Z Moravských Bránic do Ivančic a zpět

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Z Moravských Bránic do Ivančic

Rozhledna Na Oklikách

Vyhlídka

Ivančice

Kaple Nejsvětější Trojice

Železniční zastávka Ivančice - město

Most přes Jihlavu v Ivančicích

Jihlava

Cesta po pravém břehu

Ivančický viadukt

Cesta po pravém břehu

Pomník obětem 1. světové války

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (85 fotografií)

Z Moravských Bránic se vydávám do mírného kopce po červeně značené turistické cestě, která ale vede až k nádraží po místních asfaltových komunikacích. Poté, co přejdu koleje, pokračuji po sice zpevněné, ale rozbahněné cestě podél vinic. Postupně se dostávám až na kótu 280 metrů nad mořem. Prostor se kolem mě otevírá, tudíž se mohu rozhlížet, ale také si se mnou nehezky zahrává vítr. Brzy ale přicházím mezi první stromy, kde cesta začíná klesat.

Skrz chatovou oblast přicházím přes koleje k silnici č. 152. po ní jdu ale naštěstí jenom kousek podél kouzelného Ivančického letoviska. Kdyby bylo léto, tak zajdu samozřejmě na pivo nebo drink k Majáku a určitě ani nevynechám koupel na jezu Stříbský mlýn, ale nyní je řeka Jihlava trošku studená a občerstvení je zavřené.

Opouštím silnici a pokračuji severním směrem do kopce stále po červené mezi chatami i rodinnými domky. Přibližně na kótě 250 metrů nad mořem se cesta prudce stáčí na západ a kopíruje zhruba vrstevnice. Přicházím nad řeku Jihlavu, která se ale skrývá dole a roští i stromy podél cesty mi neumožňuje moc dobré výhledy.

Naštěstí kde se vzala, tu se vzala, objevuje se přede mnou rozhledna Na Oklikách. Ve svahu nad údolím řeky Jihlavy nad skalními útvary, které nesou název Okliky, ji navrhl pro místní okrašlovací spolek pan Miloš Navrátil. Původně, v roce 1911, zde byl postaven dřevěný vyhlídkový gloriet, který roku 1938 nahradil betonový vyhlídkový altán.

Betonový altán nabízí romantické výhledy do okolní krajiny a kroutící se řeku Jihlavu. Vidět je částečně také zmíněný Stříbský mlýn, kde jsem před chvílí byl a město Ivančice, kam se chystám. Je zajímavé, že rozhlednička je celkem vzdálená od obydlených míst, ale přesto se k ní někdo vydal a posprejoval jí.

Asi o sto metů dál je v záhybu cesty betonová lavička. Také toto místo nabízí zajímavé výhledy. Následně začíná cesta mírně klesat a brzy se objevují první rodinné domky. Vítají mě Ivančice, které patří mezi nejstarší města na Moravě. Založení je datováno k přelomu 12. a 13. století. Osídlení místa je ale podstatně starší, což dokládají nálezy z doby kamenné a bronzové. Zajímavá poloha na soutoku tří řek – Jihlavy, Rokytné a Oslavy, v teplé kotlině jižní Moravy, Ivančicím patrně velmi svědčila, a tak byly v 16. století dokonce v první desítce největších měst na Moravě.

Kolem hřbitova přicházím na hlavní silnici č.152, kde se zastavuji na rohu ulicí Jana Fibicha a Hřbitovní. Na levé straně si prohlížím kapli Nejsvětější Trojice, která byla založena jako hřbitovní v roce 1560. Jde o nevelkou, zděnou, omítnutou, jednolodní budovu obdélného půdorysu s mírně odsazeným půlkruhovým závěrem, k jejímuž západnímu průčelí přiléhá hranolová věž členěná jednoduchou kordonovou římsou. Pravidelné mše se v ní nekonají a po většinu roku je zavřená.

V malém parku před kaplí Nejsvětější Trojice se nachází také pomník se sochou ženy s věncem, který připomíná jména více než stovky obětí první světové války. Ještě je zde kovový kříž (patrně z roku 1974), který je osazen na kamenném podstavci.

Následně pokračuji přes Tesařovo náměstí do úplného centra města, na Palackého náměstí. Když se řekne Ivančice, tak se většinou lidem vybaví pojem víno či jméno dvou zdejších slavných rodáků. Kolem památníku Alfonse Muchy procházím, rodný dům Vladimíra Menšíka se stálou expozicí je nedaleko.

Při procházce centrem si nelze nevšimnout dvou sakrálních objektů, kostela Nanebevzetí Panny Marie či kostela sv. Jakuba. Své dominantní místo na Palackého náměstí má také zajímavý Sloup se sochou Panny Marie i kašnu se sochou svatého Floriána.

V Ivančicích, které leží asi 20 km jihozápadně od Brna, nebo v blízkém okolí města je samozřejmě zajímavých míst více, záleží jenom na čase, kolik si ho člověk vyhradí na návštěvu. Do města lze přijet autobusem nebo vlakem, parkování auta je bezproblémové.

Já však pokračuji ve svém pěším putování a brzy se ocitám nejprve u železniční zastávky „Ivančice – město“, odkud jdu po červené k řece Jihlavě. Napravo si prohlížím vodní elektrárnu Na Réně, jez Ivančice i nedaleký přítok říčky Rokytné.

Po chvíli přecházím na pravou stranu řeky, kde bych mohl vystoupat rozhlednu Réna (rozhledna Alfonse Muchy). Tam jsem ale byl minule a dnes také ta viditelnost není kdovíjaká. Opouštím zde

Tedy červeně značenou turistickou cestu a pokračuji po zpevněné cestě, jež vede po pravé straně řeky Jihlavy. V jeden okamžik se cesta vzdálí od vody a mě čeká mírné stoupání, které po chvíli vystřídá opět klesání k řece.

A to už jsem na dohled úžasného místečka, které se jmenuje Stříbský mlýn. Před několika hodinami jsem ho pozoroval z druhé strany. Také nyní vzpomínám na letní koupání a v Parníku bumbání.

Po krátké zastávce pokračuji dále, stále po stejné straně řeky. Brzy slyším vlak a následně také vidím, kudy jede. Po Bránickém železňáku nebo Ivančickém viaduktu. Názvů má tento most mnoho. Samozřejmě ten původní most, abych to upřesnil. Ten, který byl vybudován v letech 1868-1870 a do provozu slavnostně předán 15. září 1870. Více jak 100 let sloužil svému účelu, poslední vlak po něm přejel 9. 11. 1979 v 7 hodin a 2 minuty. Ještě téhož dne byla železniční doprava převedena na nový most. V současnosti tady vede železniční trať č. 244 z Brna do Hrušovan nad Jevišovkou a dále. Nebližší železniční stanice má název Moravské Bránice. Chvíli se prochází okolo mostu a prohlížím si především zarostlé konstrukce toho původního.

Nakonec pokračuji, opět po červeně značené cestě. Po obou jejích stranách začíná přibývat chat a brzy se objevuje dlouhá rovinka, po které se dostáván okolo hřbitova na okraj obce Nové Bránice. Tady zabočím prudce doleva a jdu na sever. Po silničním mostě č. 39518-3 přecházím řeku Jihlavu na její levou stranu. Chvíli poté mě vítá cedule Moravské Bránice. Na výchozí místo je to již jenom kousek.

Během procházky se střídaly různé povrchy. Pro jízdu s kočárkem nebo na vozíku to celé není, člověk by si musel trasu upravit.

Nejenom v Ivančicích jsem viděl samá zajímavá místa:

Rozhledna Alfonse Muchy na jihovýchodním okraji města Ivančice: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-alfonse-muchy-na-rene-na-okraji-mesta-ivancice

Ivančice a kaple Nejsvětější Trojice: Ivančice a kaple Nejsvětější… - Kaple | Turistika.cz

Ivančické letovisko: https://www.turistika.cz/mista/ivancicke-letovisko-a-stribsky-mlyn/detail

Ivančický viadukt: Železniční viadukt – zajímavá… - Technická památka | Turistika.cz

Ivančice a pomník obětem války: Ivančice a Památník obětem… - Památník | Turistika.cz

Ivančický viadukt: Ivančice a Železniční viadukt… - Technická památka | Turistika.cz

Ivančice a židovský hřbitov: http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-ve-meste-ivancice

Ivančice: Město Ivančice – Alfons Mucha… - Město | Turistika.cz

Ivančice a rozhledna Na Oklikách: Ivančice a rozhledna Na… - Rozhledna | Turistika.cz

Ivančice a vyhlídkové místo bez jména: Ivančice a vyhlídkové místo… - Vyhlídka | Turistika.cz