Vyhlídkový Szilágyiho pavilon

Dnešní Hrebienok čili terasovitou planinu na jihovýchodních stráních Slavkovského štítu vidíme všichni v dnešním osídleném stavu, ale dříve tomu tak nebývalo. Jedinou stejnou věcí bylo jeho pojmenování, to existovalo dávno předtím, než se sem rozhodli lidé natrvalo umístit jakoukoliv stavbu. Tou nebyla žádná horská chata, natož sakrální objekt, nýbrž právě vyhlídkový pavilon. V dávnějších dobách nebyly lesy pod Hřebínkem tak vysoké jako dnes a z ostrohu pod ním bylo vidět do okolní krajiny, jak na blízké štíty, tak údolí Popradu a před ním se zvedající Starý Smokovec a další osady, jež dnes tvoří město Vysoké Tatry. Takže bylo jasné, že by bylo dobré zde zřídit nějakou rozhlednu či vyhlídku. Tohoto úkolu se nakonec ujal Uherský karpatský spolek a zároveň touto věcí splnil rovněž jinou věc, když chtěl uctít památku zemřelého uherského politika Dezidera Szilágyiho. Toto jméno dnes mnoho lidem neříká jak na Slovensku, tak u nás v Čechách, proto si dovolím tuto osobnost krátce představit, abychom si udělali obrázem, kým ve své době byla.

Dezider (Dersö) Szilágyi se narodil 1. dubna 1840 v tehdejší Velké Varadině, dnešní rumunské Oradei, kde absolvoval středoškolské vzdělání, aby odtud odešel na studia do Vídně a následně do Pešti. Když roku 1865 doktorátem ukončil práva, tak se rozhodl věnovat advokátní praxi a žurnalistice ("Pesti Napló" a "Magyarország"). V roce 1867 se stal sekretářem, posléze sekčním a ministerským radou na ministerstvu spravedlnosti, kde se ukázal jako velmi horlivý a pracovitý úředník. Po vykonání studijní cesty do Anglie, kam ho vyslala uherská vláda, byl roku 1870 jmenován členem kodifikační komise, zřízené při ministerstvu předsednictví. O 4 roky později převzal na budapešťské univerzitě katedru trestního práva a politiky. Vedle toho byl od roku 1871 členem uherského sněmu, kde byl známým a velmi obratným řečníkem, přičemž nejprve náležel k Deákovým liberálům a v roce 1877 se připojil k opozici. Spolu s Albertem Jiřím (György) tem Apponyim z Nagy-Appony se následně stal jejím vůdcem. Roku 1889 se stal ministrem spravedlnosti a v tomto úřadě se zejména zasazoval o reformu soudního řízení a o zavedení civilních sňatků. Jako ministr spravedlnosti přežil i Wekerleho rekonstrukci kabinetu v listopadu 1892 a teprve s tímto podal demisi v lednu 1895, takže jako ministr přežil trojici premiérů - Kálmána Tiszu, Gyulu Szapáryho a Sándora Wekerleho. Krátce poté se stal předsedou poslanecké sněmovny, kterou vedl až do roku 1898. Zemřel 31. července 1901 v Budapešti.

Z výše citovaného krátkého životopisu však není jasné, proč měla být vyhlídka na Hřebínku pojmenována právě po něm. Nebylo to jen kvůli tomu, že se zasloužil o řadu reforem soudnictví a jiných věcí, které se týkaly života občanů, ale rovněž proto, že řadu desetiletí navštěvoval Starý Smokovec a stal se velkým milovníkem a propagátorem Vysokých Tater, jež doslova zaplnily jeho srdce. Tato místa totiž nadevše miloval! Rovněž se znal se všemi významnými místními osobnostmi, z nichž mnozí byli jeho blízkými přáteli. Takže bylo jasné, že po jeho smrti se všichni snažili, aby jeho odkaz nezůstal zapomenut, zvláště pak tehdejší předseda Uherského karpatského spolku Aurél Münich.

Tím se stal právě vyhlídkový pavilon, jehož projekt i realizaci měl na starosti stavitel Gedeon Majunke ze Spišské Soboty, jenž je dodnes považován za jednoho z nejvýraznějších architektů oblasti Vysokých Tater, neboť na svém kontě má např. Téryho chatu (1898), vilu Kalinčiak v Dolním Smokovci (kolem roku 1900), léčebný dům Orava (1902) nebo pozdější sanatorium Jiřího Wolkera (1906-1908, spolu s Juliem Marcsanem). Vznikl tak šestiboký pavilon kovové konstrukce na žulovém základu v hodnotě 7 200 K (viz https://www.pomehore.sk/szilagyiho-pavilon-vyhliadka-na-hrebienku/), jenž byl slavnostně odevzdán do užívání 7. srpna 1904, kdy byl do jeho spodní žulové části vložen kruhový reliéf s vyobrazením Dezidera Szilágyiho od budapešťského sochaře Jána Istóka.

Netrvalo dlouho a tento vyhlídkový pavilon se stal jakýmsi Pantheonem všech osobností, které se nějak významně zapsaly do života Vysokých Tater nebo se nějak o ně zasloužily. 7. srpna 1932 byla v interiéru pavilonu slavnostně odhalena pamětní deska Mikuláše Fischera (1855-1930), spišskonovoveského profesora, jenž od roku 1891 pracoval v Karpatském spolku. Další trojice pamětních desek pak přibyla 4. července 1937. Tentokrát se jednalo o připomenutí profesora Františka Dénese (1845-1934) z Levoče a tatranských lékařů Mikuláše Szontágha staršího a Michala Guhra. Ty tu vydržely celé období 2. světové války, ale po osvobození, když i do Vysokých Tater přišla od východu vlna politicko-společenských změn, došlo k odstranění jak Szilágyiho reliéfu, tak všech pamětních desek (viz https://www.nostalgicketatry.sk/historia/hrebienoknovy/186-szilagyiho-pavilon), přičemž na místě reliéfu se měl objevit okrouhlý bronzový symbol Vysokých Tater v podobě protěže alpské (viz https://korzar.sme.sk/kosice/c/symbol-hrebienka-ma-uz-104-rokov), který tu vydržel až do roku 1993, kdy zmizel.

Opuštěný a zapomenutý pavilon v ohybu silnice na Hřebínek naštěstí přečkal celé období komunistického režimu i divoká 90. léta 20. století, navíc i větrnou kalamitu roku 2004. V roce 2011 byl prohlášen národní kulturní památkou a nakonec se opětovně dočkal i Szilágyiho reliéfu, o jehož zřízení se zasloužilo občanské sdružení Sine Metu, a to podle v Maďarsku objevené makety původního reliéfu (viz https://korzar.sme.sk/spis-gemer/c/na-najstarsiu-stavbu-na-hrebienku-sa-po-desatrociach-vrati-relief-povodny-zmizol-po-vojne). Předtím však bylo roku 2023 rozhodnuto o celkové obnově pavilonu (viz https://standard.sk/440609/szilagyiho-pavilon-na-hrebienku-prejde-obnovou). Se samotným reliéfem to však bylo složitější, protože na pavilon jako národní kulturní památku se jen tak bez povolení nemohlo nic připevnit, takže 8. srpna 2023 byl reliéf slavnostně odhalen u příležitosti 150. výročí založení Uherského karpatského spolku a hned poté odevzdán do depozitu Podtatranského muzea v Popradu (viz https://www.cas.sk/spravy/domace-spravy/pamiatka-na-dezidera-szilagyiho-vzacny-relief-uhorskeho-politika-zmizol-par-hodin-po-osadeni/2), aby se po splnění všech náležitostí objevil na pavilonu natrvalo.

Vyhlídkový Szilágyiho pavilon na mapě