Zvičina - Raisova chata

Zvičina, náležející ke Zvičinsko-kocléřovskému hřbetu, je svými 671 mnm nejvyšším kopcem Podkrkonoší. Patří k oblíbeným sportovně-rekreačním cílům a areálům, kde se křižuje několik turistických cest. Z labské kotliny v okolí Dvora Králové nad Labem je velice nápadná a působí monumentálním dojmem díky své rozlehlosti a viditelnému strmému čtyřsetmetrovému převýšení nad okolní krajinou. Z ostatních směrů, kde je včleněná do kopcovitého profilu, je vidět pouze rozlehlý vrchol s dvěma věžemi vysílačů, který do okolního reliéfu spadá výrazně pozvolněji. Je možné ji také velmi dobře přirovnat k podobným kopcům Tábor a Kozákov, které lze z ní spatřit severozápadním směrem. Právě výhled ze Zvičiny patří k tomu nejlákavějšímu a nejlepšímu, co můžete na vrcholku zažít a obdivovat. Dá se říci, že za příznivých podmínek lze odtud shlédnout bez nadsázky více než třetinu Čech. Výhled sice není, díky zalesněné časti vrcholu, z žádného místa úplně kruhový, ale pokud se budete pohybovat po přibližně dvoukilometrovém vrchním pěším okruhu, dostanente se na vyhlídková místa, odkud je vidět do všech směrů od severu přes jih k západu.

Začneme-li na východní planině za vysílači, spatříme strmý spád hřbetu do Labské kotliny, kde o čtyřista metrů níže šest kilometrů vzdušnou čarou leží Dvůr Králové. Kdo se ve zdejší krajině vyzná, zahlédne část jezera údolní nádrže Les Království a za městem, které máte jako na dlani, se v dáli rýsuje severní okraj Orlických hor. Obejdeme-li vysílače z jihu, dostaneme se za centrální parkoviště, odkud je možné shlédnout největší část krajiny Orlickými horami počínaje do České tabule. Zkušenější poznají při dobré viditelnosti za Orlickými horami Jeseníky s vysílačem na Pradědu, v České tabuli Kunětickou Horu, elektrárnu Opatovice, samozřejmě Hradec Králové a Pardubice a chladící věže chvaletické elektrárny. Není-li příliš silný vzdušný opar, lze zahlédnout i Žižkovský vysílač a směrem k jihozápadu pohlížíme do Českého ráje, kde rozeznáme Jičínsko s Velíší, Zebínem, Bradami a vyčnívající Trosky. Vzadu bývá ještě celkem zřetelně vidět Bezděz a máme-li opravdu štestí na počasí, tak je možné spatřit i přímou čarou přibližně 120 km vzdálenou Milešovku. Pokud přejdeme okolo Raisovy turistické chaty, v níž se mj. nachází unikátní otočná rozhledna, na planinu, na které začínají zvičinské sjezdovky, naskytne se nám naprosto úchvatný pohled na panorama celých Krkonoš. Zde se mnohým opravdu zatají dech, neboť Krkonoše vypadají, jakoby jste si na ně mohli sáhnout. Zprava od východu jsou ohraničené Rýchorami, mezi Černou a Luční horou na vás přes Obří důl shlíží Sněžka, zřetelně rozeznáte Violík a Vysoké kolo a další dominanty Západních Krkonoš. Dále navazují Jizerské hory a hory Lužické s charakteristickou siluetou Ještědu. Severozápadně v popředí pak hledíte na již zmiňovaný Tábor a vzdálenější Kozákov a na zapadě uvidíte Kumburk a Bradlec. V údolí pod Zvičinou pohledem směrem k Ještědu najdete městečko Pecka se stejnojmenným známým středověkým hradem. Na nejvyšším místě Zvičiny se nachází kostelík sv. Jana Nepomuckého z roku 1706.

Zvičina je přístupná celoročně, celé zmiňované uzemí tak je možné sledovat i v proměnách ročních období. Vždy vás překvapí malebnost, barevná různorodost a členitost zdejší krajiny a nikdy nebudete zklamáni. Snad jen pokud se na vás neusměje štěstí a navštívite kopec během nepříznivého počasí, i tak však máte možnost alespoň o víkendech posedět a poznat pohostinnost oblíbené Raisovy chaty. Pravdou je, že počasí tu bývá nevyzpytatelné a na vrcholku i díky někdy silnějšímu větru může být citelně chladněji. Jak vidíte, výlet po velké části Čech se dá zvlánout v klidu a pohodě i za necelou hodinku.

Zvičina však není pouze místem dalekého rozhledu. Na své si tu přijdou jak pěší turisté, tak zdatnější cyklisté. Je možné na vrcholek dojet v krajním případě na silničním kole, užijí si tady cykloturisté, ale nejlépe si kopec vychutnají ortodoxní bajkeři, kteří vědí nebo hledají, co jsou kořeny pravé horske cyklistiky. Čekají zde na ně opravdu hodně výživné výjezdy z několika směrů. Stačí zmínit jedenapůlkilometrový úsek turistické sjezdovky s dvěstěmetrovým převýšením, kde se jim místy dvacetiprocentním terénním stoupáním nahrne krev do spánků a než se jim stačí uklidnit, dostanou se ke kořenům skutečným, které prověří jejich zručnost v těžkých hardcorových sjezdech, při kterých si sáhnou velmi rychle na blížící se dno svých sil a jen ti nejzdatnější nepocítí drsnou pohostinnost místních tratí. Pokud jim ještě neotrne, kola a kosti zůstanou celé, morál nějaký zbývá, mohou jej otestovat dále směrem na Bílou Třemešnou a lesem k bývalému hotelu Poklad po části devadesátikilometrové trasy Podkrkonošského MTB maratonu, která jim odpoví na otázku, co obnáší opravdová horská cyklistika. Zvičina není zapovězená ani lyžařům a zejména zdatnější běžkaři zde najdou dobře upravené stopy, které jim nabídnou příjemnou projížďku krásnou krajinou. Pokud se zimní sezóna vydaří, je možné tu najít i sjezdovku se dvěma vleky.

Dostupnost vrcholu je celoročně autem, v zimních podmínkách je však nutno počítat s komplikacemi s parkováním nebo sjízdností některých částí místní komunikace. Pěší turisté a cyklisté mohou využít, jak již bylo zmíněno, několika dobře značených tras. Výborné podmínky tu nacházejí i paraglidisté.