DOLNÍ VĚSTONICE

Obec 9 km S od Mikulova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 A3

kostel sv. Michala (1400)

renesanční a barokní domy

muzeum

kalendář věků

kaple Panny Marie

socha Panny Marie Pomocné (1724)

První zmínka o objektu 1046

Vlastní popis objektu ve stručné formě

První stopy osídlení jsou známé z období 30 - 25 000 let před naším letopočtem, kdy zde a v blízkém okolí byly učiněny nálezy z doby lovců mamutů tedy starší doby kamenné. Z těchto nálezů je nejslavnější soška tzv. věstonické Venuše. Lokalita byla pravděpodobně již natrvalo osídlena a v místech, kde se dnes říká Vysoká zahrada pravděpodobně stávalo slovanské hradisko z dob knížete Břetislava (asi 1. polovina 11. století). Dodnes jsou dobře patrně velké valy, a zbytky kostela, který tu stával až do konce 13. století. Toto hradisko,respektive jeho správní funkce, bylo později přesunuto na hrad Děvičky (viz. samostatné heslo). Výzkum těchto lokalit v roce 1924 zahájil profesor Karel Absolon. Společně s těmito lokalitami je třeba jmenovat i pohřebiště ze stejného období, které leží na blízkém ostrůvku v lokalitě Na Pískách. Bylo zde nalezeno přes 2100 kosterních hrobů různého stáří. V současné době je i tato lokalita i chráněným územím s výskytem teplomilné vegetace. Z historického hlediska je také velmi zajímavá lokalita ve východní části obce v bývalé cihelně, kde je umístěn tzv. Kalendář věků, kde je dobře vidět jednotlivé sprašové vrstvy z dob ledových a teplejších výkyvů. Vlastní obec je poprvé zmiňována roku 1311, kdy český král Jan Lucemburský za věrné služby daruje území kolem Dolních Věstonic Hartneidovi z Lichtenštejna. Za krále Jiřího z Poděbrad je ves povýšena na městečko roku 1460 a to na žádost Hanuše, Kryštofa a Jiřího z Lichtenštejna. Lichtenštejnové přidávají zdejší pozemky ke svému mikulovskému panství, které však díky velkým dluhům roku 1560 prodávají Kereczenyium, kteří zde však sídlí pouhých 15 let a roku 1575 prodávají panství Dietrichštejnům. Za panování Dietrichštejnů se začátkem třicetileté války 5.8.1619 strhla bitva mezi Moravany a vojsky císařského generála Dampiera, který zde „byl na hlavu poražen" jak tvrdí staré prameny. Kostel sv. archanděla Michaela z roku 1400 byl později barokně rozšířen a je vybaven několika sochami, které jsou obzvláště ceněné, jako příklad uveďme sochu sv. Luitgardy od I. Lengelachera. Okolní domy jsou také památkově chráněné, zvláště bývalá radnice ze 17. století ve které je dnes umístěno muzeum archeologických nálezů ve zdejších lokalitách. Vraťme se však ještě na okamžik k pravěkým nálezům, které zde byly učiněny, zdaleka nevyjmenuji všechny, alespoň hrubý výčet: sídlištní objekt (přístřešek) 9x14 m s pěti ohništi a pohřbenou ženou přikrytou mamutími kostmi odpovídající cca 120 poražených mamutů, zbraně, nože, kopí, sekery, šperky, a další a další. V obci též stával vodní mlýn z něhož se zachovala pouze vstupní brána. Původní mlýn zde byl znám již ve 14. století a po několika přestavbách byl v roce 1999 stržen. Obec se nalézá na břehu střední Novomlýnské nádrže pod úpatím Pavlovských vrchů.Obcí prochází červená TZN z Mikulova do Popic.

HORNÍ VĚSTONICE

Obec 11 km S od Mikulova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 A3

kostel sv. Rozálie (1770)

barokní venkovská stavení

kamenný kříž (1847)

boží muka (1872)

barokní vinné sklepy

lokalita Martinka

První zmínka o objektu 1312

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Historicky lze založení Horních Věstonic datovat do roku 1312, kdy je zde rychtářem jakýsi Helebracht, tehdy však pod názvem Novo Vistanitz. Správně spadá pod hrad Děvičky. Možná, že ves byla založena o několik let dříve. Teprve roku 1414 se v lichtenštejnském urbáři dočítáme o již Horních Věstonicích.. Od roku 1334 získávají panství Lichtenštejnové, kteří však později prodávají panství Dietrichštejnům. V průběhu třicetileté války je ves nejméně z poloviny zničena, nepodařilo se mi bohužel zjistit, kterým vojskem. Pravděpodobně císařským vojskem pod vedením generála Dampiera, který nedaleko, u Dolních Věstonic, prohrál bitvu s moravskými stavy. Obec nadále sdílí osud mikulovského panství až do roku 1848. Mezi památkami, které nesmíte při návštěvě této obce vynechat, je kostel sv. Rozálie, který byl vystavěn roku 1769 a roku 1853 prodělal velkou rekonstrukci. Dále u kostela najdete železný kříž, na návsi sochu sv. Floriána, při cestě do Dolních Věstonic boží muka, jedny z roku 1847 s nápisem Erich Tet von Benedict Beigl a druhá z roku 1872 s nápisem Mathias Stetina, směrem do Mikulova další boží muka. Nad obcí stával kdysi (1426) kamenný hrad zvaný Neuhaus - Nový hrad (viz. samostatné heslo). V katastru obce ještě na začátku Pavlovských vrchů lokalita Martinka, která má několik popsaných horolezeckých výstupů s různou obtížností. Upozornění pro horolezce, jsou zde významná hnízdiště chráněných ptáků a tak je lezení do 30. června vesměs zakázáno. Obec se nalézá na severním úpatí Pavlovských kopců. Začíná zde zelená TZN vedoucí přes lokalitu Martinka a Děvín do obce Pavlov.