Velehrad - Poutní a exerciční dům Stojanov

Fotografie (2)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Obdélná mohutná třípatrová budova se vypíná na severozápadním konci velehradského náměstí a její honosné průčelí lemuje v délce 60 metrů Salašskou ulici. Myšlenka na zbudování exercičního a poutního domu vzešla z návrhů Dr.Antonína Cyrila Sojana a „Družstva Velehrad“ v roce 1913. Ale teprve o 9 let později cyrilometodějské družstvo odkoupilo objekt pivovaru, který byl spolu s dalšími budovami, sklepy, zahradami a pastvinami vystavěn řádem cisterciáků LP 1773. Projekty na přestavbu pivovaru dodali stavitelé Josef Juránek a Bohumil Vodička (zástupci olomoucké firmy Palát) a oba ji i celou zrealizovali. Začalo se v květnu 1922. O dva roky později v létě se stavba již nacházela téměř před dokončením, takže v nově upravených pokojích bylo možno ubytovat hosty IV.unionistického kongresu, kteří se sem sjeli z celé Evropy.

Od úplného dokončení domu se v přízemí nachází jídelna pro 200 osob, kuchyně a přednáškový sál pro 60 osob. V prvním poschodí je kaple a ve druhém a třetím poschodí přednáškové sály pro 45 osob. Bývalé humno pivovaru bylo přestavěno na krásnou klenutou místnost se stěnami obloženými modřínem. Strop nesou tři masivní sloupy.

Roku 1948 do objektu komunisté umístili ústav sociální péče o mládež a tak to vydrželo až do sametu. Roku 1992 byla dokončena celková rekonstrukce budovy a ona opět slouží svému původnímu účelu. Ubytovací kapacita v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích činí celkem 120 míst. Z toho je dvacet pokojů vybaveno vlastním sociálním zařízením, zbytek ubytovaných se musí spokojit se sociálním zařízením na patře. Stojanův domov sice slouží hlavně pro pořádání exercie, ale ubytovat se v něm mohou i obyčejní poutnící či turisté.

V každém případě je objektem památným, neboť se jedná o první exerciční a poutní dům, který u nás byl vystavěn. Jméno nese po knězi Th.Dr.Antonínu Cyrilu Stojanovi (1851 – 1923), poslanci říšského a zemského sněmu, který se později stal senátorem v parlamentu Československé republiky a poslední dva roky před smrtí byl olomouckým arcibiskupem.

Autor: Franta

Další články autora: 3304

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli