Zámek Peles a jeho bráška Pelisor (Castelul Peleș și Castelul Pelișor)
Zámek Peleș v rumunské Sinaii byl postaven v letech 1873 až 1914 a v podstatě se jedná o královský letohrádek, který využívá Národní muzeum. Sousední zámek Pelișor vznikl v průběhu let 1899 až 1903 a od počátku byl koncipován jako letní sídlo rumunských korunních princů. V obou případech se jedná spíše o podhorský romantický zámeček, který zasáhla neorenesance i secese. Pro nás je zajímavé, že zejména Pelișor je dílem českého architekta Karla Limana. Po „Draculově“ hradu Bran se jedná o druhou nejnavštěvovanější památku v zemi.
Zámek Peleș byl vybudován na pokyn rumunského krále Karla I. a jeho podobu určil architektů Johannes Schultz, kterému vydatně pomáhali Carol Bendech a náš Karel Liman. Následně jej vyzdobili slavní dekoratéři J. D. Heymann z Hamburku, August Bembé z Mohuče a Bernhard Ludwig z Vídně. Peleș se následně stal „sídlem nové dynastie“.
Zámek Peleș je považován za jednu z nejoriginálnějších historických památek v Rumunsku a někdy dokonce také za jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu v celé Evropě. Tedy alespoň pokud se II. poloviny 19. století týče. A pozoruhodný je také způsob, jakým si stavitelé zámku poradili s nepřízní okolní přírody, tedy zejména s podzemními vodními toky nebo sesuvy půdy.
Peleș po svém dokončení rychle nabýval na významu – koneckonců se stal letním sídlem rumunské královské rodiny, která zde většinou pobývala od května až do listopadu. Konaly se zde důležité politické schůze (např. tady bylo rozhodnuto o neutralitě Rumunska v I. světové válce) a v roce 1896 zámek navštívil císař František Josef.
Zámek byl sice využíván od roku 1883, ale i potom byl neustále upravován a rozšiřován. Definitivně dokončen byl až v roce 1914, kdy paradoxně král Karel I. zemřel. Od té doby má 160 místností a několik vchodů i vnitřních schodišť. Centrální věž je vysoká asi 66 metrů. Peles má také divadelní sál s malým jevištěm, 60 místy k sezení a královskou lóži. Na svou dobu byl zámek celkově velmi moderně vybaven. Např. skleněný strop slavnostního Čestného sálu je díky elektromotoru posuvný a hned od roku 1883 zde fungovalo ústřední topení.
Zámek Peleș zůstal sídlem královské rodiny až do roku 1948, kdy byl komunisty zkonfiskován. V roce 1983 se stal oficiálně muzeem, ale navštěvovat jej bylo možné již za vlády krále Karla I. V letech 1975 až 1989 pak nechal Nicolae Ceausescu celou oblast uzavřít jako zónu protokolárního zájmu. Komunisté tvrdili, že královské panství Peleș je součástí korunního panství, a tedy majetkem Rumunska. Faktem ale je, že všechny objekty zde byly postaveny z osobních peněz Karla I., který kvůli tomu neváhal prodal své panství v Německu. V současnosti bývá zámek Peleș opět využíván královskou rodinou (při těch davech lidí, co tady stále korzují, je to téměř nepředstavitelné).
Za nejvýznamnější a nejzajímavější prostory zámku Peleș jsou považovány velkolepá Síň cti (dřevěné obložení, tapety, basreliéfy, sošky, posuvný skleněný strop), Královská knihovna (vzácné knihy s koženými deskami a zlatým písmem, tajné dveře), zbrojnice (zařízená v letech 1903 až 1906, je zde přes 4.000 evropských a orientálních předmětů ze 14. až 17. století v čele s cennými německými typy brnění ze 16. až 17. století), Hudební sál (nábytek byl darem od maharadži z Kapurthaly), Florentský sál (vyřezávaný, zlacený dřevěný strop se dvěma velkými lustry a výzdobou v italském neorenesančním stylu), Maurský sál (dílo architekta Charlese Lecompta du Nouyho s hispánsko-maurskými prvky a fontánou z carrarského mramoru), divadelní sál ve stylu Ludvíka XIV., Koncertní síň (rok 1906,, cenné cembalo vyrobené roku 1621 v Antverpách), Císařský apartmán (r. 1906), jídelna (cenné stříbrné předměty a rustikální bretaňský nábytek z 18. století), Turecký salon (sbírka tureckých a perských mosazných nádob) a Královská ložnice s českým křišťálovým lustrem.
Opomenot nelze ani vitrážová okna, která byla zakoupena v Německu i Švýcarsku a instalována mezi lety 1883 a 1914. Jedná se však o cenné originály pocházející z 15. až 17. století. Zámek se také pyšní sedmi terasami zdobenými kamennými sochami, fontánami a ozdobnými vázami z carrarského mramoru.
Vedlejší zámek Pelișor byl postaven českým architektem Karlem Limanem jako letní sídlo rumunských korunních princů. Mobiliář a interiérové dekorace pocházejí z velké části od Bernharda Ludwiga. Zámek Pelișor má celkem 99 pokojů a říká se, že jeho vnitřní prostory nesou hlavně pečeť osobnosti královny Marie. Týká se to zejména Čestné síně s obložením dubovým dřevem, Zlatého pokoje vyzdobeného přímo podle královniných nákresů a nábytkem vyřezávaným ze zlaceného lipového dřeva nebo její kanceláře, jejíž výzdobu si také sama navrhla.
Mezi nejzajímavější „atrakce“ zámku Pelișor patří pozoruhodné vitrážové střešní okno v čestné síni, impozantní stůl krále Ferdinanda, zámecká kaple, která je součástí apartmá královny Marie (mramorové obložení, vstup zlaceným sloupovým obloukem, vitrážová okna) a v podstatě celý Zlatý pokoj (zlacené štukové stěny zdobené listy bodláku, nábytek zdobený keltskými a byzantskými prvky) i kancelář královny Marie.
Na zámku Pelișor se také nachází cenná sbírka dekorativního umění z období secese nebo malovaný pergamen, který královna Marie vytvořila v roce 1906, a některá její další díla, např. akvarely,
Kromě zámků Peleș a Pelișor zde postupně vznikly ještě budova královské gardy, komisariát, lovecký zámeček Foișor, stáje, elektrárna (Peleș prý byl prvním plně elektrifikovaným hradem v Evropě) a vila Șipot.
napsáno v září 2025
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Sinaia
Půjčovna autPříspěvky z okolí Zámek Peles a jeho bráška Pelisor (Castelul Peleș și Castelul Pelișor)
