Daleko na východě a vysoko na severu Norska se zastavujeme na jednu noc v menším norském městě Kirkenes (severosámsky Girkonjárga, finsky Kirkkoniemi), , které leží v kraji Finnmark na Varangerfjordu, v jedné z nejodlehlejších oblastí Evropy. Tato odlehlost a dostatečná vzdálenost od politických center činí z této oblasti velmi výjimečné místo, které se nachází na křižovatce mnoha kultur. Žijí zde převážně Sámové, kteří to mají z Norska blízko do Ruska i Finska.
Procházku po městě začínám i končím tam, kde jsme se ubytovali. Dům (Arctic city suites – suite 2), jehož část jsme užívali, se nachází v ulici Parnassveien.
Kousek odtud je zajímavé zarostlé návrší s převýšením okolo dvaceti metrů oproti okolním silnicím. Na mapě je označeno jako výhledové místo a opravdu je odtud rozhled. Jenom ten přístup je trochu složitější. Vede tam několik příkrých pěšin, které po dešti mohou klouzat.
Další zajímavé vyvýšené místo se nazývá Prestefjellet (Kněžská hora). Nabízí se odtud zajímavé pohledy na celé město i velký fjord Varangerfjord. Není to oficiální značená vyhlídka, ale plácek na okraji silnice.
Pokračujeme do centra, kde lze navštívit největší protiletecký jeskynní kryt pro civilní obyvatelstvo, který je v současné době zpřístupněn pro veřejnost. Nachází se zde muzeum Andersgrotta, které už bylo bohužel v době mé návštěvy zavřené.
Před vstupem do muzea je ukazatel vzdáleností do různých míst světa, což je častá věc v Norsku. Podobné vidíme skoro v každém městě či turisticky významném místě.
V průběhu druhé světové války bylo město Kirkenes a jeho okolí mnohokrát bombardováno Spojenci. Náletů bylo údajně přes tři sta, což z Kirkenes učinilo druhé nejčastěji bombardované místo na celém světě, po ostrově Malta. Město bylo osvobozeno již 25. října 1944 Rudou armádou a stalo se tak prvním osvobozeným městem v Norsku. Tuto dramatickou historii druhé světové války připomíná monumentální památník sovětským osvoboditelům poblíž ulice Roald Amundsens gate. Nechali ho postavit Norové na znamení vděčnosti za osvobození od německé okupace v roce 1944. Monument byl odhalený v roce 1952. Na vysokém tvarovaném kamenném soklu stojí ruský voják se samopalem. Památník je místem každoročních vzpomínkových akcí 8. a 9. května, a také 25. října – dne osvobození města. V současnosti stojí před pomníkem automobil v barvách Ukrajiny a nápisy: „STOP WAR NOW“, „STOP WAR, STOP PUTIN“.
Také ve městě Kirkenes mají farní kostel Norské církve. Kostel bílé barvy byl postaven v roce 1959 architektem Sofusem Hougenem.
Před radnicí si prohlížím pomník Nordens Klippe Memorial. V překladu by to mělo být něco jako pomník skále severu. Sochu nechal postavit patrně nějaký dělnický svaz 8.9.1906. Ale moc jsem toho nezjistil. Na velkém kuse skály stojí dva dělníci, patrně horníci a hledí možná k Bjørnevatn, kde se těžila železná ruda.
Ve městě je ještě jeden válečný pomník. Stojí na okraji náměstí John Savios plass a má název „pomník válečné matky“ nebo něco v tom smyslu. Každopádně na žulovém hranolovém podstavci stojí žena, drží malé dítě v rukou a dívá se do dáli. Druhé dítě, patrně její syn, sedí u jejích nohou.
Pokračujeme podél pobřeží fjordu po slavné silnici E6. V minulých dnech i v minulých letech jsme již nějaký ten kilometr po této silnici ujeli, ale nyní jdeme pěšky, jelikož … Ještě se na chvíli zastavujeme u supermarketu, protože nás zaujal jeho název v ruštině. O kousek dále je ale něco podstatně zajímavějšího. Končí zde zmíněná silnice E6, která prochází celou severní Evropou. Z jihozápadního Švédska vede z Trelleborgu přes norské hlavní město Oslo a dále na Lillehammer, Trondheim, Fauske a Narvik, až k malé obci Leaibevuotna, za kterou se překvapivě vydává přes městečko Lakselv k jihu. Na konec ale za významným laponským městem Karasjok dostane silnice rozum a začne šplhat podél finských hranic zase na sever. Je zajímavé, že se do Finska nepodívá, jako by se ho bála. V závěrečném úseku se za obcí Vuonnabahta stáčí opět k jihovýchodu, aby zakončila svou pouť v městě Kirkenes u hranice s Ruskem. Prohlížíme si její poslední označení v přístavu.
Cestou zpět se zastavujeme u ruského ortodoxního kostela, který se nachází na ulici hans Væggers vei 5. očekával jsem nějakou architektonicky zajímavější stavbu.
*
Své zážitky z celé návštěvy především Laponska jsem shrnul do foto cestopisu o jedenácti částech:
*
Zde jsou odkazy (více fotografií a informací) na jednotlivá místa a zážitky z našeho devatenáctidenního cestování. Je toho hodně, tak jsem to rozdělil podle jednotlivých zemí, a nakonec dal ubytování, dopravu restaurace a kavárny.
Při toulkách po Norsku jsme viděli mnoho zajímavého:
Ve Švédsku také:
Ve Finsku též:
Ve všech třech státech jsme navštívili kavárny, restaurace, ubytovali jsme se nebo přesouvali na jiné místo:
*
O minulých návštěvách Norska a Švédska jsem tady také něco napsal:
*
Poslední aktualizace: 15.10.2026
Obrázky nejenom z Laponska – procházka po norském městě Kirkenes na mapě
1
turista zde byl a hodnotil
5,00
Diskuse a komentáře k Obrázky nejenom z Laponska – procházka po norském městě Kirkenes
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!