Großvenediger a Hohes Aderl z Defreggerhaus

Großvenediger, 4. (podle jiného způsobu vymezení 5.) nejvyšší hora Rakouska, je přístupný třemi normálkami nevelké technické obtížnosti (sotva do II UIAA, max 25 stupňů) po ledovcích. Jednou z nich je cesta údolím Dorfenbach z osady Hinterbichl a následně přes Johannishutte na chatu Defregger. Spodní pasáž cesty začíná cca 1600 m/m a dlouhým údolím stoupá po zpevněné silnici nebo kolem ní na chatu Johannis. Kdo se chce vyhnout dlouhému stoupání (asi 2,5 hod.) může použít služeb tzv. Venedigertaxi (vč. zpáteční 20 E), mikrobusu do výšky cca 2121 m/m. Zde začíná horní část údolí.

Z Johannishütte se pokračuje na východ postupně nad zářez potoka Zettalunitz. Po levé straně se nachází Kapunitzkopfl (2816 m/m) se zásobovací lanovkou na Defreggerhaus. Po pravé straně pak strměji padají srázy Gastacherwande zakončené Zopetspitze (3198 m/m) nad Johannishütte. Později cesta opouští nízký hřeben a západní stranou podél údolí stoupá nepříliš výrazně až do 2963 m/m u chaty Defregger. 2 hod.

Na chatě Defregger, kde platí obvyklé slevy (nepatří sice OAV, ale Rakouskému klubu turistů s ním spojeným), se obvykle přespává, protože výstup na Grossvenediger až z Hinterbichlu za jeden den je problematický vzhledem k odpoledním stavům ledovce, případně lavinám. Od října do května obvykle funguje na chatě jen winterraum. Od chaty se stoupá k vrcholu Mullwitzaderl (3244 m/m), ale samotný vrchol se míjí a sedlem pod ním v asi 3100 m se přechází na ledovec. Hřeben před ním je jasně patrný, vede na něj několi cest širokými žlaby, hůře schůdný je hřebínek (obchází se spíše zprava ve směru výstupu). 0,5 hod.

Cesta pak pokračuje přes Schlatenkees, mohutný ledovec s mnoha vrcholy. Místy je značně rozpraskaný a řada trhlin se obchází, což zpomaluje výstup. Bez tohoto nebezpečí by byla trasa poměrně nenáročná, s mírným sklonem. Ten se zvyšuje pod plató u místa zvaného Rainertorl (3421 m/m), kde opět zvolňuje. Zde se lze vlevo vydat delší cestou na hřeben mezi balvanitým Hohes Aderlem a z tohoto štítu jen s mírným klesáním zpět a napojit se na trasu, již strmější, na vrcholovou část Grossvenedigeru. Ta může působit exponovaněji (podle stavu sněhu), ale pro běžného turistu by neměla být problematická. Sníh a převěje způsobují, že vrcholový kříž je někdy i pod nejvyšším bodem trasy. 2,5 hod.

Celkem 1500 m převýšení, 5,5 hod. nahoru, 4 hod. dolů (jen od Johannishutte). Nezbytné ledovcové vybavení.