Za sochařem J. V. Prchalem do Jihlavy

Jihlavský pozdně barokní sochař Jan Václav Prchal (1714 – 1811) zanechal ve městě celou řadu pozoruhodných děl, která jsou zde však v současné době roztroušena po nejrůznějších, vesměs docela nenápadných zákoutích. To ovšem není rozhodně na škodu, protože pátráním po nich zase město lépe poznáme, včetně míst, kam bychom se jinak možná ani nepodívali. A proto hurá za sochami!

Na Masarykově náměstí potkáme dvojici Prchalových kašen z roku 1789, kterými nahradil starší kašny renesanční, s rovněž jeho, pouze o něco málo pozdějšími sochami (1797), představujícími dvojici antických bohů spjatých s mořem a vodním živlem obecně, Poseidona (Neptuna) s trojzubcem a delfínem pod nohama a jeho manželku Amfitrité s šípem sedící na delfínu.

Skupinku Prchalových alegorických skulptur, znázorňujících čtyři roční období a personifikaci Hudby, nalezneme v areálu Magistrátu města Jihlavy. Přístup je však možný nikoli oficiálními vraty z Masarykova náměstí a přes budovu, ale zezadu, z ulice Hluboké. Místo je pěkně parkově upraveno a nabízí zajímavý pohled na zadní trakty historických domů i příjemné posezení na lavičkách. Tento sochařský soubor vznikl v roce 1775, zahrnoval původně 6 soch (poslední z nich, představující Tanec, je dnes umístěna v Jihlavě-Heleníně v parku u SPŠT) a nacházel se v aleji u zámečku Karlův les u Pávova.

Dalším zajímavým Prchalovým dílem byl soubor pašijových soch s Kalvárií z roku 1791. Postavy byly součástí někdejší Křížové cesty z Mlýnské ulice na místo dnešního hřbitova Na Kalvárii, odkud musely být až v roce 1924 kvůli zřízení lomu přemístěny ke kostelíku sv. Jana Křtitele na Jánském vršku. Tam dnes najdeme pouze trojici křížů Kalvárie s Kristem a dvěma lotry, zatímco ostatní čtyři skulptury, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou nyní kvůli ochraně před vandalismem umístěny nenápadně v zahradě za minoritským Klášterem.

Více např. v publikaci: Zdeněk Jaroš, Jihlavské nemovité památky