Vrch Kluček

Tento kopec o nadmořské výšce 613,6 m n. m., kde můžeme narazit na kvádrové pískovce středního turonu až coniaku, které se mísí s kvartérními kamenitými až hlinitokamenitými sedimenty, se nachází mezi Policí nad Metují, Bukovicemi a Hlavňovem a náleží k Broumovské vrchovině. Dříve se nazýval i jako Klůček, což je název v širokém okolí značně používaný, jako příklad budiž návrší na pravém břehu řeky Úpy, jež se nachází nedaleko města Úpice. Že šlo vždy o české místo, tak to vidíme i ze staršího německého pojmenování Kluczek (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA232018400). V některých kartografických dílech je však pojmenováván také jako Klouček (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/11151/?view=-112.85340305680216,121.22020518855769,6 nebo https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5952/?view=-81.97383721087223,115.02982945878892,5).

Své pojmenování měl obdržet od slova klučení, což je de facto synonymum pro mýcení lesa kvůli kolonizačním účelům, ať již šlo přímo o získání prostoru pro výstavbu nových osad, nebo o zajištění potřebných míst pro pole či pastviny, avšak zde je velký problém v tom, že již od svých počátků býval vždy kompletně zalesněn a tento les náležel broumovské vrchnosti, nebyl tedy holým jako mnohé jiné kopce, které obdržely pojmenování Kluk nebo Klouček. První zmínku o něm můžeme nalézt v roce 1547, kdy opat Matěj prodal dvojici hlavňovských hospodářů - Wondrovi Horákovi a Janu Puškovi - část lesa Klůček, aby zde "vzdělali pole a postavili si zde své příbytky", z čehož můžeme dovodit, že původně se muselo jednat o mnohem větší lesní masiv, zasahující až do dnešního Hlavňova (viz https://www.hlavnov.cz/historie-hlavnova/16-stoleti-4). I když nemůžeme nezmínit rovněž prodejní smlouvu z roku 1546, kterou získal Matějc z Hlavňova od výše jmenovaného opata kus pole na svahu lesa, napravo vedle pěšiny z Police do Hlavňova a sousedící s příslušenstvím suchodolské rychty, kde se říkalo na "Malém Klučku". O tom se zmiňuje rovněž Václav Vladivoj Tomek ve svých "Příbězích kláštera a města Police nad Medhují".

Do historie se tento vrch mnoho nezapsal, ve válečných letech byl oporou místních obyvatel, kteří zde hledali úkryt před rabujícími vojáky, případně se zde ukrývali různí uprchlíci, a to včetně potulných cikánských tlup, takže v protokolech a zápisech c. k. i čs. četnictva nalezneme zmínky o tom, že byla na Klučku provozována hlídková činnost a někdy i zásahy proti častým pytlákům. Kolem Klučku směřovala již před 18. stoletím řada procesí, o čemž hovoří Petr Hlobil takto: "Od pradávných časů vedla z Police do Broumova pěšina přes vrch "Klůček" zvaný, skrze vesnici Hlavňov, přes Stěny úzkým průsmykem. Vedle tohoto průsmyku na samém hřebenu skalním vystavěl Broumovský opat Otomar Zinka z velikých pískovců v r. 1733 osmihranou kapli ku poctě Panny Marie. Dne 5. srpna t. r. byla vysvěcena. Téhož dne připadá slavnosť B. P. Marie Sněžné. I zavedena na ten den výroční slavnosť, o níž bývalo dvoje kázání německé a české a několik slouženo mší sv. Hned z počátku zamiloval si okolní lid místo toto osamělé. Z daleka putoval sem zbožný křesťan, bera útočiště k Panně Marii Sněžné. Také mimo výroční slavnosť poutní přicházeli na Hvězdu kněží z Broumova a z Police sloužit mši sv. Bylyť to tehdáž zbožné časy!!"

Na polích pod ním probíhaly také výcviky městských ostrostřelců, např. 9. června 1779, kdy zde dokonce rozvinuli jakési vojenské ležení s desitkou stanů, ale máme zprávy i o tom, že až pod Kluček bývala skutečná válečná ležení, a to pruských vojáků, kteří 4. srpna 1758 vpadli přes Vysokou Srbskou na Policko a později se tu objevili v roce 1778 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5427/?view=-20.96503010272188,11.618846228062374,5). Les na Klučku sloužil nějakou dobu jako pohřebiště sebevrahů, z nichž poslední tu byl pohřben roku 1859. Od té doby se jim již otevřel polický hřbitov, původně absolutně zapovězený. Potom ještě můžeme zmínit to, že o tento les i vrch probíhal řadu let spor mezi Hlavňovem a Policí nad Metují, neboť katastrálně náležel k Polici nad Metují, ale historicky byl vždy spojen s Hlavňovem, do jehož hájemství náležel již ve středověku, avšak poslední žádost této obce z roku 1932 byla Zemským úřadem v Praze zamítnuta a k žádné změně katastrální hranice mezi oběma obcemi nedošlo (viz https://www.hlavnov.cz/historie-hlavnova/1-polovina-20-stoleti-8). Stejně tak po okupaci Sudet a vzniku Protektorátu Čechy a Morava zůstal Kluček součástí protektorátního území, i když ještě v roce 1938 požadovala Třetí říše jeho předání k zabraným územím, ale během následných jednání došlo k tomu, že vzhledem k jeho příslušnosti k téměř úplně českému jazykovému území zůstal mimo hranice Velkoněmecké říše, což nám ukazuje mapa z roku 1938 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/43757/?view=-71.8482512289756,109.97339465108969,4). Přímo za 2. světové války pak došlo u Klučku k několika leteckým nehodám, 26. září 1939 tu nouzově přistálo německé letadlo a 12. ledna 1943 se mělo 1 letadlo u Klučku zřítit.

Od 19. století se dostával rovněž do povědomí turistů, což je vidět ve zmínkách o něm, jež bychom našli v řadě turistických průvodců, i když např. v knize "Náchodsko a Hradecko. Turistický průvodce ČSSR" z roku 1986 se o něm psalo jen následující: "KLUČEK, kóta (614 m) ve hřbetu mezi Policí n. Metují a Hlavňovem. - Č 38." Jedním z nejvýznamnějších návštěvníků tohoto vrchu byl Václav Vladivoj Tomek, a to v letech 1862, 1863, 1864, 1874, 1875 a 1877. Ve 2. polovině 19. století navštívil kopec a přeměřil ho náš významný geodet, kartograf a topograf Karel František Eduard rytíř Kořistka, podle něhož dosahoval nadmořské výšky 619,4 m n. m. Jinak je Kluček známý tím, že v době přívalových srážek se z něj vždy hrnuly vody, které způsobovaly lokální povodně v Polici nad Metují. Z tohoto důvodu je s ním počítáno též v povodňovém plánu tohoto města a v opatřeních, jež mají tomuto zabránit (viz https://www.portalobce.cz/povodnovy-plan/police-nad-metuji/). Posledními věcmi kolem tohoto vrchu a lesa jsou: požár lesní hrabanky roku 2015 (viz https://www.rajce.idnes.cz/sdhpolice/album/pozar-police-nad-metuji-klucek-23-07-2015) a výsadba dřevin na stráních pod ním v roce 2020.

Na závěr ještě dodejme, že se s tímto kopcem, jenž láká v současné době řadu běžců, orientačních běžců (viz https://mapy.ceskyorientak.cz/mapa/klucek-2017) i běžců na lyžích (viz https://toulavybatoh.cz/cs/news/viewn/3072), setkáme i v řadě literárních děl, z nichž můžeme zmínit knihu "Jenůfka. Román o ztraceném ditěti" od Anny Frusové, pokud pomineme tamní výrazné literáty jako byl Alois Jirásek a jeho "Pandurek", J. K. Hraše, podle něhož se z něho "utěšená vyhlídka na Polici a Bezděkov se otevírá", apod.