Zaniklá vojenská plovárna v Hradci Králové

Plovárny měly v Hradci Králové dlouhou tradici, už jen z toho důvodu, že jinde se lidé dříve nemohli oficiálně koupat. Na Orlici byly dokonce tři – Vojenská, Městská (Občanská) a Slezská plovárna. Posledně jmenovaná však již náležela ke katastru tehdy samostatného Slezského Předměstí.

Jako první ze všech vznikla v roce 1845 Vojenská plovárna na levém břehu Orlice v blízkosti mostu vedoucího k Moravské pevnostní bráně a dnešní hasičské zbrojnici. Po regulaci řeky byla přemístěna k Malšovickému mostu a později na jejím místě vznikla loděnice.

Ale jaké byly její úplné prvopočátky? Výnosem z 26. srpna 1839 doplnil c. k. krajský úřad své nařízení z 19. července téhož roku v příčině stavby plovárny na Orlici proti Malšovicím plánem a předpočtem stavebních výloh. Zároveň vybídl královéhradeckou obec, aby započala počátkem příštího jara se stavbou plovárny, a to buď nákladem obce, nebo soukromým podnikem. O stavbě plovárny nákladem obce se vyslovilo návladnictví, že by tím městský důchod každoročně utrpěl škodu, a proto doporučilo magistrátu, aby se zřízení plovárny přenechalo soukromníku, který by za toto právo skládal mírný roční plat do městského důchodu. V roce 1840 se tedy město do budování plovárny nehrnulo a žádný soukromník se též nehlásil.

Ačkoliv c. k. krajský úřad 29. května 1841 a poté zjara každého roku se magistrátu dotazoval, jak daleko se pokročilo s plovárnou, návladnictví vždy hledělo se stavbě vyhnout, a to z toho důvodu, že by podle něj vydržování plovárny bylo v budoucnosti pro městskou obec velkým břemenem. Roku 1845 se této věci ujalo velitelství c. k. pěšího pluku hraběte z Hocheneggu a vystavělo plovárnu na Orlici, později zvanou jako Vojenská, a tudíž není pravda, jak se občas tvrdí, že vznikla již v roce 1830, což se např. objevuje v 1. čísle "Zpravodaje Městského národního výboru v Hradci Králové" z roku 1973. Město si velmi oddechlo a na stavbu Vojenské plovárny přenechalo potřebné dříví za mírnou cenu – pouze za 77 zl. a 40 kr. konv. měny. Navíc ještě darovalo ze svých zásob 2 kopy prken. Od té doby se tu však koupali nejen vojáci, ale později se sem mohli dostat i jiní návštěvníci. Školní mládež se zde vedle toho učila plavat. Plovárna v roce 1892 poskytovala za 1 zl. 12 koupelí, o rok později klesla cena na 80 kr. a ke snížení poplatku docházelo i v pozdějších letech, což si vyžádalo již roku 1891 zřízení konkurenční obecní plovárny na pravém břehu řeky, kam byl zprvu vstup zdarma. Na Vojenské plovárně, kde byly roku 1894 odděleny košové lázně a sprchy, se scházeli vysokoškoláci i středoškoláci a členové akademického spolku „Dobroslav“, společně pak vytvořili tzv. „Klub sprostých“ (rozuměj prostých).

22. března 1909 voda z rozvodněné Orlice podemlela a odplavila svahovitý břeh u vojenské plovárnys dřevěnými boudami, jež byly zachráněny přivázáním ke stromům. Téhož roku bylo jednáno v souvislosti s regulací řeky o jejím přemístění. 20. prosince 1910 byl na schůzi městského zastupitelstva schválen revers ohledně zřízení vojenské plovárny na Orlici u Vonešových sadů na pozemku čk. 154. Dle sdělení starosty měla mít stálou hloubku 2 m, kterou by obec udržovala při všech stavech vody. 8. května 1911 vzala městská rada na vědomí to, že c. k. místodržitelství v království Českém povolilo zřízení nové vojenské plovárny, která byla jedním ze 2 míst, kde bylo tehdy koupání povoleno (vojenská a občanská plovárna). Kdo by se jinde koupal, ten se vydával v nebezpečí, že bude potrestán dle § 338 trest. zák. vězením od 3 dnů do 1 měsíce. Ta stará za jatkami naproti důstojnickému parku byla zrušena a následně zbořena.

Na starou Vojenskou plovárnu, jež byla umístěna v tzv. pevnostním koridoru na levém břehu Orlice, vzpomíná též Jiří Vladimír Tolman ve svých pamětech „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“, jež vyšly v roce 1928: „Na vojenské plovárně byl nádherný jez a tuš blíže dnešních jatek. Velel tu hejtman 18. pluku Pepperl, bydlící v domku, kde do nedávna bydlel Štroff s rodinou. Chodíval v bílém plátěném obleku se slamněným širákem, dozíral na plování, by se nikdo neutopil, velel asi čtyř člennému manšaftu a kaprálovi, sedícímu u kasy. Za jedno koupání se platilo 20 krejcarů a za lázeň v tuši 10 krejcarů. Též zavedeny předplatní lístky 10 koupelí za 80 krejcarů. Pepperl měl tři dcery a syna nadporučíka u 18. pluku. Typická figurka tohoto zdáním přísného starého pána, stále bafajícího, křičícího na vojáky, aneb ryby lovícího, nevymizí z paměti četných návštěvníků plovárny. Škoda hlavně té tuše, že musela vzít za své při regulování řeky, bylo v ní nádherné koupání.“

V roce 1922 byly na nové vojenské plovárně, jež nosila čp. 675 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_2291-1B_03), tyto ceny: dospělý za 1 koupání 1 Kč, na půl sezóny 35 Kč, na celou sezónu 45 Kč, vojíni, studenti a děti 50 h, na sezónu 24 Kč, na půl sezóny 12 Kč, lekce plavání 3 Kč, na půl sezóny 45 Kč, na celou 65 Kč. Plovárna tehdy měla 70 kabin. 29. července 1923 byla na obou plovárnách pořádána lidová slavnost „Hold slunci“. Pěkná výprava lodi „Hold slunci“ byla lijákem zničena a znemožněn byl i slavnostní průvod. Také plavecké závody se konaly jen částečně. Finanční efekt slavnosti byl 1 358,30 Kč.

Roku 1927 činilo předplatné na celé období 20 Kč pro vojáky a studenty a 40 Kč pro ostatní návštěvníky. Vojenská plovárna měla společnou koupel, 70 kabin, vodojem pro neplavce, sprchu, skákací prkna, vodojem pro plavání na 25 m, podlahu pro sluneční lázeň a další různé vybavení. 27. června téhož roku schválila Okresní správní komise v Hradci Králové bezplatný postup pozemků vojenského eráru a směny pozemků staré a nové vojenské plovárny městem Hradec Králové. O 3 roky později byla vedle plovárny postavena první loděnice, jejíž oddíl byl součástí Klubu českých turistů.

Velkým problémem pro správu plovárny byly časté krádeže, kterým se nedalo předejít. Když byl chycen jeden pachatel, vyrojilo se jich následně deset dalších. Navíc byla v roce 1938 vojenská plovárna stržena velkou vodou. Naštěstí byl odplaven jen nepatrný díl inventáře a zařízení. Postupem času však její význam zanikal, kvalita vody v řece klesala a tak již roku 1973 nebyla otevřena, i když ještě o rok později bylo doufáno, že dojde k jejímu vzkříšení. V roce 1978 byla převedena nová vojenská plovárna do majetku TJ Slavia Hradec Králové, jež si o ní rozšířila svoji loděnici.