Zlín - Kolektivní dům

Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova

Fotografie (15) • Foto: Franta

Jednou z největších architektonických zlínských atraktivit je budova dvanáctipodlažního Kolektivního domu. Do výše se vypíná nad zeleň zahrady, v níž se v jeho sousedství ukrývá i vila J.A.Bati a naleznete ho poblíž průsečíku Štefánikovy ulice a ulice Osvoboditelů. Naproti přes ulici na něj shlíží moderní budova Kooperativy a staršího Centroprojektu, z druhé strany jsou jeho sousedy základní a střední škola a stadion. Když ve Zlíně vrcholily v letech 1945-50 snahy o nový způsob bydlení a o výstavbu domu pro určitou sociální vrstvu obyvatel, ve kterém by se pro ně nacházelo "vše" důležité k životu, došlo podle plánu J.Voženílka k realizaci stavby, která byla v té době vlastně jen takovým experimentem. Dnes už víme, že představa domu, jehož obyvatelé by zde společně bydleli, stravovali se, ve volném čase se spolu bavili - (a posléze už ne všichni společně odcházeli na věčnost) - zůstala jen fikcí. Přesto v naší zemi můžete nalézt hned dva takové "kolektivní" domy, ten druhý a známější od architekta Hilského stojí v Litvínově. (Ve Zlíně se ale všechny ty hokus pokusy s kolektivním bydlením zkoušely i dřív - viz. Morýsovy chodbovité domy, později třeba u domu Drofa a ani v době před převratem nebyla tato myšlenka zcela opuštěna: díky ní vznikly třeba na největším zlínském sídlišti Jižní Svahy hned dva velkokapacitní obytné domy). Všechny novodobější plány na výstavbu takového kolektivního bydlení ale narážely do mantinelů, jimiž se ukázalo být například strohé vybavení kuchyňských koutů. Doba a zvyšující se životní úroveň dávala takovým zastaralým představám pořádně na frak.

Foto: Franta

Vraťme se ale zpět ke Kolektivnímu domu: byl dokončen stavební firmou n.p. Svit v roce 1951 a v jeho dvanácti podlažích s 26 třípokojovými a 76 dvoupokojovými byty s kuchyňskými linkami mohlo žít až 400 obyvatel. Hlavním typickým znakem domu je nám už velmi dobře známý a osvědčený železobetonový skelet, trochu netypické balkony byly zrobeny z betonových prefabrikátů. Zajímavé bylo, že si nájemníci mohli dle libosti pokoje upravit pomocí montáže přepážek z dřevěných panelů. Na přízemí hlavní budovy navazovala sousední stavba s mateřskou školkou, jeslemi, družinou a knihovnou. Ve vlastním Kolektivním domě se nacházela také velká prádelna, tělocvična a restaurace. V poválečné době, kdy vládl přídělový lístkový systém, ale zela prázdnotou - zaměstnaní lidé se většinou stravovali v závodních jídelnách, a tak se restaurace časem proměnila na vysokoškolskou menzu. V postkomunistické době pak prošla další proměnou a dnes v ní sídlí městské kulturní centrum - Alternativa. Pořádají se zde mimo jiné i výstavy a koncerty, což může být tip pro návštěvníky Zlína za nepříznivého počasí. Zbytek domu je nyní - (tak jako už zmiňované segmenty) - klasickým bytovým domem hotelového typu. I když prošel Kolektivní dům od doby svého vzniku po současnost drobnými proměnami, stále se jedná o vzorový příklad poválečné konstruktivistické zlínské architektury...

Poslední aktualizace: 28.12.2014

Nadmořská výška:

240 metrů nad mořem

Zlín - Kolektivní dům na mapě