Litoboř - Úpice - Malé Svatoňovice

"Proboha, co chcete dělat v takový díře?! A jó, vy jste turisti, tak to jó." Takto nás přivítal postarší řidič autobusu, do kterého jsme jako jediní pasažéři nastoupili u nádraží v České Skalici a projevili jsme přání dostat se s ním do Litoboře. Na naši otázku, proč je to jako díra, pokračoval: "To uvidíte, až tam dojedeme. Bouchnul tam granát, v tý díře postavili pár baráků a ze dvou stran do tý díry udělali serpentýny z asfaltu. A my tam teď musíme jezdit." Měl pravdu, kvůli nám fakt musel. A měl pravdu ještě jednou, opravdu to je pěkný ďolík.

Že jsme si ho vybrali jako startovní místo naší túry, za to mohla předpověď počasí. Měla být "pěkná kosa" znásobená čerstvým a ač jižním, tak studeným větrem. Takže jsme hledali trasu, při níž ten vítr budeme mít v zádech a trasa nebude přehnaně dlouhá. Proto jsme ji původně plánovali jen do Úpice. Jenže ono se pak udělalo velice hezky a tak místo toho, abychom v Úpici nalezli do autobusu, vzali jsme to pěšky až do těch našich oblíbených Malých Svatoňovic.

Jak se dostat do Litoboře, to jsem naznačil jasně v prvním odstavci. Z Litoboře vyrážíme po silnici do kopce nad obec ve směru jízdy autobusu. Nad obcí je rozcestník, vybereme si modrou značku směr Hořičky. Ta nás nejprve protáhne opět vesnicí, ale brzy zamíří vzhůru do lesa. Na rozcestí Kalousov potkáme žlutou značku, po které záhy půjdeme, ale nejprve doporučuji si poněkud zajít 700 metrů s oběma značkami ven z lesa k osadě Kalousov. Tady narazíme na lavičku s hezkým výhledem zvanou Haškova vyhlídka. A když obětujete ještě 500 metrů, jste na Barunčině vyhlídce u Hořiček a to je teprve paráda.

Po vyhlídce se tedy vrátíme na to kalousovské rozcestí a čeká nás dlouhé putování podle žlutých značek. Projdeme Křižanov, potom Libňatov (taky vesnice v dolíku), vyšplháme na Svobodné a sejdeme na okraj Úpice k rozcestí U Lipek. Zde přejdeme na značku modrou kolem úpické hvězdárny do centra Úpice. Celá tahle cesta je pohodlná a se spoustou výhledů.

Pro pokračování cesty si na úpickém náměstí zvolíme červenou značku. Ta nás vyvede nad město. Nad údolím Rtyňky jdeme do Batňovic. Pod kostelem odbočíme na značku žlutou, projdeme kolem kostela a s výhledem na Jestřebí hory došlapeme do Velkých Svatoňovic. Tady žlutá končí rozcestím s modrou značkou a podle ní už je to jen 1,5 km do Malých Svatoňovic. Protože tu asi nebudete mít svoje plechové přibližovadlo, nezbyde nic jiného, než dojít na nádraží. Což je poslední úsek cesty, dovede nás tam značka červená.

Celá trasa je dlouhá asi 18 km. O necelé 3 km se dá zkrátit, když vynecháte Barunčinu vyhlídku, ale to by byla škoda. Trasa je pohodlná, bez velkých převýšení, vhodná i pro kolo nebo kočárek.