Po stopách dvou významných šlechtických rodů - Harantů a Švamberků

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Bezdružice, ČD		0,0 km
Konečná stanice trati 177 Pňovany - Bezdružice, přezdívané též Bezdružická lokálka. Ve vlacích je zaveden specifický způsob odbavování cestujících, uvažuje se o prodloužení trati až do Teplé, kde by vytvořila relativně rychlé spojení Plzně a Karlových Varů. Na odstavných kolejí nádražíčka stojí několik opuštěných vagonů ČSD.
Bezdružice, kostel Nanebevzetí Panny Marie		0,6 km
Dnešní barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1710 stojí na místě původního kostela gotického, o němž pochází první zmínky z roku 1510. Dnešní kostel je jednolodní s věží, loď je ze strany presbytáře (z východu) opatřena , stejně jako věž, kamennými zkosenými podpěrami
Bezdružice,zámek		0,8 km
Na skalnatém ostrohu vznikl někdy v 60. létech 14. století, za rytíře Buška, malý kamenný hrad. Rozvíjející se ves s hradem byla roku 1459 povýšena na městečko s právem týdenních trhů, právem pranýře a šibenice. Po třicetileté válce (1712) byl panstvu nevyhovující hrad přestavěn knížecím rodem Löwensteinů na pohodlný barokní zámek s pivovarem a poplužním dvorem, panství Bezdružice bylo při pozemkové reformě roku 1933 rozparcelováno a část odprodána, roku 1945 definitivně zaniká a hospodářem na zámku se stávají Státní lesy a statky, n.p., které zámek dostatečně zdevastovali. Po revoluci byl navrácen původním majitelům, rekonstruován a v letech 2004-2011 zde byla provozována galerie sklářského umění s největším skleněným betlémem u nás. Dnes je zámek bohužel opět nepřístupný...
Bezdružice, náměstí Kryštofa Haranta		1,0 km
První zmínka o obci pochází z roku 1227, kdy Bezdružice patřili velmoži Kojatovi z Mostu. Dále se majitelé střídali, mezi ty významnější patřil hlavně rytíř Bušek, vlastnící tvrz i se vsí v 60. až 80. letech 14. století a byl pravděpodobně předkem rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, kteří ovšem toto panství nikdy nevlastnili a patřili jim v průběhu dějin známé hrady Klenová a Týnec u Klatov a Pecka v Podkrkonoší. Po roce 1621, kdy se jejich nejvýznamnější představitel, renesanční kavalír Kryštof Harant z Polžic a Bezdružice, byl popraven za účast na protihabsburském stavovském povstání, přichází rod o část majetku, konvertuje ke katolické víře ( většina jeho členů) a upadá v zapomnění. Rod vymírá po meči Františkem Harantem roku 1728. Do rodového znaku se v 15. století ustálil bílý černoocasý kohout na červeném poli, který je dodnes součástí erbu městečka Bezdružic. Po roce 1569 spadají Bezdružice pod švamberský Krasíkov, za třicetileté války jsou vyplundrovány a zámek je pobořen. Následně přechází pod správu knížecího rodu Löwensteinů, pod jejichž rukama se město náležitě rozvíjí. V 18. století tu vzniká textilní manufaktura a sklárna. V r. 1730 jsou Bezdružice opět zplundrovány, tentokrát požárem. Na ochranu města tehdy vznikl sloup se sochou sv. Floriána, ochránce před požárem, který dodnes zdobí náměstí naproti hasičské zbrojnici. V 19. století se stávají Bezdružice samostatným soudním okresem, spadajícím střídavě pod pol. okres Planá nebo Teplá, vzniká policejní stanice, fara a pošta. Dříve byly Bezdružice přifařeny ke kostelu svatého Václava v Čelivi. Vývoj je dovršen roku 1901, kdy je do města zřízena vlečka, původně jen s nákladní dopravou a zapojenými osobními vozy, později jsou zavedeny pravidelné osobní vlaky. Úpadek nastává po druhé světové válce, kdy se Tepelsko postupně vylidňuje. Na konci války byl v blízkosti obce zřízen zajatecký tábor, po odsunu Němců sem byli přesídleni někteří obyvatele z Havlíčkobrodska. Domy na náměstí jsou především klasicistní a novodobé, za socialismu byly odstraněny mnohé exteriérové ozdoby. Z náměstí vychází několik turistických tras všemi směry od městečka. V Bezdružicích žila před druhou světovou válkou početná židovská a německá komunita, při cestě na Řešín se zachoval také židovský hřbitov.
Bezdružice, vyhlídka		2,0 km
Dolní Polžice,rozc.		2,8 km
Dolní Polžice,tvrziště		3,0 km
Dolní Polžice,rozc.		3,3 km
NS
Horní Polžice		5,2 km
Ovčí vrch, vyhlídka (697 m.n.m.)		5,8 km
Ovčí vrch, odb. ke kapli		6,7 km
Ovčí vrch, kaple Smrtelných úzkostí Kristových a pomník selského povstání		6,8 km
Ovčí vrch, odb. ke kapli		6,9 km
Krasíkov, dvůr		7,9 km
Krasíkov, odbočka ke zřícenině		8,3 km
Krasíkov, kostelík sv. Máří Magdalény		8,8 km
Krasíkov, zřícenina hradu Švamberk		8,9 km
Krasíkov, kostelík sv. Máří Magdalény		9,1 km
Krasíkov, odbočka ke zřícenině		9,5 km
Balcarův mlýn,rozc.		11,2 km
Údolí Hadovky		12,6 km
Na Hadovce, rozc.		14,3 km
Studánka lásky a viadukt		14,8 km
Vyhlídka na násep trati Pňovany-Bezdružice		15,0 km
NS
Břetislav, NS		16,1 km
Konstantinovy Lázně, U nádrže, vých.tur.značených cest		17,7 km
Konstantinovy Lázně, kostel Panny Marie Lourdské a náměstí U Fontány		17,8 km
Konstantinovy Lázně, Prusíkův pramen		18,0 km
Konstantinovy Lázně, ČD	Asfalt	18,3 km