Sfinga z pohoří Bucegi (Sfinxul din Munții Bucegi)
Turistické cíle • Skalní útvar
Sfinga z rumunského pohoří Bucegi je velmi zajímavým skalním útvarem nacházejícím se v nadmořské výšce přes 2.200 metrů. Toto pozoruhodné dílko Matky Přírody je současně považováno za přírodní útvar záhadný a s okultismem i temnými legendami dlouhodobě spojovaný.
Sfinga je zvláštní solitérní skála, která skutečně z určitého úhlu pohledu připomíná Velkou sfingu v egyptské Gíze a která bývá označována za jeden ze sedmi divů Rumunska. Přitom prý ale ona ženská podoba není zdaleka tím hlavním, co sem turisty až magicky přitahuje. Jedná se však o jeden z největších symbolů pohoří Bucegi, takže většinou tady bývá hodně plno a na fotku bez lidí si musíte chvíli počkat …
Horská – nebo též Bucegijská, Bucegská či Rumunská – Sfinga je podle mnohých magickým místem s velmi silnou energií, jiní ji považují za jednu ze zemských čaker nebo za nejvyššího boha, kterého si zde vytesala neznámá starověká civilizace. A najdou se i tací, kteří tu vidí jasný zásah mimozemšťanů. Chybět nemohou ani konspirační teorie o tajné jeskyni chráněné neproniknutelným silovým polem, o knihovně vzdálených civilizací schraňující krystaly se všemi vědomostmi lidstva nebo o opuštěném uranovém dole. Ti jednodušší se spokojí s konstatováním, že tady má své středisko americká CIA, ruská KGB i rumunské tajné služby.
Kamenný blok známý jako Sfinga z pohoří Bucegi se nachází na náhorní plošině v nadmořské výšce cca 2 210 m (uvádí se hodnoty 2.006 až 2.013 m), je přibližně 8 m vysoký (setkat se ovšem můžeme i s informačními prameny, které mu přisuzují gigantickou výšku 40 m) a 12 m široký. Jedná se o geologický útvar složený ze slepenců a vzniklý dlouhodobou větrnou erozí. i dalšími povětrnostními vlivy, včetně teplotních změn (v podstatě se tedy jedná o mrazový srub). Nachází se na území obce Moroeni a jedná se o rumunskou chráněnou přírodní památku.
Na závěr ještě několik zajímavostí a doplňujících informací:
Některé konspirační teorie týkající se Sfingy z pohoří Bucegi zřejmě vycházejí z toho, že peruánský právník Daniel Ruzo v roce 1968 světu prozradil, že tato Sfinga silně připomíná hlavní tvář skupiny vytesané do skály na peruánské náhorní plošině Marcahuasi, která je známá jako Památník lidstva. Součástí tohoto sousoší je také hlava psa, který má za úkol střežit nedalekou „jeskyni s poklady“.
Je docela překvapivé, že se v rumunských horách nacházejí i mnohé další megality nazvané Sfinga. Je jich minimálně sedm a všechny „vznikly" relativně nedávno. Název Bucegská Sfinga byl údajně poprvé použit v roce 1935.
Vzhledem ke všem těm legendám a zkazkám o Sfinze je celkem pochopitelné, že si tento skalní útvar „zahrál i v několika filmech. Třeba jako místo rituální smrti …
Ke Sfinze se turisté nejčastěji vydávají z města Busteni. Volí buď kabinovou lanovku pro 25 osob, která přibližně za 15 minut překoná vzdálenost 4.350 m a převýšení 1.235 m, nebo pěší trasu po modré TZ, která je dlouhá 7,3 km a překonává převýšení 1.348 m. Z města Sinaia se jezdí na kole a dá se zvolit asi 20 km dlouhá trasa, kde kromě posledních 3 km jedete stále po asfaltce. Hojně se využívá také odvozu auty (za cenu 200 lei) s tím, že závěrečné 3 km s převýšením přes 300 m si pak dáte pěšky. Vzhledem k tomu, že nedaleko Sfingy se nachází také turistická chata Cabana Babele i stánek s občerstvením, smrti hladem nebo žízní se zde určitě bát nemusíte.
Vstupné se tady neplatí, ale také není dovoleno se přiblížit přímo ke skále nebo dokonce na Sfingu lézt.
napsáno v září 2025
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Moroeni
Půjčovna autPříspěvky z okolí Sfinga z pohoří Bucegi (Sfinxul din Munții Bucegi)
