Výhledová louka pod "PP Čertův kámen" u Provodova

V okolí Provodova na Zlínsku se nachází spousta zajímavostí. Některé - např. poutní areál Maleniska s kostelem Panny Marie Sněžné a křížovou cestou anebo skromné zřiceniny hradu Starého Světlova jsou dílem lidských rukou, jiné zase vytvořil sochařský um Máti Přírody. K nim patří hlavně všechny ty rozkošné kopečky, obklopující velkou dědinu snad ze všech světových stran... a pak také několik zajímavých skalních uskupení, skrývajících se před okem zvědavého turisty pod klenbou lesního stromoví.

K „Bábě“ a „Mlčačkám“ tur.trasy nevedou (k nim je nutno prokličkovat dle map sítí lesních pěšin a cest), ale známý Čertův kámen pod vrcholkem Rýsova (542 m) je dostupný po trase NS Pod Starým Světlovem.

Ta ke skalisku stoupá od západního konce Provodova od silnice do Březůvek jižním směrem. Prochází polní cestou šplhající vzhůru svahem rozsáhlé pastviny, z níž se na obec a okolní krajinu otvírají skvělé výhledy. Spodní část louky má mírnější sklon, závěr je poněkud prudší, ale o to širokoúhlejší se z ní otvírá výhledové panoráma. Směrem k západu můžeme pozorovat vzdálené pasekářské usedlosti na vrchu Kamenec (496 m) nad obcí Březůvky. Přímo naproti směrem k půlnoci mohutný zalesněný masív Klenčova (536 m), jehož samotný Top je holý a také vyhlídkový. Kousek napravo v mělkém údolí táhnoucí se zástavbu obce a nad ní malebné kulisy vršků, jejichž odlesněná temena jsou obsazena staveními provodovských pasek. A zcela napravo pak kopce zalesněné a také nejmalebnější, nacházející se v okolí Malenisek a Starého Světlova. Tyto kuželovité vrchy se nazývají Hvězdák (657 m), Bába (536 m), Brda (600 m) a Stodoliska (536 m).

 

PP Čertův kámen, pod níž se nacházíme, má rozlohu necelých dvou hektarů. Hlavním předmětem ochrany je mohutné skalisko, tvořené pískovcovými a slepencovými lavicemi flyšového pásma a dosahující výše téměř 11 metrů. Skalní stěny zdobí nesčetné kruhové dutiny typu tafoni. Zvláštností jest to, že skálu pokrývají ve svislých řadách a dutiny jsou umístěny nad sebou. Dále bychom na skalisku objevili žlábkovité pseudoškrapy a na vrcholové plošině řadu skalních mís. Při jejich bližším průzkumu zjistíme, že některé mají neobvyklý čtvercový půdorys. Ty samozřejmě nevznikly přírodní cestou, ale byly tak upraveny našimi prapředky: temeno skály totiž bylo součástí skalního hrádku Rýsov a čtvercové otvory sloužily k ukotvení srubové hradní věže. Na jedné stěně skály pak další upravené dutiny zpevňovaly kolovou hradbu, která obepínala a chránila plošinu pod skálou. Ta nejspíš sloužila jako hospodářské zázemí hrádku. Jeho nedlouhá historie počala někdy ve 13.století a jediná zmínka o něm pochází z r.1517, kdy bylo toto místo již dávno opuštěno.

Po trase NS Pod Starým Světlovem je to od silnice k „Čertovu kameni“ asi 1 km. Trasa pak od něj po hřebeni stoupá na vrchol Rýsova, pokračuje k valům keltského hradiště na Oberském (483 m) a poté klesá zalesněným svahem k silnici do obce Březůvky.