Grandvalira - Grau Roig, Montmalús, El Serrat, Estanys de l´Angonella, Llorts - ANDORRA

2013

V termálních lázních CALDEA v Andoře La Vella (viz předchozí článek) jsme se zrelaxovali.  Bylo to první ale i poslední lenošení. Po zbytek zájezdu jsme vysoko v Pyrenejích dostávali  do těla. Ovšem to, co jsme za tu dřinu viděli a prožívali, bylo naprosto úžasné. Tamní krajina byla pěkná, čistá, téměř bez civilizace.

Kdysi dávno území hojně pokrývalylesy, nyní už jich je tu poměrně málo. Na středomořskou flóru navazují pinie a duby, výše pak rostou jehličnany (převážně borovice, smrky) a křoviny – rododendrony, buxusy a jalovce. Horní hranice lesa sahá někde i do výšky 2 600 m.n.m. a nad ní se rozprostírají horské louky, osázené květinami.

Protože byla letos i zde dlouhá zimice, sníh na některých místech ještě nestačil odtát a  tvořil tak se zelenem, hladinami jezer a horskými velikány zajímavé kontrasty. V kraťasech a triku jsme se v příjemných +20  stupních (v červenci) místy koulovali, či se klouzali, o kousek dál obdivovali koberce hořců, sasanky, či trsy pěnišníků, barvících úbočí hor na červeno-růžovo. Krmili jsme krotké mlsné polodivoké koníky, kteří se na travnatých plochách volně pásli. Byli to pěkní kvichti. Koníci zde mají absolutní volnost, dostatek potravy a  výbornou vodu z horských jezer. Na zimu se stahují z horských pastvin dolů. Ten, kdo se o ně stará, dostává, prý, příspěvky od vlády. Koně jsou v Andoře využíváni k jezdectví, k hipoterapii nebo jen tak na okrasu, nikoli však na tvrdou práci.

EL SERRAT  (1 540 m.n.m.), nejseverněji položená vesnička bez obchodů, pouze s malým kostelíčkem, kamennými domky a 5 hotely, nám nabídla velmi příjemné zázemí. Pod okny  pokoje nám zurčila divoká říčka Valira, stékající se ve spodní části vesničky s říčkou Tristainou v horní Valiru.

Nad El Serrat se nachází atraktivní lyžařské středisko Ordino Arcalís.

 

Co se týká turistického značení, Andorrou probíhají různé větve dálkových tras, a to např.: GR11 - Pyrenejský Grande Route – Andorru protíná od SZ na JV.  GR7  -1 900 m dlouhá dálková stezka procházející Španělskem, Andorrou a Francií knížectvím prochází od jihu k východu. Celým severem Andorry (prochází též přes El Serrat) vede trasa HRP - Haute Randonee Pyreneenne  nebo ARP Alta Ruta Pirenaica. V přesných startech a cílech dálkových cest se nevyznám, důležitá je však trasa GRP  (značena  žlutočerveně), která  je okružní prohlídkou Andorry. V některých úsecích jde souběžně, v jiných se jen kříží s GR11 a GR7. Dále jsou tu žluté puntíky - místní značení.

Pro turisty  „dálkaře“ je v Andoře k dispozici 29 REFUGI (útulen) – celoročně volně přístupných horských chatiček, vybavených na přespání. V některých příbytcích  je možnost se občerstvit. Takovou lepší, velikou útulnu (Refugi de Coma Pedrosa) jsme potkali např. cestou na nejvvyšší horu  Andorry.

 

GRANDVALIRA

První z výletů směroval  na JV knížectví, do regionu Grandvalira, do lyžařského střediska Grau - Roig, kam nás přemístil autobus. Na jaře bývá tento region prokvetlý drobnými narcisky. Odtud jsme již mašírovali po svých – z parkoviště vpravo do kopce (kde jsme se napojili na červenožlutou GRP) a dále vzhůru k jezerům. V okolí se nachází 7 velkých a nespočetně malých vodních ploch. Asi po třičtvrtěhodině chůze se nám otevřel pohled na  první jezero – Estany Primer s nádhernou okolní krajinou a s pozadím horských velikánů. Pokračovali jsme po jeho levé straně (na rozcestí jsme se dali doleva po GR7  bíločervené ). Následovalo další (výše položené) jezero Estany de Coma Estremera (2 392 m.n.m.)  Odtud jsme (patrně kvůli přemíře kochání se) sešli  z červené (GR7) a pokračovali stále vzhůru za nosem. Doškrábali jsme se přes Collada de Montmalús (2 705 m.n.m. - na  rozcestníku doprava) k vrcholu Pic de Monmalús (2 781 m.n.m.). Po prohlídce panoramat jsme se skutáleli zpět k prvnímu jezeru, kde jsme se u kafča na terase restaurace z lehátek naposledy podívali na pěkné horské scenérie a pak sešli zpět k parkovišti - k dostavníku. (trasa  cesty - viz mapa ve fotogalerii)

 

Výlet k jezerům - ESTANYS DE L´ANGONELLA

(převýšení  k cíli  1 015 m, délka 3 hod 40 min.)

 

Další  turistický výlet jsme zahájili v Llorts (1 429m.n.m.), dědince se středověkou  atmosférou. Vyfotili jsme si románský most. V Andoře je těchto raritek jen pár.

Pak už následoval prudký a nekonečný výstup lesem po GRP, zároveň i po žlutém puntíku (místní značení). Po poměrně nezáživném stoupání následoval průchod ledovcovým kotelm. Nedokážu tak skvostnou krajinu dostatečně slovy popsat. Chce ji vidět, chce ji prožít. Ve výšce 2 239 m.n.m. jsme se podívali jak vypadá interiér (útulny) Refugi de l'Angonella. Od prvního jezera jsme mašírovali kotlinou stále vzhůru až do výšky 2 500 m.n.m. k jezerům Estanys de l´Angonella. U nejvyše položené vodní plochy se rozprostíraly koberce hořců. V životě jsme takové množství krasavců pohromadě neviděli. Na chvíli jsme v té azurové modři vydechli a pak hajdy dolů, zpět do Llorts. Před odjezdem jsme zde ještě prohlédli skulptury  národností, postavené ve volné přírodě.

Trekové hole, ze kterých jsem měla až do výšlapů v Andoře pouze legraci, se staly  obrovským pomocníkem na poměrně náročných trasách.

Pozdravy Lucce, kamzíkovi (horolezkyni) a parťačce, se kterou jsme výborně vycházely. Poděkování Tomovi Vojtovi, který do Andorry pozval a poklona turistům zralejším (i přes 70 let), kteří bravurně zvládali náročné cíle.

 

 

 Použité odkazy: https://maps.google.com/, http://www.seznam.cz/- mapy

 http://www.ck.cz/info/ckjurecka/

 

 

články související:

Andorra la Vella, Portské víno, Caldea

Pic de Comapedrosa, Arinsal, Arcalis, Estanys de Tristaina, Pic de  Besalí, Rialb

 Obrázky z Andorry