Andorra la Vella, Portské víno, Caldea - ANDORRA

 

Za návštěvu této překrásné miniaturní zemičky (pro srovnání katastrální výměra Prahy je 496 km², rozloha Andorry 468 km²) vděčím průvodci  a čaroději v jedné osobě, Tomáši Vojtovi. NELITUJI, mnohokrát děkuji.

Přestože mnozí varovali před obrovskou dálkou, či příliš malou rozlohou, nemohu vyvrátit pouze první skutečnost.  Doba přejezdu autobusem  tam i zpět byla dlouhá (na otlačenou zadnici  už se ale  dávno zapomnělo).

Co se však odehrálo mezi cestami, bylo naprosto úžasné, a to jsme zdaleka  neprobádali vše, co malilinká Andorra nabízela.

Andorra se nachází na hranici mezi Španělskem a Francií (v nadm. výšce cca od  900 m.n.m.). Vzhledem ke své poloze  ve východní části pyrenejského  pohoří  je složena převážně z rozeklaných hor (s tou nejvyšší: Coma Pedrosa - 2 942 m.n.m.). V důsledku vyšší nadm. výšky je tu v průměru více sněhu v zimě (již v listopadu napadne a vydrží do května) a léto je kratší. Počasí je však většinu roku pěkné. Zima roku  2013 zanechala ještě v červenci na horách sněhové lízance, turistika v příjemných dvaceti stupních  nad nulou byla  oživena klouzačkami. Fotografie s bílými plochami mezi vykvetlými pěnišníky či hořci byly zajímavě kontrastní.

Andorrou protéká Severní a Východní Valira. Obě řeky se stékají a tvoří Valiru, tekoucí do Španěl. Země  nemá nouzi o vodu, chutná sladce. Na cestách jsme pili  z potůčků a tůní a pod ledovými  vodopády se osvěžovali.

Žijí  zde supi, orli, luňáci, tetřevi, mufloni, kamzíci, jeleni, prasata, srnci, medvědi, kozorožci,  obrovští svišti a  také vychucholové – rejsci pyrenejští (jinde tento druh živočicha  nenajdeme). Roste tu  3 300 nižších rostlin, z toho 150 endemitů. Uchvátily nás hlavně azalky a koberce hořců.  Hranice lesů, kterých se zde moc nenachází,  sahá do výše 2 600 m.n.m.

Státeček  nemá téměř žádnou ornou půdu, zemědělství je zaměřeno na pěstování tabáku a na chov ovcí (na vlnu, maso, mléko a  mléčné výrobky).

Těží se zde železné rudy, Ag, Pb, mramor a břidlice. Z břidlice se vyrábí střechy zdejších  kamenných domů.

Historie Andorry  je obšírná.  Ve stručnosti snad jen to, že první zmínky o založení území francouzským králem Karlem Velikým, se datují k roku 805. Předcházelo mu vítězství francouzské armády proti Maurům v roce 803, kterému napomohli zdejší obyvatelé, protože znali cesty v horách. Od roku 1278 dala Pareágská smlouva (pod dvojí vládou a správou – urgellského biskupa a hraběte z Foix) knížectví politickou formu. Zatímco španělské pravomoci zůstávaly v moci biskupské, pravomoci francouzské přecházely z hrabat na krále a  následně na prezidenty. Pareágskou smlouvu upravila v roce 1993 psaná ústava, podle níž je Andorra parlamentní demokracií v čele s francouzským prezidentem a španělským biskupem ze Seo de Urgel (reálně zastoupenými dvěma vikáři). Funkce 2 hlav jsou spíše symbolické, legislativa a výkonná moc sedmi farností (Andorra la Vella, Canillo, Encamp, Escaldes-Engordany, La Massana, Ordino, Sant Julià de Lòria), ze kterých se Andorra skládá, je v rukou vlády a parlamentu – Generální rady.

 

Andorra je členem OSN, Rady Evropy, ne však v EU (pouze součástí celní unie EU). Andorra nemá vlastní ozbrojené síly, jen malou armádu pro výkon ceremonií. Za národní obranu jsou zodpovědné Španělsko a Francie, avšak muži od 16-60 let jsou povinni umět zacházet se zbraněmi a ti zdatní musí být v případě potřeby k dispozici. Moderní policejní sbor v zemi se skládá z policistů a hlídek z lidu (z řad civilistů). I když jsou zde soudy, trest si odsouzení odpykávají ve Francii nebo ve Španělsku, v Andoře jsou pouze vazební věznice.

V Andoře nejezdí vlaky a nepřistávají  letadla. Silnice jsou zde velmi kvalitní.

Náboženství je převážně římsko katolické, patronkou Meritxellská madona (viz fotogalerie).

Zhruba třetinu obyvatelstva tvoří Andořané, třetinu Španělé, dále Portugalci, Francouzi a ostatní. Oficiálním jazykem je katalánština, ale hodně se používá i  španělština, méně pak francouzština. V  některých obchodech  a  infocentrech se dalo domluvit anglicky.

Andorra je bezcelní zónou a daňovým rájem (místní poplatek 4% platí pouze hotely a farnosti). Levné cigarety a alkohol, kterými je Andorra proslulá, lákají  nejen lidi z širokého okolí, ale i  pašeráky.

Získat v této velmi bohaté zemi občanství  lze až po 20 letech pobytu. Nutné je složit zkoušky z katalánštiny,  z historie  a vlastnit ŘP.

Hlavním zdrojem příjmů Andorry je obchod  a  cestovní ruch. Ročně přijede do Andorry cca 3 miliony turistů, a to hlavně za nákupy, turismem a v zimě za lyžovačkou do výborně vybavených lyžařských středisek. Lyžování je zde levnější než v Alpách. CK Jurečka nabízí týden v této mimořádně pěkné krajině (ubytování v moderním hotelu s bazénem, skvělou a bohatou stravou – polopenzí, permanentkou, lyžováním bez front) za solidní cenu.

V Andoře je možné navštívit  různá muzea – např. do poštovní muzeum, v Encamp  muzeum automobilů, v Ordinu  etnografické muzeum  a muzeum mikrominiatur.

 

PORTSKÉ VÍNO

Cestou na ubytování  jsme zastavili v městečku Caniilo v obchůdku, ve kterém jsme za velmi dobrý peníz nakoupili hojně klobás,  sýrů, sladkostí a především  kvalitního portského vína (ve skle za 5€, stáčené ze sudů, vyšlo asi do 80 Kč/l). Protože se v čase stráveném v Andoře začalo portské záhadně vypařovat, zpět do rodné vlasti  jsme vína moc nepřivezli. Od průvodce, jsme vyslechli zajímavou historii lahodného moku, pocházejícího ze severní části Portugalska,  z vinic regionu Duoro.

Na tamních svazích je pro pěstování vína ideální klima. Název Portského je odvozen od města Porto, ležícího při ústí řeky Douro do Atlantského oceánu. Dělníci posbírané  hrozny pracně  rozmačkávali (rozšlapávali nohama v kádích). Víno prokvasilo a poté se  transportovalo do Porta, kde se stáčelo a zrálo. Poté, co vyhlásila Británie válku Francii, ztratila zdroj vína. Zaměřila  se  proto na dovoz z Portugalska. Víno se bohužel cestou  po moři v podpalubí kazilo. Obchodníci je tedy začali stabilizovat vínovicí. Vinná pálenka v procesu  výroby  totiž  zastavila kvašení a také zvedla obsah alkoholu. Portské bylo na světě. Jeho prvopočátky tedy sahají do 18. století.

Pojem dobrý a špatný ročník u určitých druhů těchto  fortifikovaných (dolihovaných)  vín není znám, protože se ročníky míchají (přepouští). Některá vína zrají 3 roky, jiná i 7 let.

 Pan Jurečka hovořil o klasických odrůdách  vín (Ruby, Tawny, White)   i o odrůdách speciálních, lišících se kromě barvy především specifickým postupem výroby. 

ANDORRA LA VELLA

Den po prvním výšlapu do hor následovala návštěva Andorra la Vella (1 409 m.n.m.), nejvýše položené evropské metropole a  hlavního města Andorry. Město  o rozloze 30 km² s cca 24 000 obyvateli je zaklíněné v údolí mezi horskými velikány. Sídlí  zde banky a obchodní společnosti. Policisté (většinou ženy) a hlídky z lidu řídí provoz (na rozdíl od policistů našich  prý skutečně pomáhají). Hlavní obchodní tepnou je Avinguda de Meritxell s hotely, restauracemi, bary, exkluzivními butiky a obchoďáky.

Projížděli jsme  extremně úzkými silnicemi. Město zářilo čistotou, ale přelidněnost, obrovský provoz a  přemíra zboží dusila… S moderností  kontrastovaly malebné pozůstatky středověku. V historické části, tvořené pěknými uličkami a kamennými stavbami, jsem se cítila mnohem lépe.

Na náměstí Princep Benlloch jsme si  uvnitř kostela  Sant Esteve z 11. - 12. stol. prohledli kopii sochy Panny Marie Meritxellské – patronky Andorry.  

Nedaleko stála další významná stavba - Casa de Vall  - která nyní slouží jako sídlo Generální rady – parlamentu. Z rozhledny, umístěné v prudkém svahu, se nám  naskytl pěkný pohled na město.

V jednom z infocenter  jsme pak nakoupili pohledy a obálky s již natištěnými známkami (tenkrát za 1€). Skutečné známky jsou zde vzácné*. Je pravděpodobné, že pohlednice (po odcizení* známky) k adresátovi nikdy neodrazí. Proto bylo doporučeno vkládat pohledy do obálek. Vlastní poštu Andorra nemá, používá služeb pošty francouzské a španělské.

CALDEA

Na hlavní město nezapomeneme díky skvělému zážitku z futuristického chrámu CALDEA. Relaxovali jsme téměř v minerálce. Voda v horských termálech, patřících k největším v Evropě, má léčivé účinky. Obsahuje spoustu stopových prvků, také sodík, křemík, síru a další. Vodní palác ze skla a oceli je nepřehlédnutelnou chloubou hlavního města. Oč levněji pan průvodce zařídil  nekřesťansky drahé vstupné, o to příjemněji se relaxovalo. Pobývat se dalo v bazénech s vířivkami – venkovními i vnitřními (32 º / 34 º C), v ice bazénu (14 ° C), sauně, v parách, v místnosti s masážními tryskami, či s padajícím sněhem, v indo-římských lázních (36 º / 14 º C) a lázních  tureckých  (50 ° C)… odpočívali jsme na infra-red lehátkách  i na chodnících u venkovních bazénů  (více o termálech zde). Vyřádili jsme se. Po relaxu v lázních nás čekalo pár dnů poměrně náročných cest  v překrásných horách.

 

 FOTOGALERIE ANDORRA

 

 

http://www.ckjurecka.cz/

Poděkování panu Jurečkovi  a Tomovi za průvodcovské schopnosti a panu  řidiči Oldovi Braníkovi za velmi příjemnou a bezpečnou jízdu.

Články související:

Grandvalira - Grau Roig, Montmalús, El Serrat, Estanys de l´Angonella, Llorts

Pic de Comapedrosa, Arinsal, Arcalis, Estanys de Tristaina, Pic de Besalí, Rialb