Zbytek starého labského řečiště v Šidlinkách

Většina obyvatel Hradce Králové a přilehlých obcí zná, co jsou Ornstova jezera nebo Písník pod Ornstovými jezery, zejména pak ti, co se tam chodí koupat nebo chytat ryby. Ale pod Ornstovými jezery se nachází malý kanál, který vede vodu z nich dále do mokřin vedle výše jmenovaného písníku, takže tam v období tání sněhu nebo v čase přívalových srážek vzniká přímo jezero, ale to se tu původně nenacházelo, neboť těmito místy teklo jedno z původních labských ramen, což je ještě poznat podle toho, že břehy jsou v těchto místech obzvláště vyvýšené oproti vodní hladině a stále připomínají nedaleké břehy narovnaného a regulovaného koryta řeky Labe.

Tato lokalita mezi "V ledenčí", "Šidlinkami" a "Dubanovskem" bývala původně zalesněna a zdejší labské rameno můžeme vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768, resp. v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12899/?view=-57.6839309093683,19.48549526420711,6), kdy většina okolních pozemků náležela ke zdejšímu Grillovskému šosovnímu dvoru, jenž je ve jmenovaném kartografickém díle rovněž zaznamenán. Protože však při výstavbě pevnosti byla součástí obranných opatření rovněž voda, která by v případě nebezpečí zaplavila její okolí, bylo tehdy upraveno též toto správčické rameno. Jan Černý ve své knize "Místní dějiny obce Věkoš u Hradce Králové" o tom hovoří takto:

"Hradec Králové prožíval v té době jednu z těch největších změn, jimiž byl za svého trvání postižen, totiž že dříve pěkné, hospodářsky silné město změněno bylo ve vojenskou pevnost, kdy bylo ve své velikosti rozbouráním všeho, co bylo mimo vnitřní město, velmi zmenšeno, o mnoho svých občanů, kteří se museli vystěhovati, připraveno a tak hospodářsky zničeno. Při stavbě pevnosti provedena regulace řek Labe i Orlice a tím zničeno slavné druhdy rybářství, vnitřní město obehnáno pásem hradeb, a jistěže původní širší život městský, rozšiřující se dříve na celý obvod Věkoš, Pouchova, Kuklen, Svobodných Dvorů a Plotišť, byl nyní zúžen na malé vnitřní město, a i novým posláním vojenské pevnosti hodně změněn ve svém původním způsobu."

Z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 se dozvídáme, že se toto vedlejší rameno stalo hlavním a dosavadní hlavní koryto bylo zasypáno (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA532018400), takže z původního, docela rovného toku se stalo meandrovité koryto. To však nebyly poslední zdejší úpravy, neboť další přišly s regulačními úpravami řeky Labe před 1. světovou válkou. V letech 1909-1911 byly totiž prokopány 3 záhyby starého labského koryta pro nové řečiště, jeden u železničního mostu a dva proti Plotištím. Tyto práce však zásadně změnily poměry spodních vod, takže došlo v letech 1928-1929 k dalším úpravám, které provedlo Vodní družstvo Věkoše-Hradec Králové. Šlo o umělý kanál z řeky Labe nad předměřickým jezem, kterým byla regulací vyschlá bývalá jezera napájena spolu s obecním rybníkem říční vodou, aby se ta posléze opět navrátila v lokalitě "U Kydlinova", kde ji doprovází od 23. srpna 1983 památkově chráněný dub letní (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8442), do řeky Labe.

Díky pozdější těžbě štěrkopísku se zdejší poměry opět proměnily, stejně tak došlo k úpravám náhona v těchto místech, aby se ve 2. polovině 20. století na jeho stav pozapomnělo, což se změnilo až na přelomu 20. a 21. století. Ale vzhledem k tomu, že se s těmito místy jinak mnoho nedělo, vznikl tady svébytný biotop, který je tvořen mnohdy ještě staletými duby, olšemi, osikami a dalšími dřevinami, jež po odumření vytvářejí v mokřadech prostředí pro další život - jakési hmyzí hotely. Díky tomu zde nalezneme také množství ptáků, obojživelníků i ryb, ale setkat se tu dá rovněž s vysokou nebo černou zvěří, která sem míří za vodou i za odpočinkem.

Prostě Šidlinky, pomístní jméno známé ještě před tereziánským a josefinským katastrem (snad jde o odvozeninu od šídla, případně nějaký germanismus, příbuzný třeba se slovem die Scheidung, což znamená mj. rozdělení či oddělení, což by mohlo být také pravděpodobné, neboť v těchto místech se Labe dělilo na 2 řečiště), jsou skutečně přírodním klenotem, jenž je dosud opomíjen, přestože v těchto místech již z lužních lesů mnoho nezůstalo, pokud nezapočítáme okolí Ornstových jezer, jimiž protéká předem jmenovaný umělý náhon z konce 20. let 20. století. Většina je totiž užívána k polnímu hospodaření, navíc spolu s Ornstovými jezery a Písníkem pod Ornstovými jezery je poškozována neukázněnými návštěvníky, a to zvláště v období, kdy se na letišti konají různé hudební festivaly a zdejší lokalita slouží jako toalety, smetiště nebo jako místo pro přespání, proti čemuž by člověk nic neměl, kdyby lidé po sobě vždy uklidili, prostě se chovali jako u sebe doma a odnesli si vše, co si sem přinesli, ale toto je problémem dnes snad všude, takže okolí Šidlinek není ničím výjimečné.

Zbytek starého labského řečiště v Šidlinkách na mapě