Výhled od zahrádkářské kolonie nad Burešovem na Zlín
Při mé poslední kratší túře jsem se vydal z městské části Příluky na Šťákovy paseky a odtud pokračoval po modré tur.značce nazpět do Zlína. Modrá trasa mne nejprve provedla hvozdem obklopujícím koryto Hraničního potoka a o kus dál proťala chatovou osadu. Za ní se prudce zlomila směrem k západu a vysoko nad údolím Dřevnice pokračovala úbočím kopce po vrstevnici již otevřeným terénem. V úseku dlouhém asi 700 m vedla nejprve nad pastvinou a poté zahrádkářskou kolonií nad Burešovem a já se z polní cesty mohl potěšit zajímavými a pro mne dosti „neobvyklými pohledy“ na zástavbu města i okolí. Neobvyklými proto, že i když už jsem tudy v minulosti několikrát procházel, návrat do Zlína se vždy odehrával v odpoledních hodinách a výhled směrem k jihu znepříjemňovaly paprsky slunce.
Tentokrát jsem se do města vracel ještě dlouho před polednem a nízko položený sluneční kotouč skoro vůbec nebránil hezkým výhledům, menším zádrhelem byl jen ten „smog,“ jemně zahalující obzor za zlínským mrakodrapem.
Přímo naproti horizont vyplňovaly poslední výběžky hlavního hřebene Vizovických vrchů, táhnoucích se až k Moravě u Napajedelské brány. Tady nad městem z něj vystupovalo témě zalesněného Vršku (438 m), Barabáše (410 m) a Tlusté hory (458 m) přizdobené stožárem televizního vysílače. Pod nimi se ve svahu rozkládala Lesní čtvrť, městská část Lazy a centrum města s Památníkem T.Bati, školami a internáty, hotelem Moskva, Obchodním domem, Velkým kinem, zlínským „mrakodrapem“ a areálem továrny, jíž vévodily dva vysoké komíny. Přímo pode mnou se okolo „Dřevky“ rozkládala část Bartošovy čtvrti, na níž navazovaly čtvrti Zálešná a Podvesná se svými charakteristickými cihlovými „baťovskými“ domky. Při pohledu na ně z výšky mne docela překvapilo, že ne všechna tahle stavení mají plochou střechu...
Příspěvky z okolí Výhled od zahrádkářské kolonie nad Burešovem na Zlín





