Všeliby (Studnice)

Podle lidového podání získala ves své pojmenování podle svých obyvatel, kteří se jiným od pohledu líbili. Co se týká skutečného původu názvu této vsi, bude nejlépe nahlédnout do 3. dílu přelomového díla profesora Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny", kde se píše:

"Všeliby (lid. ta Všelib, na Všelib, do, ze Všeliby, ve Všelibech, všelibskej), ves 5 km ssv. od Č. Skalice: 1406 super tota villa Wsselib ..ad castrum Czrwena hora, ..in Costelecz, LEr. V, 720; 1542 (1534) hrad Rismburgk, ..v. Lhota, v. Wsselib, DZ. 3 L 17; 1601 (zamek) Rysmburgk, ..mčko Ziernow, ..(ves Wsselibye .. (ves) Wyska, (ves) Skalka, DZ. 175 L 30; 1654 Wsselibie, BR. XII, 777 (Hrad.); 1790 Hft Nachod; Wschelib, Wsselib, Wsselup, Schal. XV, 154; 1836 Wschelib (Wsselib), Som. IV, 234; 1848 Všeliby, PalP. 148.

Toto jm. bylo původně v jednotném čísle: Všelib', t. j. Všelibův, t. dvůr (s přivlastňovací příponou -jь); množ. čís. se objevuje až u Palackého."

Z výše zmíněných řádků vidíme, že Všeliby byly poprvé zmíněny k roku 1406. Tehdy náležely vlastníkům hradu Červená Hora, protože Hynek z Náchoda, jinak z Adršpachu, seděním na Červené hoře, věnoval kostelu v Červeném Kostelci na mnohé povinnosti 5 kop úroku ze vsi Všeliby. V roce 1421 byla ves vypálena a vydrancována husitským vojskem. Později byly Všeliby součástí rýzmburského panství, s nímž byly 7. června 1544 prodány Zdeňkem Lvem z Rožmitálu a z Blatné a Hynkem Krušinou z Lichtenburka Janovi z Pernštejna a ten je 11. října téhož roku prodal Bernartovi Žehušickému z Nestajova. Roku 1600 se Všeliby dostaly k náchodskému panství, když celé rýzmburské panství koupil Zikmund ze Smiřic pro svého svěřence Albrechta Václava ze Smiřic, v jehož rámci zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1600 byli ve vsi tito sedláci: Jan Souček, Jan Melicharů, Jan Melicharů z druhého statku, Matěj Faltův, Vaněk Kohout a Mach Svatoňův. Kromě nich byli ve vsi ještě další 3 osedlí, takže jich bylo celkem 9. Ti měli dodávat peníze a obilí a robotovat k zámku takto: stálého platu odvádět 4 kopy, 8 grošů a 2 denáry české, 12 1/2 korce ovsa, 40 slepic, 2 kopy a 15 vajec, orné roboty 12 1/2 dne, ženné roboty 40 dnů, vození dřeva 31 dnů, pletí 8 1/2 dne a kopání řepy 8 dnů. Téhož roku tu měl Jan z Talmberka vápenici (vyprodukované vápno nebylo prodáváno, ale sloužilo pro potřeby vrchnosti) a trojici sádek, ale ty se tu nacházely již dříve, neboť v souvislosti s náchodským útrným právem máme zmínku z roku 1571, kdy se rtyňský pytlák Jan Černík přiznal, že ve Všelibech ukradl líny a 12 kaprů. 20. ledna 1644 se v obci na 3 dny usadilo 19 císařských dragounů. Třicetiletá válka však přinesla obci i řadu dalších škod a zmaru. V roce 1654 byli v obci půlláníci Havel Červenka, Martin Laštovička (vyhořel 10. března 1659), Jan Hendrych, Václav Vondrů, Jan Petira, zahradníci Martin Kuklička a Pavel Faltin a chalupníci Martin Mikšů a Jan Mikšů. Stavení rozbořených a pustých zde nebylo. Roku 1725 byl rychtářem Jiřík Adámek. V letech 1744-1745 tábořili ve vsi a v jejím okolí císařští vojáci. V roce 1794 měla ves 21 domů a 148 obyvatel. Od roku 1810 docházely děti ze Všelib do školy v Červené Hoře, přičemž byl v roce 1831 ustanoven pomocník, jenž do Všelib docházel učit "2 dny v témdni". O rok později zemřelo při epidemii cholery 11 lidí.

Roku 1849 se staly Všeliby součástí Olešnice (nikoliv obce Kleny, jak se mnohdy uvádí), od níž se chtěly odloučit již v roce 1866. 1. července 1876 byly Všeliby vyloučeny z okresu náchodského berního úřadu a přiděleny bernímu úřadu v České Skalici. Roku 1880 se staly Všeliby samostatnou obcí. V roce 1883 nebyla jejich žádost o zřízení vlastní školy povolena c. k. zemskou školní radou. Roku 1886 se dostala do dražby usedlost rodiny Kultovy čp. 4. O rok později bylo ve vsi zavedeno zimní vyučování (od 1. listopadu do 31. března každého roku). V roce 1890 byly c. k. místodržitelstvím potvrzeny stanovy SDH. 1. března 1899 byla ves přidělena k nově vzniklému poštovnímu úřadu ve Studnici. 29. června 1899 c. k. zemská školní rada nepovolila, aby se ve Všelibech zřídila zimní expozitura a zároveň zrušila excurendo vyučování v této obci. Roku 1903 byla obec vyloučena ze zdravotního obvodu v Hořičkách a přičleněna ke zdravotnímu obvodu v Červeném Kostelci. V roce 1910 měly Všeliby 44 domů a 164 obyvatel. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Adolf Čepelka, Antonín Horák, Ferdinand Středa, Antonín Šrůtek, František Vojtěch). V letech 1923-1924 došlo k parcelaci rýzmburského dvora, přičemž Všeliby obdržely 2 ha, 1 ar a 74 m2 pozemků. Roku 1925 došlo ke změně katastrálních hranic s Olešnicí. O 5 let později měla obec 42 domů a 141 obyvatel. V letech 1936-1937 byla vybudována silnice Červená Hora-Všeliby-Řešetova Lhota. V roce 1940 bylo provedeno hrazení Všelibského potoka. Za německé okupace nesla obec pojmenování Wschelib. 20. dubna 1945 přistálo nouzově na polích u Lipky sovětské letadlo. 22letý podporučík Alexej Stěpanovič Cvetkov z Moskvy se poté ukrýval ve Všelibech, Bakově a Olešnici, aby se v květnovém povstání přidal k místním partyzánům. 15. června 1947 vyhořelo 5 hospodářských usedlostí. 23. května 1949 se ustavilo JZD, jež přešlo roku 1951 na III. typ. V roce 1950 byla uvedena do provozu 1. část jednotné kanalizace. Ta byla rozšířena v letech 1960, 1992-1993 a 1996. V letech 1951-1952 byl vybudován družstevní kravín a v letech 1956-1958 družstevní vepřín, jehož projekt vyhotovil Agroprojekt Hradec Králové. 20. března 1959 bylo zdejšímu JZD propůjčeno vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. 1. července 1960 se Všeliby staly součástí Žernova. Téhož roku byly vyasfaltovány cesty po obci. O 2 roky později byla vybudována autobusová čekárna. V roce 1964 byl postaven nový most přes potok na dolním konci obce k Žernovu. Roku 1966 byl vyhlouben při cestě k Žernovu nový rybník. V roce 1970 byla provedena přístavba vepřínu. Roku 1973 byla opravena střecha hasičské zbrojnice a cesta u rybníka. 12. října 1986 zachvátil požár skladovací halu JZD, přičemž škoda se vyšplhala na 70 000 Kčs. V témže roce obdržela zdejší silnice nový asfaltový povrch. V letech 1987-1988 byla vybudována družstevní bytovka a vodovod. Roku 1990 se Všeliby staly součástí Studnice. V roce 2016 bylo založeno stromořadí slivoní a višní od Všelib k Olešnici a o 3 roky později habrová Alej demokracie mezi Všeliby a Bakovem. V letech 2018-2019 byla provedena oprava obecní nemovitosti a uzávěru vody a v letech 2019-2020 požární nádrže.

Ze zdejších pamětihodností musíme zmínit: dřevěnou zvoničku z konce 90. let 20. století; kamenný kříž na návsi, jenž byl vztyčen na místě původního dřevěného, zaznamenaného v indikační skice stabilního katastru z roku 1840; pomník padlým v 1. světové válce; kamenný kříž na východ od obce, který byl vztyčen manželi Kosinkovými jako upomínka na 1. světovou válku; pomník od rodiny Vojtěchovy z roku 1934 v polích na jih od obce; statek čp. 2; roubenku čp. 26 a mnohé další zdejší objekty. Nejznámějšími místními rodáky byli: lázeňský lékař v Kučište na dalmáckém poloostrově Pelješac MUDr. Jan Čepelka (* 23. února 1861 Všeliby) a učitel Jan Jiránek (* 11. srpna 1885 Všeliby). Na závěr musíme ještě dodat, že osada je zmíněna v několika literárních dílech, např. v povídce "Závětří" od Václava Řezníčka.

Všeliby (Studnice) na mapě