Želechovice nad Dřevnicí - hraniční kámen u osady Obůrky

Fotografie (2)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Narazil jsem na něj při putování po částech Pasekářské stezky a NS Želechovice nad Dřevnicí. Stojí u silničky nad potokem Obůrek před místní částí Želechovic nad Dřevnicí - osadou Obůrky. Hraniční kámen na první pohled vypadá jen jako nevysoký pískovcový patník a člověk by nevěřil, kolik zla v minulosti umístění tohoto „šutru“ způsobilo. To jsem se ale dozvěděl až po přelouskání textu na informačním panelu, stojícím opodál.

V minulosti mohli lidé svobodně užívat okolní „nerozdílné hory“ (lesy), z nichž si brali dříví na stavbu svých obydlí a opadané listí využívali jako stelivo pro dobytek, který se tu v kopcích pásl. Roku 1748 bylo za absence zástupců jednotlivých dědin rozhodnuto o vytyčení nových hranic mezi zlínským, vizovickým a luhačovickým panstvím. To výrazně ovlivnilo dosavadní svobodu obyvatel Želechovic, Lípy, Zádveřic, Provodova, Pozlovic, Podhradí a Řetěchova. 1.října se mělo uskutečnit oficiální osazení hraničních kamenů. Na protest proti tomuto aktu se sešlo na 700 obyvatel blízkých vsí, kameny svezli na hromadu a na přítomné komisi žádali spravedlivé rozhodnutí. Následovalo zatýkání obyvatel a poddaní zaslali stížnost k císařskému dvoru a krajskému úřadu v Uherském Hradišti, jenže hejtman ji odmítl.

15.prosince téhož roku čety vojáků obsadili „vzpurné obce“ a dohlíželi na nový pokus o osazení hraničních kamenů. Přitom byli ozbrojené složky napadeny několika tisíci rozhněvaných lidí ze širého okolí a došlo k bitvě. Vojáci na ně vypálili 177 ran, jenž usmrtily pět poddaných a další desítky z nich byly raněny. K mrtvým patřila jedna bezejmenná mladá maminka, čtrnáctileté děvče z Rakov, sedláci Martin Večeřa a Pavel Janula (rověnž z Rakov) a Martin Svačina, zedník ze Želechovic.

Císařovnou Marií Terezií po tragédii zmítaly dvě protichůdné emoce: na jedné straně jí bylo líto zbytečně zmařených lidských životů, na druhé byla pobouřena napadením svých vojáků. Uherskohradišťského hejtmana sice z jeho funkce odvolala, ale řada poddaných byla pozatýkána a uvězněna na Špilberku.

Hraniční kameny poté do země vsazeny o pět let později - Léta Páně 1772.

Autor: Franta

Další články autora: 3296

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli