z let 1344-1350), i když jeho počátky mohou být mnohem starší, protože podle některých pramenů existoval tento chrám Páně i s farou …
více »
Škola v Lochenicích
Škola v Lochenicích
Dům, budova
Již v roce 1602 se v obci nacházela partikulární škola, na níž působili učitelé, kteří byli vysíláni přímo z Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1684 byl zdejším kantorem Mikuláš Kapsář. Takových škol bylo tehdy v …
více »
Kostel Zvěstování Panny Marie v Úlibicích
Kostel Zvěstování Panny Marie v Úlibicích
Kostel
Tento kostel byl opatřen vlastním plebánem již ve 14. století, i když někteří autoři hovoří o tom, že ho měl již minimálně o století dříve. Ten v letech 1369 a 1384 platil 9 grošů papežského desátku. Jako farní vš…
více »
Lochenice
Lochenice
Vesnice
Tato obec byla původně zvána jako Lochynice, teprve později se ustálil dnešní název. Tento nezvyklý název byl obci přisouzen podle lidové tradice od toho, že původní obyvatelé ještě neměli pěkně vypravená roubená …
více »
Kostel sv. Petra, apoštola v Plotištích nad Labem
Kostel sv. Petra, apoštola v Plotištích nad Labem
Kostel
Původně byla tato osada součástí Pražského podměstí, kam byla rovněž i přifařena, ale když byl v době stavby královéhradecké pevnosti roku 1778 zbořen farní kostel sv. Petra (podle císařského nařízení z 26. května 1777) na Pražském podměstí (teprve později začal být používán pojem Pražské Předměstí), který stával přibližně v místech dnešní Hořické ulice (důkazem by měly být nál…
více »
Nový hřbitov v Lochenicích
Nový hřbitov v Lochenicích
Hřbitov
Původní pohřebiště bylo u kostela Narození Panny Marie, kam od roku 1781, kdy byl zrušen starý hřbitov na Mýtském podměstí (dnešním Slezském Předměstí), museli pohřbívat své zesnulé obyvatelé Slatiny, Ruseka, Piletic a Svinar. V roce 1823 zde byly pohřbeny oběti cholerové epidemie, kterých bylo celkem 16, a to ze stavení čp. 17, 21 a 100. O 10 let později byla u starého hřbitov…
více »
Bydžovská Lhotka (Měník)
Bydžovská Lhotka (Měník)
Místní část
První zmínka o Bydžovské Lhotce, jejíž katastr byl osídlen již v době kamenné, má pocházet z roku 1357 (jiné zdroje uvádějí rok 1362), i když je spojena pouze s místním kostelem, jenž byl zapsán již v popisu pražs…
více »
Kaplička Panny Marie u Barchova
Kaplička Panny Marie u Barchova
Kaple
Na okraji Harrachovského „Velkého lesa“ (viz tereziánský, josefinský i stabilní katastr z roku 1841, který byl vypracován adjunktem 1. třídy Carlem Bolusekem a geometrem Wenzlem Hniliczkou - „Grosser Wald“) při si…
více »
Barchůvek (Měník)
Barchůvek (Měník)
Místní část
Své jméno získala tato ves podle sousední a mnohem starší obce Barchova, jejíž pojmenování vzniklo přidáním přípony -ov k osobnímu jménu Barech či Barch, o němž se soudí, že šlo o zkratku jiného osobního jména Bartoloměj, která má stejný původ jako Bareš. Od poloviny 16. století se od sebe obě vsi lišily pojmenováním - Velký a Malý Barchov, v následujícím století se říkalo vsi …
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Babicích
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Babicích
Kostel
Zdejší chrám byl farním již ve 14. století, ale první spolehlivá zmínka o něm je až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Roku 1369 se stal zdejším farářem Tas, a to po zemřelém knězi Adamovi. V roce 1391 byl babický farář Tas (Tasso) přesazen na faru do Rožďalovic na Libáňsku a 4. března téhož roku sem dosadili bratři Michlík a Matěj z Babic Jakuba, kněze ze Lhoty. Před ro…
více »
stránka 26 z 49
« na začátek    < předchozí    24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek