Jedná se o pojmenování kopcovité lokality na jihovýchod od obce Mořina, na hranicích s katastrem Mořinky, která bývala již od středověku kompletně zalesněná a nesla název od toho, že cesta kolem ní sloužila k vyhánění dobytka na pastvu na obecních pastvinách. Toto pojmenování patří k těm nejstarším, neboť se v různých verzích objevovalo již v dobách, kdy Mořina nebyla tak velká jako dnes a teprve se rozvíjela, tj. na přelomu 14. a 15. století. Tehdy ovšem zabíralo mnohem větší území, v 18. století byla pojmenována takto celá fase tereziánského a následně josefinského katastru, čehož pozůstatky jsou vidět ještě v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BER279018400), kdy jméno U průhonu patřilo též polím a pastvinám na jihu od Mořiny, které pak přecházelo v další název - K malomořinským hranicím (psáno jako "K malomořinskegm hranicym", zahrnující jih a jihovýchod mořinského katastru. Je však možné, že název vznikl z úplně něčeho jiného, poněvadž podle "Česko-německého slovníku" od Josefa Jungmanna byly průhony také "brázdy přes pole šikmo, aby woda z pole gimi wypadala".
Většina těchto kopců je tvořena spodnědevonskými biodetritickými vápenci až mikritotickými vápenci s vrostlými hlízami rohovců. Ty pak přecházejí severním směrem v spodně- až střednědevonské biodetritické, biomikritické a mikritické vápence a vápnité břidlice a na jihu v spodnědevonské biodetritické vápence, mikritické vápence s vložkami břidlic, dolomitické vápence, navíc místy s včleněnými rohovci. Zbytek pak tvoří různé kvartérní sedimenty. Z tohoto důvodu sem již od 19. století mířili různí geologové, kteří zde prováděli své průzkumy. Na některých místech je částečně vidět, že se zde vápence někdy ve středověku nebo na počátku novověku v menší míře těžily a dokonce se svého času uvažovalo, že zde bude probíhat velkotěžba, ale naštěstí se jako mnohem lepší lokalita ukázaly pozemky na severozápad od obce, které známe dnes jako Kanadu, Mexiko a Velkou Ameriku. Jejich výška se pak pohybuje v rozmezí 375-400 m n. m., přičemž nejvyšší část nalezneme na jihu uvedených míst. Tento bezejmenný vrch má 403,7 m n. m. a z většiny je již odlesněn, přičemž ve většině topografických děl byl zaznamenáván jako významný orientační bod. Některé drobné zmínky o těchto místech pak nalezneme v různých knihách a publikacích, ať již mykologických, či botanických, případně v odborném půdoznaleckém prozkoumání katastru obce Velká Mořina u Karlštejna z let 1934-1935.
Sama lokalita nebyla nijak historicky významná, protože šlo původně o královský majetek a když se tu nacházel pouze les, tak bylo jasné k čemu sloužil - k produkci dřeva, lovu zvěře a k ptáčnictví a brtnictví, což de facto zůstalo až dodnes, kdy jsou na většině těchto míst stále lesy, které jsou krásně vidět i v I. vojenském mapování z let 1764-1767, resp. z let 1780-1783 (viz
https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12956/?view=-50.030556289426514,109.13665787881297,6). Drobná část pak náležela mořinské obci, případně k záduší zdejšího kostela a tamní cesty spojovaly Mořinu s Mořinkou. Jedinou změnou byla raabizace, díky níž se většina lokality dostala do rukou místních hospodářů, zejm. z čp. 23 a 29, kteří si do té doby tyto lesy, pole a pastviny pronajímali od vrchnosti. Pozůstatek toho můžeme vidět v již jmenované indikační skice stabilního katastru, případně v jeho reambulaci z roku 1876 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_8101_5). Více se dozvíme z protokolů obecní honitby, jež bývala jako celek pronajímána, např. v roce 1923 ji získal Josef Hušek z Prahy. Část lokality také náleží k přírodní rezervaci Karlické údolí, k jejímuž vyhlášení došlo v roce 1973 (viz
https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=548; výnos ministerstva kultury ČSR pochází z 29. prosince 1972 a účinnosti nabyl 9. března následujícího roku). Nejvýraznější věcí se však zde stala výstavba telekomunikační věže v 90. letech 20. století.