Vojenský hřbitov v zámecké aleji v Náchodě

Tento hřbitov byl zřízen v roce 1867 v zámecké aleji, původně známé jako Aleji Kateřiny Zaháňské, pro všechny vojáky, kteří zemřeli za prusko-rakouské války v lazaretech na náchodském zámku, v zámecké sýpce a v dalších okolních lazaretech, a to na následky zranění nebo nemocí z bitev u Náchoda (27. června 1866), České Skalice (28. června 1866), Svinišťan (29. června 1866) a dokonce z rozhodujícího střetnutí u Hradce Králové (3. července 1866). Jeho vybudování v podobě romantické zříceniny kostela měl na svědomí Vilém princ ze Schaumburg-Lippe, který nechal zbourat výše jmenovanou zámeckou sýpku a materiál z ní použil pro výstavbu nového pohřebiště, jež bylo slavnostně vysvěceno 26. června 1870 samotným královéhradeckým biskupem Msgre. ThDr. Karlem Boromejským Hanlem z Kirchtreu.

Toto umístění hřbitova není de facto novým nápadem, protože se v těchto místech nacházelo pohřebiště těch, kteří zemřeli v roce 1762 za sedmileté války. Jejich hrob zůstal zachován a byl označen pískovcovým Bílým křížem s německým a českým textem (viz https://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/po-stopach-hlav-statu-v-nachode-i-20140413.html). Na současném vojenském hřbitově pak bylo pohřbeno 20 důstojníků a kolem 200 vojáků v hromadných hrobech, jež jsou zvýrazněné litinovými kříži, přičemž první nebožtíci sem byli pohřbeni v červenci a srpnu 1866 a pietní vzpomínka na padlé na oběti války se tu uskutečnila v říjnu téhož roku, což zachytil rovněž fotograf J. Lorenz z Jaroměře. Zároveň tu byli pohřbeni majitelé náchodského zámku - Wilhelm Karl August princ ze Schaumburg-Lippe (12. prosince 1834 Bückeburg - 4. dubna 1906 Ratibořice) a Bathildis Amalgunde z Anhalt-Dessau (29. prosince 1837 Dessau - 10. února 1902 Náchod) se svým, tuberkulózou skoleným synem Františkem Josefem (8. října 1865 Ratibořice - 4. září 1881 tamtéž).

Další příslušníky tohoto rodu můžeme objevit v dodatečně přistavěné pravé části pohřebiště. Náleží mezi ně: princezna Louise Caroline Josephine Sophie Thyra Olga Dánská (17. února 1875 Kodaň - 4. dubna 1906 Ratibořice), Friedrich Georg Wilhelm Bruno princ ze Schaumburg-Lippe (30. ledna 1868 Ratibořice - 12. prosince 1945 Sackisch/Zakrze), Leopold Friedrich Alexander Wilhelm Eduard princ ze Schaumburg-Lippe (21. února 1910 Náchod - 25. ledna 2006 Bad Waldsee) a Waldemar Stephan Ferdinand Wolrad Friedrich Karl princ ze Schaumburg-Lippe (19. prosince 1940 Berlin - 11. srpen 2020 USA), jenž je zatím posledním zde pohřbeným.

Vzhledem k tomu, jak a proč vznikl, stejně tak z uměleckého i historického hlediska, bylo jasné, že musí dojít k jeho ochraně. S těmito nápady se přicházelo mnohokrát, ale nikdy nedošlo k realizaci těchto plánů. Teprve 26. února 1964 bylo pohřebiště s kamenným zdivem z červeného pískovce, s dřevěným plotem a romanticky laděnou napodobeninou zřícené kaple s kamenným křížem z roku 1872 zapsáno do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/vojensky-hrbitov-pohrebiste-z-valek-1762-a-1866-12815740).

Na závěr dodejme, že v rámci své existence prošel řadou změn, ať již šlo o přístavbu předem jmenované pravé části, tak o množství oprav a restaurování tamních pomníků, z nichž to největší bylo dokončeno v roce 2006 (Kamenictví Novotný, Městský úřad v Náchodě získal na tuto opravu dotaci ministerstva obrany ve výši 1 626 000 Kč), ale nedá mi to nezmínit též opravu pohřebiště nákladem MěstNV v Náchodě v letech 1967-1969, 1977 a 1982, kdy šlo vždy o všechny pomníčky, kříže i pamětní desky, naopak v roce 1986 byly zpevněny obvodové zdi, roku 2015 o výměnu dřevěné části oplocení (Zbyněk Nyč z Náchoda; viz https://www.regiony24.cz/11-217853-vojensky-hrbitov-v-nachode-ma-nove-oploceni) a v roce 2024 byl vyměněn informační stojan. A tak bychom mohli ještě pokračovat, ale vzhledem k známosti tohoto pohřebiště o rozloze 577 m2 není potřeba jít více do hloubky a stav pohřebiště je důkazem toho, že je o něj pečováno vzorně, ať již přímo městem, nebo nadšenci vojenské historie s jejich pravidelnými brigádami.

Cesta sem je prostě překrásnou procházkou za každého počasí a ročního období a zároveň během ní můžeme vzpomenout na ty, kteří zahynuli v mnohdy až zbytečné válce "Němců proti Němcům", jak občas bývá tento konflikt označován a zároveň se zamyslet nad tím, proč se stále lidstvo nepoučilo ze svých minulých chyb a stále je opakuje, natož v poslední době, kdy vznikají další a další ozbrojené konflikty v různých částech naší planety. Přitom mnozí naši předci si mysleli, že po až mystickém roce 2000 bude na Zemi klid, mír a pořádek. Ale opak je pravdou, bohužel!