MATTERHORN, ZERMATT, Monte Rosa, Gornergrat, Grächen - Walliské Alpy - ŠVÝCARSKO

Ve Švýcarských Alpách leží nejvíce vrcholů vyšších 4 000 m.n.m. a  nachází se zde také největší koncentrace  ledovců.

Motivací  výletu  bylo zhlédnout ledovci vymodelovaný  Matterhorn  4478 m n. m. 
"Rroh vystupující z  horské louky" - tak nějak zní překlad názvu. Horu opravdu  neruší žádné okolní skály.
Matterhorn, jedna z nejpěknějších  evropských hor, je součástí Walliských Alp. Nachází se na hranici mezi  Švýcarskem a Itálií.  Svou popularitou  předchází i nejvyšší horu  Švýcarska – Dufourspitze  (4 634 m. n. m.),  jež je součástí  pohoří Monte Rosa.

Marných pokusů o zdolání krasavce bylo několik, ale až  v roce 1865 se nahoru dostaly  dvě  skupiny – anglická a italská.  Angličan Edward Whymper a 6 společníků dosáhli  14. července cíle jako první. Na vrcholu vyvěsili provizorní vlajku. Italovi Jean Antonie Carrelovi a jeho skupině chyběla do výstupu 1 hodina. Když však zahlédli  vlajku, výstup vzdali. Při zpáteční cestě jeden z Angličanů zakopl a strhl s sebou tři  další.  „Chybný  krok hory nepromíjí“ -   zaznělo z úst našeho  pana průvodce.  A následovala další věta: „Bude hodně  poražených, mrtvých, málo vítězů“.  Hroby současných  obětí (bláznů, jež zkoušeli  horu zdolat sami, bez kvalitních průvodců), mají na hřbitově  v Zermattu kříže  otočené  směrem k Matterhornu – k tomu, jehož nepokořili... k tomu, který je porazil.

Na výlet jsme  se vydali z horského městečka Grächen, nacházejícího se  poblíž města VISP,  v srdci cantonu  Wallis. Wallis patří svou  nabídkou možnosti zimního  sportovního vyžití  k nejoblíbenějším kantonům.

  Alpami sevřený Grächen leží  ve výšce 1 600 m.n.m., tedy téměř  ve výšce  naší Sněžky:-).  Ze  zemědělské komunity se  stala ve 20 stol. turistická destinace.  V její blízkosti  jsou dvě  atraktivní  lyžařská střediska  - Zermatt a Saas Fee.  Městečko se nám stalo na pár dní zázemím.  Ubytovaní jsme byli v příjemném hotelu BELLEVUE, postaveném  v naprosto   úchvatné krajině. Vlastní jej  Češi, kteří  do Švýcar  odešli v roce 1968. Po příjezdech z výletů jsme  si  v Grächenu  užívali večerních vycházek. Kromě cinkání zvonců oveček, zpěvu ptáků a zurčení vodopádů  zde  bylo ticho a klid. Dřevěná obydlí a zahrádky,  rozseté v prudkých stráních, zdobili trpaslíci  a jiné kýčovité postavičky. Stálo tu  také  spoustu dřevěných historických domků, postavených na kůlech  s plochými kameny, umístěnými na jejich koncích.

Domy se nezamykaly, venku volně ležely sekačky a jiná nářadí.

Některá  stavení, zasazená v bizarních výškách v protějších horách, byla  dostupná pouze lanovkou.

 Jednou ráno jsme v městečku  potkali pastevce  s černými krávami. Bojovnice, ověšené obrovskými hlučnými zvony, se akorát  chystaly na  zápas.   Pro nás,  turisty, je to atrakce, pro místní hluboko zakořeněná tradice.

 Ale zpět k cestě na Matterhorn.

 

Bus  CK  nás  serpentinami  svezl z Grächenu na hlavní silnici a pokračovali jsme  směrem  doleva podél řeky Matter Vispy do  městečka  Täsch.  Zde  jsme nastoupili na  vlak (ozubnicová železnice Matterhorn Gotthard  Bahn- MGB) a vyjeli  jím do nedalekého  Zermattu (viz mapa). Jezdí tudy souběžně  i Glacier  express.

 

ZERMATT (1 620 m.n.m./ více, než 5 500 obyvatel)  vysokohorské středisko, ležící v údolí Matter, na  řece  Visp, obklopené  horami, přesahujícími i 4 000 m.n.m. Obec, zaměřená kdysi na zemědělství, se od půlky 19. stol. díky mystické hoře Matterhorn začala rozvíjet turisticky. Nyní je centrem horolezectví, lyžařství i pěší  turistiky.  Je zde  přes  100 hotelů  a  různých dalších obydlí k pronájmu. Městečko je doslova  prošpikováno turisty.

Dostali jsme krátký rozchod. To málo, co jsme viděli, mi připadalo  příliš komerční, ve srovnání např. se Saas Fee. Pravdou je, že jsme procházeli  pouze hlavní třídou - od nádraží ke kostelu. Ulice byla lemována hotely, restauracemi  a  obchody. Za jednou výlohou  rozesmála  cena za hodinky, šplhající (na naše) k 630.000,- Kč. Protože je tu, až na výjimky, zákaz používání spal. motorů, používají se zde pro přepravu turistů,  pro obchodní činnost a další služby, vozítka poháněná baterií (elektromobily, vláčky). Záchytné parkoviště je v městečku Tasch, odtud  vede  do Zermattu již zmíněná MGB – kyvadlovka.  Turisté  si mohou pronajmout i koňské spřežení. Zaujala mne  dominanta  městečka -  místní kostelík,  u kterého  se nachází  výše zmíněný Horolezecký hřbitov Zermatt s hroby obětí výstupu na Matterhorn.

 

Další zubačkou  (Gornergradbahn – GGB) jsme se  za hříšných  80 švýcarských frantíků  ze  Zermattu vyšplhali (za necelých 40 minut)  do výšky 3 089 m.n.m. na vyhlášený vrchol GORNERGRAT. Nachází se zde stanice a  observatoř. Za pěkného počasí odtud bývají  luxusní výhledy na  Matterhorn, pohoří Monte  Rosa  a jiné. Místo  vyhlídek jsme  však viděli pouze  mlíko.

Aby toho nevlídna nebylo málo, začalo  z mraků pršet a pak sněžit. Posečkat v restauraci na vyhlídce  bez nákupu  jídla bylo trapné, proto jsme se schovali v místní kapličce. Kupodivu byla prázdná. Zapálila jsem tam  svíčku a povzdechla nad nepřízní počasí a vyslala přání. O 20 min. později jsme to  vzdali a sjížděli zubačkou  zpět k Zermattu. Na první zastávce (Rotenboden) pod  Gornergratem se začalo náhle neviditelno trhat a  vykoukly na nás  nádherné hory. Okmažitě jsme vyskočili a kochali se  krásou velikánů. (Na 1 lístek je  možné se mezistanicemi pohybovat do aleluja, nesmíte však sjet až do  Zermattu).  Na opěvovaného pana Matterhorna, kterého jsme ze zubačky cestou zpět zahlédli pouze  kousíček, jsme vyplázli jazyk a s  fotoúlovky pohoří Monte Rosa ujížděli  uspokojeni  zpět  do z Grächenu na  ubytování.

Poděkování  manželům Weignerovým a paní Vlčkové za příjemnou společnost.

 

Poděkování majiteli CK VOMA, Ing. Vondráčkovi za kvalitní vedení a výborné znalosti.

mapy

 

 více  ze Švýcar