Želechovice nad Dřevnicí - hraniční kámen u osady Obůrky Narazil jsem na něj při putování po částech Pasekářské stezky a NS Želechovice nad Dřevnicí. Stojí u silničky nad potokem Obůrek před místní částí Želechovic nad Dřevnicí - osadou Obůrky. Hraniční kámen na první pohled vypadá jen jako nevysoký pískovcový patník a člověk by nevěřil, kolik zla v minulosti umístění tohoto „šutru“ způsobilo. To jsem se ale dozvěděl až po přelouskání textu na informačním panelu, stojícím opodál.   V minulosti mohli lidé svobodně užívat okolní „nerozdílné hory“ (lesy), z nichž si brali dříví na stavbu svých obydlí a opadané listí využívali jako stelivo pro dobytek, který se tu v kopcích pásl. Roku 1748 bylo za absence zástupců jednotlivých dědin rozhodnuto o vytyčení nových hranic mezi zlínským, vizovickým a luhačovickým panstvím. To výrazně ovlivnilo dosavadní svobodu… Narazil jsem na něj při putování po částech Pasekářské stezky a NS Želechovice nad Dřevnicí. Stojí u silničky nad potokem Obůrek před místní částí Želechovic nad Dřevnicí - osadou Obůrky. Hraniční kámen na první pohled vypadá jen jako nevysoký pískovcový patník a člověk by nevěřil, kolik zla v minulosti umístění tohoto „šutru“ způsobilo. To jsem se ale dozvěděl až po přelouskání textu na informačním panelu, stojícím opodál.   V minulosti mohli lidé svobodně užívat okolní „nerozdílné hory“ (lesy), z nichž si brali dříví na stavbu svých obydlí a opadané listí využívali jako stelivo pro dobytek, který se tu v kopcích pásl. Roku 1748 bylo za absence zástupců jednotlivých dědin rozhodnuto o vytyčení nových hranic mezi zlínským, vizovickým a luhačovickým panstvím. To výrazně ovlivnilo dosavadní svobodu…