Tato místa plačického katastru podél Malého Labského náhonu mezi lokalitami "Panošská", "Pod vrchy" a "Panoška" byla již od dávných dob obdělávána jako pole, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12933/?view=-15.738518587319987,104.17730213098064,5), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Zizia a adjunkta 2. třídy Jana Straky (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA343018400), kdy náležela Josefu Vackovi z čp. 45.
Od té doby se v těchto místech nic jiného nedělo. Teprve koncem 30. let 20. století se v této lokalitě začalo s těžbou písku, což můžeme vidět např. z leteckého měřického snímku z roku 1937. Tento materiál byl využíván jak při místních stavbách, tak na úpravu silnic a chodníků. Postupný růst písníku je zaznamenán na leteckém měřickém snímku z roku 1946. Tehdy však byl ještě kompletně bez vody. V současné rozloze se objevuje tato vodní plocha až v letech 1950-1954, kdy zde postupně těžba písku končila. Ta se totiž přesunula severním směrem, kde postupně vznikala velká vodní plocha, jež byla později zmenšena zavážením různým odpadem. Dnes se tomuto malému zbytku říká "Panelárna".
Naopak pozůstatku těžby písku v jižní části lokality se říká podle původního majitele "Voženílkův písník" (podle mlynáře Josefa Voženílka, který vlastnil do roku 1948 i nedaleký mlýn Temešvár a těžba písku byla jeho dalším nezanedbatelným příjmem), jenž byl již v roce 1951 popsán jako trvale opuštěný ("Soupis lomů ČSR. Číslo 43. List Pardubice - Hradec Králové (3955)", tehdy něl mít rozměry 70 x 100 x 8 m), podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 5 000 z roku 1958 měl mít maximální hloubku 4 m (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_1__M-33-68-(106)) a před rokem 1963 řádně zaregistrován do revíru MO ČSRS v Hradci Králové, kterou byl posléze zarybněn, a v současné době náleží JUDr. Františku Loskotovi, CSc. z Hradce Králové a Inés Píšové z Pardubic.
U něho se nachází objekt čp. 246, jehož majitelem je Myslivecký spolek Topoliny - Plačice. Ten vznikl v letech 1963-1964 a následně byl rozšiřován do dnešní podoby. Vedle něj se nachází velké množství voliér, které jsou určeny pro chov bažantů a dalšího lovného ptactva, což se projevuje tím, že přilehlá část kolem Malého Labského náhonu byla prohlášena za chráněnou bažantnici, v níž je ve stanovený čas povolen pohyb jen po místních cestách. V současné době probíhá obnova zeleně na severním a východním břehu písníku. Na závěr ještě dodejme, že se v místech dnešního písníku našla část mamutí kostry, jež se však do dnešní doby nedochovala.