Vrbka - zajímavosti obce

Zástavba této malé dědinky s asi 220 obyvateli je částečně rozložena podél silnice na holém hřebeni nad obcí Sulimov, hlavní část pak pod ním v horní části údolí bezejmenného přítoku potoka Trhače. Do katastru obce patří i 2 km vzdálená osada Tabarky s devíti stálými obyvateli.

Ves Vrbka je v análech poprvé zmiňována LP 1422, kdy spadala pod panství hradu Buchlova, takže je předpoklad, že byla založena již před koncem 14. století. Osídlení místa je ale datováno do mnohem starší doby: roku 1995 byla v obci nalezena sekera bradavice pocházející z časů Velkomoravské říše.

 

Nahoře na hřebeni odbočuje z hlavní cesty vlevo silnička do údolí s vesnicí Lubná, o kus dál se nachází křížovatka s odbočkou doleva do hlavní zástavby obce Vrbka, napravo pak klesá silnice do blízkého Sulimova. Hlavní cesta pokračuje okolo Sokolovny alejí ke hřbitovu a do asi 10 km vzdálené Kroměříže, od hřbitova vybíhá napravo úzká komunikace na horní konec nepříliš vzdálené obce Karolín.

 

Já se z křižovatky pustil dolů kopcem do obce, abych si prohlédl její pamětihodnosti. Tu nejstarší – dvůr z roku 1671 a objekt hospody z roku 1850, vystavěný z vepřovic a tlučenic (hliněných stěn), jsem neviděl, ale jak jsem klesal dolů Vrbkou, přišel jsem k pěknému kříži u bývalé školy a za ní pak narazil na sochu Panny Marie.

 

Škola byla vystavěna roku 1883, zrušena roku 1978 a dnes je sídlem Venkovského muzea Aloise Otýpky. Tento pán jej založil a zaplnil exponáty ze svých sbírek. Dalšími předměty do muzea přispěli vstřícní sousedé. K vidění je zde mimo fotografií, písemných dokumentů a map hlavně rozsáhlá sbírka hospodářského nářadí a nástrojů, z nichž některé dosahují stáří až 100 let. Muzeum bývá otevřeno každou první a třetí neděli v měsíci v době mezi 14. - 16. hodinou, jindy po telefonické domluvě.

 

Od školy jsem znovu vystoupal nahoru ke křížovatce, kde vlevo stála pěkně opravená budova Vrbecké Sokolovny. Rozsáhlá rekonstrukce ji změnila na víceúčelové a kulturní zařízení a díky novému vybavení (čalouněné židle a konferenční stoly) se interiéry sokolovny změnily na mnohem příjemnější místo pro pořádání různých koncertů, dětských karnevalů, rodinných oslav, svateb, pohřebních hostin, tanečních zábav a schůzí spolků.

 

Pak jsem ještě omrknul kamenný kříž z roku 1820 a vydal se po silnici stromořadím ke hřbitovu, kde je umístěn Pomník padlým 1.světové války ve formě kříže a s medailonkovými portréty obětí.

 

Procházka Vrbkou se mi líbila nejen kvůli její velmi pěkné zástavbě, ale také díky zdejším pracovitým a slušně vychovaným lidem, kteří při mé procházce právě zvelebovali svá obydlí a zahrádky a toho „cizince s fotoaparátem“ šmejdícího po různých koutech obce, přesto všichni slušně pozdravili!