Zatopený lom Mramůrka u Cetechovic

Východní část Moravy a Slezska je tvořena západokarpatskými pohořími a vrchovinami magurského flyšového pásma, jejichž základním stavebním prvkem jsou střídající se vrstvy pískovců, slínovců a slepenců. Vzácnou vyjímkou pak jsou několikeré vápencové „kapsy“, které např.u Štramberka dodnes nad povrch vystupují v podobě bradel. Zde je hlavní vápencovou dominantou hradní vrch s Trúbou, Váňův kámen u Kopřivnice, ohromné krátery opuštěných lomů pod Bílou horou a dodnes těžený kalcit v obrovitém terasovém velkolomu na Kotouči.

Další lokalitou s výskytem vápence byl např. dnes již zaniklý a zatopený Kurovický lom s romantickou hladinou jezera přístupný od Tlumačova a na západní straně Chřibů u Cetechovic byla dobývána i jeho mnohem ušlechtilejší „odrůda“ – mramor.

Tohle cetechovické bradlo tvořené vápencem a mramorem je památkou na jurské moře, jehož vlny šplouchaly v prostoru mezi Střílkami, Cetechovicemi a Zdounkami asi před 120 milióny lety.

 

 

Lomy na mramor byly nad Cetechovicemi otevřeny LP 1680. Protože v nich pracovali převážně vlašští lamači, obdrželi Cetechovice od ostatních obcí hanlivé přízvisko „Taliáni.“ Velmi kvalitní mramor se tu vyskytoval nejen v barvě bílé, ale díky různým příměsím byl i načervenalý anebo žlutě a zeleně žíhaný. Tento krásný kámen byl použit např. na všechny portály a veřeje v kroměřížském zámku. Dále pak na některé oltáře v olomouckém svatováclavském dómu, v kostelích na Sv.Kopečku, v Dubu a chrámu sv.Jakuba v Brně. Bylo z něj zhotoveno také velké množství krbů nacházejících se ve šlechtických palácích ve Vídni, sochy a balustráda na hřbitově ve Střílkách a v Uherském Hradišti z něj byl vysochán nádherný morový sloup stojící na Mariánském náměstí.

Dnes už je cetechovický mramor zcela vytěžen. Bývaly tu celkem tři lomy a jejich zarostlá dna je možno si prohlédnout při chůzi po modré tur.trase, která z Cetechovic stoupá jihovýchodním směrem na hlavní hřeben Chřibů k Vlčáku. První lom se nachází 0.5 km od obce, ale mramor už tu nikde neuvidíte, jen stěnu ze zbylého pískovce. To samé platí i o těch dvou dalších, ale protože byl horní lom „Mramůrka“ (800 m od Cetechovic) zatopen, stal se z nich v dnešní době lomem nejatraktivnějším. To asi bohužel platí jen v bezvetegačním období, poněvadž při mé nedávné červnové návštěvě výhled do kráteru téměř znemožňovala clona bujného porostu a na nevydařených obrázcích lze kromě dřevin rozeznat již jen nížeji položenou modrozelenou hladinu jezírka vyplňujícího jeho dno.