Wołowiec

Wołowiec - (slovensky: Volovec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od východu se na jeho vrcholu stáčí k jihu, do slovenského vnitrozemí. Na východě je sousedním vrcholem Łopata (Deravá 1955,4 m) odděluje je sedlo Dziurawa Przełecz (Sedlo pod Deravou 1836 m). Na jihu je sousedním vrcholem Ostrý Roháč (2087,5 m). Tady vrcholy odděluje Jamnícke sedlo (1908 m). K severu vybíhá z Wołowieca boční hřeben, po kterém uhýbá i státní hranice a hlavní evropské rozvodí. Tady je nebližším vrcholem Rakoń (Rákoň 1876,3 m), oddělen sedlem Zawracie (1863 m). Wołowiec se tyčí nad třemi dolinami: Chochołowsku, Jamnícku a Smutnu (nejvyšší patro Roháčskej doliny).

Vrchol je budován jádrovými, deformovanými metamorfními horninami (alaskity a mylonity). Má tvar zaobleného jehlanu, vymodelovaného třemi ledovci (ve třech dolinách), které jej v ledových dobách obklopovaly. Často zde můžeme pozorovat kamzíky a v sutích na severní straně i sviště. Ubočí vrcholu byla v minulosti pastvinami náležejícími k rajonům Hali Chochołowskiej. Vrchol byl důležitým triangulačním bodem a jeho výška byla důkladně změřena už v roce 1820.

Z vrcholu je výborný kruhový rozhled. Na jihozápadě jsou ostré Roháče a pod nimi Roháčske plesa. Na severozápadě - v dáli Babia Gora (Babia hora). Na východě mohutné vrcholy: Kończysty Wierch a Jakubina. Rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/wolowiec.php.

Název hory pochází od slovenských pastýřů. Od nichž se dostal do map rakousko-uherských kartografů. Poláky, kteří jej nazývali Hrubym Wierchem byl z později na základě používání těchto map přijat.

Na vrchol lze vystoupit:

• Po červené hřebenové trase z vrcholu Jarzabczy Wierch (Hrubý vrch), přes sedlo Niska Przeł.(Sedlo pod Hrubým), vrchol Łopata (Deravá) a sedlo Dziurawa Przełecz (Sedlo pod Deravou) (asi 1:45 hod)
• Po modré hřebenové trase z vrcholu Rakoń (Rákoň) přes sedlo Zawracie (0:35 hod).
• Po zelené výstupové trase od Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej do sedla Zawracie (2:30 hod) a odtud po modré trase na vrchol (celkem: 2:55 hod)

Ze slovenské strany:

• Po modré výstupové a společně vedoucí červené hřebenové trase z Jamníckeho sedla (0:30 hod), nebo po stejné modré trase výstupem až z ústí Úzkej doliny (5:00 hod)