Dřevařská a Miliónová (Karlova Studánka – ČHS)

Trasy • Cyklotrasa • Střední náročnost

Karlova Studánka Hvězda	Asfalt	0,0 km
Parkoviště se stanovištěm autobusů, restaurant
Karlova Studánka Hubertus	Asfalt	1,0 km
Možný nástup přímo V Karlově Studánce
Bílá Opava vstup	Asfalt	1,5 km
Serpentina u vstupu do údolí Bílé Opavy
Kóta 1003	Šotolina	4,0 km
Sedlo Lyry
Videlský potok	Šotolina	5,5 km
Sokolí potok	Šotolina	7,4 km
Křižovatka pod Sokolem	Šotolina	8,4 km
Odbořka z Dřevařské cesty
Svážnice k Sokolu	Šotolina	10,0 km
Tady se dá vylézt na Sokol
Přístřešek	Šotolina	11,7 km
Přístřešek u křížení s modrou pěší TZ
Skály Kamzíku	Šotolina	12,0 km
Průjezd kolem jedné skal na Kamzičím vrchu
Videlský kříž	Asfalt	14,2 km
Významný horský přechod a vývhodišzě turistických tras
Nad Vysokým vodopádem	Asfalt	18,8 km
Křížení s modrou pěší TZ
Studený potok	Asfalt	19,7 km
U jedné zdrojnice Studeného potoka začíná nebo končí asfaltka
U Malého Klína	Šotolina	21,2 km
Odbočka k vrcholu Malého Klína s loveckou chatou
Asfalt	Asfalt	21,9 km
Konec či začátek asfaltky
Kamenný kostel	Asfalt	23,2 km
V lese skalní útvar
Lesní cesta	Asfalt	24,4 km
Tady se dá najít stará lesní cesta k Velkoklínské chatě
Pod Skalami Jeřábu	Asfalt	25,8 km
Rozcestí s žlutou pěší TZ
Pod Velkým Klínem	Asfalt	26,7 km
Rozcestí s bílou cyklotrasou 6212
Pekárka	Šotolina	28,2 km
Rozcestí s neznačenou cestou od Velkoklínské chaty
Černá sjezdovka	Šotolina	29,1 km
Červená sjezdovka	Šotolina	29,6 km
Modrá sjezdovka	Šotolina	29,7 km
Silnice 44	Asfalt	30,0 km
Červenohorské sedlo centrální orientace	Asfalt	30,2 km
Centrální rozcestí turistických tras

Zaplněné parkoviště

Když je ve Studánce přeplněno

Kóta 1003

Patrná pravidelná výsdba kleče

Skály pod Kamzičím vrchem

Most přes hlavní cestu

Skládka materiálu

Až do bydliště

Detail popsaného úseku

Profil

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (73 fotografií)

Karlova Studánka i Červenohorské sedlo jsou významnými centry turistického ruchu i východiště mnoha výletů a túr po horách. Jsou od sebe poměrně vzdálená, takže většina výletníků se mezi nimi pohybuje za pomocí soukromých či veřejných motorových dopravních prostředků. Nicméně dá se mezi nimi i najít i trasa, dosažitelná vlastními silami. Někoho napadne využít turistického značení po hřebenovce, ale to je poměrně náročné převýšením a nakonec vzdáleností. Takže trasa kolem Pradědu, na Švýcárnu a k sedlu je vhodná pro skutečně zdatné turisty (nepočítám zkrácení ve formě busu z Hvězdy na Ovčárnu).

Poněkud méně náročná, zejména co se týče převýšení je varianta po severním úbočí hřebenovky pod svahy Pradědu, Malého Dědu a Jezerníků. I ta je poměrně dlouhá, nicméně mohou ji využít pěší i cyklisté, pro které je nevíc jako stvořená.

Výchozím místem je horní konec Karlovy Studánky, tedy někde u křižovatky u Hubertusu. První část je sice vedena po asfaltce, ale je to vlastně okreska a beztak po ní chodí mnoho turistů např. K výchozímu stupu do údolí Bílé Opavy.

Trasa pokračuje k sedlu Kóta 1003 (sedlo Lyry), kde cestu opustíme a vydáme se širokou lesní cestou k jižnímu směru. Jedinou chybou je vlastně, že tu není žádné značení, protože trasa se přímo nabízí. Vcelku nenáročné stoupání vine lesní cestu po severním úbočí Ostrého vrchu, což je defakto východní výběžek Pradědova masivu, trasa poměrně důsledně sleduje vrstevnici cca 1000–1050 m, mírně sjíždí do serpentiny u jednoho z potoků, které z hor ztékají (ten první je potok Videlský). Cesta je v lesním celku, takže vyhlídky jsou spíš občasné u průseků a svážnic, jak se ale trasa motá kolem hor, občas se nám objeví Praděd na jižní horské hradbě. Další kopec, který trasa objíždí nese název Prostřední, za zatáčkou na severním svahu následuje poměrně delší sjezd k Sokolímu potoku. Pozorovatele při sjezdu (či sestupu) jistě zaujme mohutná skála nad údolím, což je skála Sokola (což byl vlastně hlavní důvod k vyzkoušení této trasy). Tady cesta klesne poněkud více i něco pod 1000 m. Ve východním svahu Sokola je křižovatka, kde z dosud pěkně projeté lesní cesty odbočuje přeci jen poněkud méně používaná cesta která se šplhá severním úbočím zmíněné hory a tou je třeba se dát. Cesta, kterou opustíme pokračuje dolů ke Střední Opavě a dostali bysme se po ní třebas do Videl.

Naše trasa pokračuje poměrně Ostrým, zhruba 2 km stoupáním kdy překonáme i výšku 1100 m. Jak bylo naznačeno, původním cílem byl vrchol Sokola, kdo by si chtěl zopakovat, musí dorazit až téměř na konec výstupu, pokud objeví tu správnou svážnici, je to už na temeno poměrně nedaleko (poměrně dobře je pěšina vyznačena na mapách.cz).

Za zmíněnou svážnicí se výstup již rychle mírní a následuje téměř rovinný, asi 1 km dlouhý úsek. Po té cesta začíná zvolna klesat. Z okolních svahů ztékají časté potůčky, které poněkud níže vytvářejí Střední Opavu, jednu z tvůrkyň celé řeky Opavy (+Černá, +Bílá, stýkají se u Vrbna p.P.).

Za zatáčkou, kde se cesta kříží s modrou značkou (Vidly–Švýcárna) zejména cyklisti pocítí rychlejší sestup, trasa je i dosti kamenitá, takže to poněkud drncá.

Když jsem si prohlížel Kamzičí vrch (který objíždíme), bylo mi líto, že asi minu skály, které na hoře jsou, ale v tom se nakonec obava zcela nenaplnila, cesta vede kolem jednoho ze skalních útvarů, které se dají na svahu objevit.

Následuje už téměř výhradně lesní úsek, který ústí v sedle Videlský kříž. Dosavadní průběh naší cesty byl tedy bez značení, ale celá cest je vcelku dobře znázorněna ve většině dostupných map (tištěných i elektronických). V některých mapách můžeme objevit pojmenování Dřevařská cesta, což je odpovídající.

Z Videlského kříže pokračujeme Miliónovou cestou. Trasa byla již několikrát na turistice popsána, tak jen základní údaje, znační modré cykloturistické s číslem 6154. Velká část je tvořena asfaltem, poměrně náročný je výjezd nad Vysoký vodopád. Nejdřív cca 2,5 km mírně, pak vcelku brutální stoupání v serpentinách (asi 2 km). Mírnější stoupání je až za křižovatkou s modrou pěší (Švýcárna–Bělá, kolem Vysokého vodopádu).

Jak cesta mine jede z přítoků Studeného potoka, končí asfalt, následuje naštěstí dobrá šotolina, trasa opět klesá (středně), rychlejší sjezd je za zatáčkou u Malého Klína, zhruba po kilometru je opět asfalt. Následuje poměrně dlouhý objezd Velkého Klína. Pěším bych poradil pokusit si tuto obcházku zkrátit, na východním svahu se dá najít stará lesní cesta k Velkoklínské chatě (podmínka je dobrá mapa a smysl pro orientaci, GPS je výhodou). Samotná cyklotrasa důsledně objíždí výrazný vrchol a poměrně klesá pod vrstevnici 900 m. V rozcestí Pod Skalami Jeřábu se k cyklotrase přidává žlutá pěší. V textačním a rozcestním bodu Pod Velkým Klínem opouštíme asfaltku a se žlutou pokračujeme táhlým výjezdem až téměř k Pekárce. To už máme na dohled samotné Červenohorské sedlo a tím i závěr popsané pouti. Podle potřeby může ze sedla pokračovat státní silnicí 44 (jižní strana na Šumperk se momentálně opravuje. Do Bělé se naštěstí sjet dá, možno je ale použít např i tzv. Starou cestu (na jih), Starosedelskou cestu (na sever), dá se nakonec po modré (komunistické) jet např. Na Petrovku a pak pohodlně do Koutů atd.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.067, 17.306)

Poslední aktualizace: 10.7.2016

Vyhledání vlakového spojení na výlet