KOLEM KASKÁD PRUDKÉHO POTOKA NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK

Králický Sněžník (1424 m.n.m) je nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří, které je třetím nejvyšším horským masivem naší republiky, po Krkonoších a Hrubém Jeseníku. Jak již sám název hory napovídá, je vrchol charakteristický svým dlouhým zimním obdobím, které na něm vládne - sněhová pokrývka vydrží na vrcholu asi osm měsíců vroce. Z jeho zaobleného vrcholu, kterým probíhá státní hranice ČR a Polska vychází rozsochy Malého Sněžníku, Sušiny, Podbělky a Klepého; vrchol je zároveň rozvodím, zněhož se vlévají vodní toky do několika moří. Kladská Nisa odtud vtéká do Baltského moře, Morava, pramenící z jižní části ve výšce 1390 m.n.m., jejíž vody odtud prudce klesají do údolí končí svoji pouť v Černém moři, zatímco Tichá Orlice putuje do Severního moře.

Z vrcholu jsou výborné panoramatické rozhledy jak na Hrubý Jeseník, tak Orlické hory, avšak za dobrého počasí je možno spatřit i Beskydy, Krkonoše a polské Soví hory.

Na polské straně stávala do roku 1973 rozhledna, jež byla z důvodu zchátralosti zbořena a z jejíchž sutin a pozůstatků je v současné době navršena mohyla s pamětní deskou. Kousek odtud již po staletí ční k obloze zachovalý kamenný trojmezník Království českého (K.B.), Markrabství moravského (M.M.) a Hrabství kladského (G.G.). U základů zbořené turistické chaty na české straně stojí soška slůněte, kterou sem roku instalovali členové německého literárního spolku Jescher a která se stala symbolem Králického Sněžníku.

Známým východiskem na vrchol Králického Sněžníku je horská ves Stříbrnice, posazená na jeho jihovýchodním úpatí a připomínaná už roku 1325, která byla v minulosti známá dolováním stříbra a rýžováním zlata. Dnes je celoročním střediskem rekreace a na své si tu přijdou jak pěší turisté či cykloturisté, tak i vyznavači zimních sportů.

Asi 8 kilometrů dlouhá výstupová trasa vychází ze Stříbrnic po žluté značce poměrně prudčeji do svahu k turistické chatě Návrší, která jak již její název napovídá stojí v místě, odkud se otvírají zajímavé výhledy na Staroměstsko. Možnost příjemného občerstvení na cestě jistě tu jistě přijde vhod. Stoupání pokračuje lesní cestou k rozcestníku u Adélina pramene, kde přecházíme na značku červenou, jež nás nejprve pozvolna vytáhne do sedla pod Králickým Sněžníkem a dál kolem pramene řeky Moravy až na vrchol. Celkové převýšení, které je nutno k vrcholu zdolat činí asi 800 výškových metrů.

Velice hezká, romantická, avšak náročnější celodenní túra vychází zobce Stříbrnice po žluté turistické značce nahoru k betonovým pevnůstkám na Štvanici, které byly součástí hraničního opevnění 1.republiky. Před pevnůstkami však odbočíme Doprava k lesu na neznačenou štěrkovou cestu a pomalým stoupáním pokračujeme úbočím hřebene, abychom po pár kilometrech chůze sestoupili ke korytu Prudkého potoka. Odtud začíná velice zajímavý výstup proti toku po červeně značené pěšině; kolem romantických menších kaskád a tůněk se vyškrabeme až kvrcholu Sušiny, odkud pokračujeme již po modré značce pozvolna hřebenem do Sedla pod Králickým Sněžníkem. Zde přecházíme z modré značky na červenou a po ní pokračujeme kolem křižovatky turistických značek do svahu k prameni Moravy, odkud je to již jen kousek k vrcholu. Sestupová trasa je nejlepší po žluté značce kolem chaty Návrší dolů do Stříbrnic. Celá trasa měří asi 24 km a zdoláme při ní 1045 výškových metrů převýšení. Velkým zážitkem je ovšem pozorování východu slunce za soškou slůněte, po nočním bivaku pod vrcholem.