Benecko - Jilemnice s výstupem na Žalý

To bylo tak: Pozvali nás na návštěvu naši známí z Jilemnice. Jako správní turisté jsme toho museli využít a na část dne jsem tudíž naplánoval jednoduchou a hodně pohodlnou trasu z Benecka tak, abychom k nim krátce po obědě dorazili. Jenže když už jsme seděli v autobusu na Benecko, ozval se telefon, že musí bohužel setkání zrušit z vážných rodinných důvodů. Což bylo samozřejmě pochopitelné a tak jsme po výstupu z autobusu začali řešit dvě věci. Jestli a jak si trasu prodloužíme a pokud ano, jak naložit s lahvinkou slivovice, kterou jsem měl v baťohu a příliš dlouho se mi s ní tahat nechtělo. První problém byl vyřešen okamžitě - "tak si vylezeme na Žalý a bude to". A druhý? Než jsem naladil džípíesku, kde se vzala, tu se vzala parta lehce zablácených, ale hodně sympatických mládežníků a že prý jdou ošetřovat malé stromky. A rázem bylo i po problému s flaškou.

Další problém mi vznikl až teď doma, když jsem se rozhodoval, jestli tu trasu popsat na Turistice celou, tedy i s tím Žalým (on ten okruh už tady jednou je) nebo jen těch zhruba 9 km rovnou do Jilemnice. Nakonec ji dávám celou tak, jak jsme ji šli. Mezi turisty nebývají jedinci tzv. méně nadaní s IQ tykve, takže případné rozdělení trasy na části zvládne každý sám.

Vyrážíme tedy z Benecka od autobusové zastávky Hotel Kubát nebo případně Zlatá vyhlídka. Centrum Benecka si necháme na později. Když chceme k rozhledně na Žalý (tedy Přední Žalý, abych byl přesný), musíme do kopce a povede nás červená značka (té slivovice na nás taky trochu zbylo a šlo se nám po ní do toho kopce opravdu pěkně). Na rozhledně jsme byli nedávno, navíc počasí výhledům až tak moc nepřálo, tak jsme ji vynechali. Ale kdo na ní nebyl, určitě ji navštivte, zde je lákadlo.

Od rozhledny - jaké to překvapení - budeme pro změnu klesat. Nejprve po asfaltu, pak lesní pěšinou k rozcestí Pod Zadním Žalým. Na něm dáme levý blinkr a odbočíme po žluté značce, která nás přivede zase zpět k hotelu Kubát. Znovu přesedláme na červenou značku a té se už nepustíme. Pohodlně klesneme do centra Benecka. I další cesta je velice pohodlná a zároveň plná výhledů na všechny strany. Hlavně Kotelská vyhlídka slibuje krásný výhled. My jsme ho měli zpestřený tím, že se z tohoto směru na nás valila masa černých mraků, jasně dávajících najevo svůj záměr patřičně nás zkropit. Což se i stalo.

Výhledy končí po sestupu do Dolních Štěpanic a do Hrabačova. I pak je ale na co koukat. V Hrabačově dojdeme k Domku Bohumila Hanče, od něho se vyplatí udělat si malou odbočku přes trať na protější stráň. Je tu hezká zvonička a od ní nádherný pohled na krkonošské kopečky.

Z Hrabačova už je to Jilemnice kousek. V Jilemnici není jen hezké náměstí, ale třeba i zámek s muzeem, bývalý zámecký pivovar, kostel sv. Vavřince a plno dalších památek. Samozřejmě i nějaká ta občerstvovna se tu najde. Z centra je to pak asi 10 minut na nádraží, to pro ty, co jsou ochotni zanechat své plechové miláčky poblíž domova a přesunovat se krajinou mimo vlastní pohon veřejnou Dopravou.

Úvodní okruh nad Beneckem má asi 5,5 km, cesta do Jilemnice 8,5, dohromady tedy zhruba 14 km. Nic vyčerpávajícího to není, zvládnete to v pohodě i s patřičným kocháním.