Třtice (Studnice)
Jméno této osady, jež měla vzniknout podle pověsti na místě několika svobodných dvorů, má řadu vysvětlení a teorií o jeho vzniku. Nejpravděpodobnější je ta, kterou podává profesor Antonín Profous ve 4. díle své knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny":
"1. Třtice (lid. ve Třtici, do Třtice), ves nad potokem (m. o. Řešetova Lhota) 6 km záp. od Náchoda: 1431 (pečeť) Kašpara z Lautrbachu a ze Třtice, RT. II, 272; 1440 (na sjezdu Čáslavském) Jan Čelák ze Třtice, (z Hradecka), AČ. 1/257; 1542 H. Straka z Nedabylic ..na děd. svém na Třtici na tvrzi .. věnoval, DZ. 1 (Vavr.), 232 č. 532; 1654 Tržeticze (v kr. Hradec.), BR. 12/785.
2. Třtice (lid. ta Třtice i Křtice, ve Třtici, do Třtice, třtickej), ves 4 km sz. od Nov. Strašecí: RDP. 46 decan. Slanen.: 1352 Trssyticz, 1369 Trstiecz, 1384/85 Trzsticz, 1399 Tzrstyecz, ok. 1405 Trstecz; 1405 Daliborius de Kozoged ..conqueritur super Nic. de Trztycze, DD. 18/34; 1558 postoupili jsme vsi k zámku našemu Hradku Krziwoklatu náležité, jmenovitě ves Wassyrow ..ves Trzticzy s rybníky, zejména rybník Trzticzky, AMV. - kop. 51/228; 1584 ze vsi Trzticze, AMV. - P 90/61; 1589 v městě Nowem Strasseczym ..vsi Trzticzy, AMV. - kop. 102/6; 1654 ves Tržticze, BR. 23/21; 1785 Hft Kruschowitz: Křtitz, Křtice, ein Df, Schal. I, 138; 1845 Třtitz, Třtice, Df, liegt 1 1/2 St. ö. von Kruschowitz an einer Anhöhe, Som. XIII, 289.
Jm. T. vzniklo z ap. třtice, které bylo demin. k ap. tresť, gen. trsti > třti a znamenalo tedy malá tresť (třtina), malý rákos, srov. děva - děvice, krúpa > kroupa - krupice a j. [Srov. pobalt. Tristitza, 1220, Trautm. EO. II/51.]"
Z výše zmíněného textu je vidět, že první zmínka o Třtici pochází z roku 1431, kdy zde stávala zemanská tvrz, jež existovala podle zdejších nálezů již v době hradištní, zanikla v 17. století a v následujícím století z ní zbyly pouze hromady kamení, náspy a příkopy zavřené při polích za dvorem. V roce 1451 obdržel její vlastník Janek ze Třtic, jeden ze signatářů čáslavského zápisu na mír zemský 4 spojených krajů - Kouřimského, Čáslavského, Chrudimského a Hradeckého ze 17. března 1440, od pana Jana Koldy "dům podle rychty" (čp. 61) v Náchodě, a to nejspíše za služby lupičské, protože jak Jan Kolda starší, tak Jan Kolda mladší, byli v letech 1437-1456 postrachem celého kraje. Jejich řádění zastavil až Jiří z Poděbrad, který se 6. května 1456 zmocnil Náchoda. Roku 1456 drželi Třtici Jan, Hynek a Petr, bratři ze Třtice. Později se ves dostala do vlastnictví Straků z Nedabylic a na Studnicích. V roce 1540 při dělení zděděného majetku obdržel Heřman Straka z Nedabylic jako svůj díl tvrz, poplužní dvůr a celou ves Třtici s poplužím nade vsí a kmetcí dvory ve Vesci a Doubravici. Ten roku 1542 věnoval své manželce Anně z Nové Vsi 250 kop grošů, jež zapsal právě na tomto majetku. Po smrti Heřmana Straky z Nedabylic si toto zboží rozdělili jeho synové Jan a Zdislav, přičemž třtická tvrz, poplužní dvůr a celá ves připadly Zdislavovi, který zde sídlil až do smrti. Protože neměl mužské potomky, spadla Třtice na jeho strýce, čímž se dostala k šonovskému statku, s nímž se později dostala k náchodskému panství. V roce 1570 Zdislav Straka zbil u Třtice Jana Duchkova ze Všelib. Zmínka o této vsi pochází rovněž z roku 1531, a to v souvislosti se stavbou kamenné šibenice v Náchodě, jejímž vybudováním byl pověřen Kuba, rychtář z Řešetovy Lhoty, a Horčice, jeho švagr ze Třtice. Naopak první zmínka o zdejším mlýně pochází až z roku 1617. Řadu škod přinesla vsi třicetiletá válka. Díky ní zpustl např. mlýn, k jehož obnově došlo až v roce 1667. Roku 1641 byl šonovský statek spolu se Třticí odprodán k náchodskému panství, a to za 11 000 zlatých. V roce 1644 bylo v Šonově a ve Třtici utábořeno po 3 dny 30 císařských dragounů. Ze zpovědního seznamu z roku 1654 vidíme, že ve Třtici přijalo svátost sv. pokání 33 místních obyvatel. Jak vidět, zde měla rekatolizace velký úspěch vzhledem k velikosti vsi. V roce 1785 byla Třtice přivtělena k nové lokálii ve Studnici. Do této obce byla též téhož času přiškolena. Roku 1794 měla osada 18 domů a 97 obyvatel. 19. června 1843 se do vsi přihnala bouře s přívalovými srážkami, jež rozvodnily všechny potoky a stály také za protržením hrází rybníků pod Lhotou a Olešnicí, což způsobilo velkou povodeň, během níž voda strhla ve Třtici 1 chalupu. Samozřejmě došlo i k dalším škodám. Nakonec ves obdržela celkem 127 zlatých pomoci. V roce 1834 měla osada 20 domů a 133 obyvatel.
Roku 1849 se Třtice stala osadou Řešetovy Lhoty. V témže roce se Třtice spolu se Studnicí, Řešetovou Lhotou, Bakovem, Trubějovem, Lhotkami, Starkočí, Zblovem, Žernovem a Rýzmburkem připojila k požadavku obce Pražské o brzké svolání českého zemského sněmu. Roku 1861 se dostal do dražby mlýn čp. 5, který náležel Terezii Hausrové. 28. června 1866 probíhaly po celém okolí boje prusko-rakouské války, později známé jako bitva u České Skalice. V roce 1897 byly c. k. místodržitelstvím schváleny stanovy Čtenářského spolku dělnického pro vzdělávání a zábavu "Sladkovský" ve Třtici. Téhož roku se dostal do dražby zdejší mlýn, jenž byl odhadnut na 6 035 zlatých, přičemž ještě před 10 lety při předchozí dražbě byla jeho hodnota stanovena na 6 372 zlatých. 1. března 1899 byla Třtice přiřazena pod nově zřízený poštovní úřad ve Studnici. V roce 1907 byli v osadě doloženi tito živnostníci: hostinský Emanuel Mertlík, krejčí František Kolisko, který býval náměstkem předsedy pomocnické hromady studnického společenstva smíšených živností, mlynář Václav Mervart a podomní obchodník Josef Lelek. O 3 roky později vznikl SDH. Roku 1910 měla osada 22 domů a 90 obyvatel. Tehdy činily její osadní příjmy 503,92 K a výdaje 369,30 K. Příjem chudého ústavu byl 130,17 K a vydání 116,57 K. Z front 1. světové války se nevrátili 2 místní muži (Josef Jirka, 1882-1915, Antonín Lelek, 1893-1916).
V letech 1923-1924 byla provedena pozemková reforma a zdejší hospodáři obdrželi pozemky od náchodského velkostatku. V témže čase tu řádil prasečí mor. 3. září 1926 zasáhla osadu velká bouře a blesk zde zapálil 1 rolnickou usedlost. 11. června 1927 způsobilo krupobití řadu škod na polích. V roce 1930 bylo v osadě 23 domů a 69 obyvatel. V noci ze 7. na 8. března 1932 vyhořela cihelna J. Fajtlíka. Popelem lehly nejen budovy, nýbrž také všechno strojové vybavení a několik vagonů dřevěných forem. Prudkost tohoto požáru podtrhovalo to, že kusy hořící lepenkové střechy zalétaly až do Studnice. Přes velké škody, které nebyly všechny kryty pojištěním, byla znovu obnovena a částečně rozšířena. Za německé okupace nosila osada pojmenování Rohrbusch a fungoval tu pouze hostinec Josefa Mertlíka a mlýn Josefa Regnera, jenž získal Francisovu turbinu roku 1911, a to od firmy Jos. Prokopa synové, továrna na stroje a stavbu mlýnů z Pardubic. Koncem 2. světové války se skrýval v místním mlýně uprchlý sovětský zajatec Dimitrij Konstantinovič Ťurin, který v květnu 1945 vystřelil u Batňovic na projíždějící esesmanskou hlídku a v následující přestřelce padl. V roce 1950 byla uvedena do provozu zdejší kanalizace. V roce 1961 se ves stala součástí obce Studnice. Od roku 1972 byl postupně uváděn do provozu areál velkovýkrmny vepřů se 12 halami (stavba zahájena v roce 1970), který byl v 1. polovině 80. let 20. století opětovně rozšířen. Tehdy se jednalo o společný podnik, v němž bylo sdruženo 11 JZD z Náchodska. Od roku 1998 vede osadou cyklotrasa KČT č. 4018 – Okruh Boženy Němcové.
Nejznámější místní pamětihodností je kamenný kříž vedle hasičské zbrojnice pod čp. 1, který nahradil původní dřevěný kříž, zaznamenaný již v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra 4. třídy Martina Götzla. Osada je však známá zejména svojí železito-uhličitou kyselkou, označovanou jako "Vostrá voda", "Prdlavá voda" či "Kyselý pramen". Více informací o ní lze najít zde: http://mineralky.wz.cz/trtice.htm. Na závěr dodejme, že ze Třtice pocházela Anna, roz. Lelková, matka Viktorky z "Babičky" Boženy Němcové, a známý jaroměřský řezník František Řeháček (7. dubna 1869 Třtice - 29. března 1949 Jaroměř).
"1. Třtice (lid. ve Třtici, do Třtice), ves nad potokem (m. o. Řešetova Lhota) 6 km záp. od Náchoda: 1431 (pečeť) Kašpara z Lautrbachu a ze Třtice, RT. II, 272; 1440 (na sjezdu Čáslavském) Jan Čelák ze Třtice, (z Hradecka), AČ. 1/257; 1542 H. Straka z Nedabylic ..na děd. svém na Třtici na tvrzi .. věnoval, DZ. 1 (Vavr.), 232 č. 532; 1654 Tržeticze (v kr. Hradec.), BR. 12/785.
2. Třtice (lid. ta Třtice i Křtice, ve Třtici, do Třtice, třtickej), ves 4 km sz. od Nov. Strašecí: RDP. 46 decan. Slanen.: 1352 Trssyticz, 1369 Trstiecz, 1384/85 Trzsticz, 1399 Tzrstyecz, ok. 1405 Trstecz; 1405 Daliborius de Kozoged ..conqueritur super Nic. de Trztycze, DD. 18/34; 1558 postoupili jsme vsi k zámku našemu Hradku Krziwoklatu náležité, jmenovitě ves Wassyrow ..ves Trzticzy s rybníky, zejména rybník Trzticzky, AMV. - kop. 51/228; 1584 ze vsi Trzticze, AMV. - P 90/61; 1589 v městě Nowem Strasseczym ..vsi Trzticzy, AMV. - kop. 102/6; 1654 ves Tržticze, BR. 23/21; 1785 Hft Kruschowitz: Křtitz, Křtice, ein Df, Schal. I, 138; 1845 Třtitz, Třtice, Df, liegt 1 1/2 St. ö. von Kruschowitz an einer Anhöhe, Som. XIII, 289.
Jm. T. vzniklo z ap. třtice, které bylo demin. k ap. tresť, gen. trsti > třti a znamenalo tedy malá tresť (třtina), malý rákos, srov. děva - děvice, krúpa > kroupa - krupice a j. [Srov. pobalt. Tristitza, 1220, Trautm. EO. II/51.]"
Z výše zmíněného textu je vidět, že první zmínka o Třtici pochází z roku 1431, kdy zde stávala zemanská tvrz, jež existovala podle zdejších nálezů již v době hradištní, zanikla v 17. století a v následujícím století z ní zbyly pouze hromady kamení, náspy a příkopy zavřené při polích za dvorem. V roce 1451 obdržel její vlastník Janek ze Třtic, jeden ze signatářů čáslavského zápisu na mír zemský 4 spojených krajů - Kouřimského, Čáslavského, Chrudimského a Hradeckého ze 17. března 1440, od pana Jana Koldy "dům podle rychty" (čp. 61) v Náchodě, a to nejspíše za služby lupičské, protože jak Jan Kolda starší, tak Jan Kolda mladší, byli v letech 1437-1456 postrachem celého kraje. Jejich řádění zastavil až Jiří z Poděbrad, který se 6. května 1456 zmocnil Náchoda. Roku 1456 drželi Třtici Jan, Hynek a Petr, bratři ze Třtice. Později se ves dostala do vlastnictví Straků z Nedabylic a na Studnicích. V roce 1540 při dělení zděděného majetku obdržel Heřman Straka z Nedabylic jako svůj díl tvrz, poplužní dvůr a celou ves Třtici s poplužím nade vsí a kmetcí dvory ve Vesci a Doubravici. Ten roku 1542 věnoval své manželce Anně z Nové Vsi 250 kop grošů, jež zapsal právě na tomto majetku. Po smrti Heřmana Straky z Nedabylic si toto zboží rozdělili jeho synové Jan a Zdislav, přičemž třtická tvrz, poplužní dvůr a celá ves připadly Zdislavovi, který zde sídlil až do smrti. Protože neměl mužské potomky, spadla Třtice na jeho strýce, čímž se dostala k šonovskému statku, s nímž se později dostala k náchodskému panství. V roce 1570 Zdislav Straka zbil u Třtice Jana Duchkova ze Všelib. Zmínka o této vsi pochází rovněž z roku 1531, a to v souvislosti se stavbou kamenné šibenice v Náchodě, jejímž vybudováním byl pověřen Kuba, rychtář z Řešetovy Lhoty, a Horčice, jeho švagr ze Třtice. Naopak první zmínka o zdejším mlýně pochází až z roku 1617. Řadu škod přinesla vsi třicetiletá válka. Díky ní zpustl např. mlýn, k jehož obnově došlo až v roce 1667. Roku 1641 byl šonovský statek spolu se Třticí odprodán k náchodskému panství, a to za 11 000 zlatých. V roce 1644 bylo v Šonově a ve Třtici utábořeno po 3 dny 30 císařských dragounů. Ze zpovědního seznamu z roku 1654 vidíme, že ve Třtici přijalo svátost sv. pokání 33 místních obyvatel. Jak vidět, zde měla rekatolizace velký úspěch vzhledem k velikosti vsi. V roce 1785 byla Třtice přivtělena k nové lokálii ve Studnici. Do této obce byla též téhož času přiškolena. Roku 1794 měla osada 18 domů a 97 obyvatel. 19. června 1843 se do vsi přihnala bouře s přívalovými srážkami, jež rozvodnily všechny potoky a stály také za protržením hrází rybníků pod Lhotou a Olešnicí, což způsobilo velkou povodeň, během níž voda strhla ve Třtici 1 chalupu. Samozřejmě došlo i k dalším škodám. Nakonec ves obdržela celkem 127 zlatých pomoci. V roce 1834 měla osada 20 domů a 133 obyvatel.
Roku 1849 se Třtice stala osadou Řešetovy Lhoty. V témže roce se Třtice spolu se Studnicí, Řešetovou Lhotou, Bakovem, Trubějovem, Lhotkami, Starkočí, Zblovem, Žernovem a Rýzmburkem připojila k požadavku obce Pražské o brzké svolání českého zemského sněmu. Roku 1861 se dostal do dražby mlýn čp. 5, který náležel Terezii Hausrové. 28. června 1866 probíhaly po celém okolí boje prusko-rakouské války, později známé jako bitva u České Skalice. V roce 1897 byly c. k. místodržitelstvím schváleny stanovy Čtenářského spolku dělnického pro vzdělávání a zábavu "Sladkovský" ve Třtici. Téhož roku se dostal do dražby zdejší mlýn, jenž byl odhadnut na 6 035 zlatých, přičemž ještě před 10 lety při předchozí dražbě byla jeho hodnota stanovena na 6 372 zlatých. 1. března 1899 byla Třtice přiřazena pod nově zřízený poštovní úřad ve Studnici. V roce 1907 byli v osadě doloženi tito živnostníci: hostinský Emanuel Mertlík, krejčí František Kolisko, který býval náměstkem předsedy pomocnické hromady studnického společenstva smíšených živností, mlynář Václav Mervart a podomní obchodník Josef Lelek. O 3 roky později vznikl SDH. Roku 1910 měla osada 22 domů a 90 obyvatel. Tehdy činily její osadní příjmy 503,92 K a výdaje 369,30 K. Příjem chudého ústavu byl 130,17 K a vydání 116,57 K. Z front 1. světové války se nevrátili 2 místní muži (Josef Jirka, 1882-1915, Antonín Lelek, 1893-1916).
V letech 1923-1924 byla provedena pozemková reforma a zdejší hospodáři obdrželi pozemky od náchodského velkostatku. V témže čase tu řádil prasečí mor. 3. září 1926 zasáhla osadu velká bouře a blesk zde zapálil 1 rolnickou usedlost. 11. června 1927 způsobilo krupobití řadu škod na polích. V roce 1930 bylo v osadě 23 domů a 69 obyvatel. V noci ze 7. na 8. března 1932 vyhořela cihelna J. Fajtlíka. Popelem lehly nejen budovy, nýbrž také všechno strojové vybavení a několik vagonů dřevěných forem. Prudkost tohoto požáru podtrhovalo to, že kusy hořící lepenkové střechy zalétaly až do Studnice. Přes velké škody, které nebyly všechny kryty pojištěním, byla znovu obnovena a částečně rozšířena. Za německé okupace nosila osada pojmenování Rohrbusch a fungoval tu pouze hostinec Josefa Mertlíka a mlýn Josefa Regnera, jenž získal Francisovu turbinu roku 1911, a to od firmy Jos. Prokopa synové, továrna na stroje a stavbu mlýnů z Pardubic. Koncem 2. světové války se skrýval v místním mlýně uprchlý sovětský zajatec Dimitrij Konstantinovič Ťurin, který v květnu 1945 vystřelil u Batňovic na projíždějící esesmanskou hlídku a v následující přestřelce padl. V roce 1950 byla uvedena do provozu zdejší kanalizace. V roce 1961 se ves stala součástí obce Studnice. Od roku 1972 byl postupně uváděn do provozu areál velkovýkrmny vepřů se 12 halami (stavba zahájena v roce 1970), který byl v 1. polovině 80. let 20. století opětovně rozšířen. Tehdy se jednalo o společný podnik, v němž bylo sdruženo 11 JZD z Náchodska. Od roku 1998 vede osadou cyklotrasa KČT č. 4018 – Okruh Boženy Němcové.
Nejznámější místní pamětihodností je kamenný kříž vedle hasičské zbrojnice pod čp. 1, který nahradil původní dřevěný kříž, zaznamenaný již v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra 4. třídy Martina Götzla. Osada je však známá zejména svojí železito-uhličitou kyselkou, označovanou jako "Vostrá voda", "Prdlavá voda" či "Kyselý pramen". Více informací o ní lze najít zde: http://mineralky.wz.cz/trtice.htm. Na závěr dodejme, že ze Třtice pocházela Anna, roz. Lelková, matka Viktorky z "Babičky" Boženy Němcové, a známý jaroměřský řezník František Řeháček (7. dubna 1869 Třtice - 29. března 1949 Jaroměř).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.426, 16.079)
Poslední aktualizace: 31.12.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Studnice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Třtice (Studnice)
Ostrá voda (Třtice u Babiččina údolí)
Minerální pramen
V louce vyvěrající vydatný pramen železité minerální vody. Má svoji velice specifickou chuť a je tak hojně navštěvován nejen obyvateli blýzkých obcí, ale i turisty přijíždějícími do Babiččina údolí. Pro svůj vysoký obsah železa není vhodný pro kojence.
Pramen je od devadesátých let minulého století zastřešen, jsou zde lavičky pro odpočinek a od silnice ze Třtice do Žernova je k němu vybudován pohodlný chodník (viz foto)…
0.5km
více »
Královéhradecký kraj – 15. den - 2. část: Bakov - Bakovský pivovar, balon ve tvaru pivního půllitru
Cestopisy
Středa 30. 8. 2023 – 2. část
V infocentru v Úpici jsme se dozvěděli o novém pivovaru v Bakově. Není to daleko od naší plánované trasy. Jedeme tam. Cesta vede přes Červený Kostelec.
Bakov je p…
0.7km
více »
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Studnici
Kostel
Nedaleko Náchoda se nacházející obec Studnice je poprvé sice zmíněna již v roce 1447, kdy je v náchodské knize gruntovní uváděn Jan Straka z Nedabylic na Studnicích. Kaple se zde však objevila až o 2 století později. Jednalo se o domácí kapli pánů na Studnicích, která tu stála roku 1696 a patřila ke kostelu v Malé Skalici. Jejím budovatelem byl Zikmund Leopold Schmidl ze Schmid…
1.1km
více »
Královéhradecký kraj – 17. den – okruh cca 11 km: Olešnice – rybník Špinka – Řešetova Lhota - Studnický mlýn - Studnice (kostel sv. Jana Nepomuckého, tvrz) – Bakov (Hospoda na Bakově)
Cestopisy
Pátek 1. 9. 2023
V noci v autě klesla teplota dokonce pod 10 stupňů. Už jsme zažili i ranní venkovní mrazíky, takže zima nám nebyla a spalo s…
1.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Studnice - kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel
Zajímavou barokní sakrální stavbu z konce 17. století můžeme najít v obci Studnice, ležící v náchodském okrese a Královéhradeckém kraji. Zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého stojí na obecní návsi a běžný návštěvník …
1.1km
více »
Všeliby (Studnice)
Místní část
Podle lidového podání získala ves své pojmenování podle svých obyvatel, kteří se jiným od pohledu líbili. Co se týká skutečného původu názvu této vsi, bude nejlépe nahlédnout do 3. dílu přelomového díla profesora …
1.2km
více »
Okolím Babiččina údolí
Trasa
Babiččino údolí je notoricky známé a oblíbené mezi turisty. Neméně krásné a navíc mnohem klidnější je jeho okolí, kam vás tato trasa zavede. Protože se jedná o okružní trasu, je nástup na…
1.2km
více »
Studnice
Tvrz
Popis objektu:
Studnice leží 6 km západně od Náchoda.
Budova bývalé tvrze je zrekonstruována a svou podobou již panské sídlo nepřipomíná. V současnosti je bývalá tvrz v majetku obce Studnice a je v ní umístěn…
1.2km
více »
Malé putování po rozhlednách Kladského pomezí
Tipy na výlet
Rozhledny všeho druhu jsou dnes v kurzu. A to jak mezi samotnými turisty, tak – a to zejména – mezi příjemci nejrůznějších evropských i regionálních dotací. Nelze se proto divit, že v současné době narazíme v naší…
1.4km
více »
Babiččino údolí
Tipy na výlet
Přibližně na půli cesty mezi Dvorem Králové nad Labem a Náchodem se nachází obec Česká Skalice, kde se nachází státní zámek Ratibořice a Babiččino údolí, autobusem se dostanete do stanice Zlíč cca 1,5km, a vlakem …
2km
více »
Ratibořice - rozcestí
Rozcestí
Ratibořice - rozcestí je křižovatkou turistických tras a výchozí místo k návštěvě Babiččina údolí. Nedaleko rozcestí je Panský hostinec a v jeho blízkosti najdme sousoší Babička s dětmi. Od rozcestí se můžeme vy…
2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Babiččino údolí - Pomník Babička s vnoučaty
Pomník
Mezi symboly Babiččina údolí patří pomník, resp. sousoší Babička s vnoučaty. Základní kámen pomníku byl, za účasti spisovatele Aloise Jiráska, položen u příležitosti 100 výročí narození Boženy Němcové dne 25.7.192…
2km
více »
Rudrův mlýn a Vodní mandl
Dům, budova
Přibližně uprostřed cesty mezi Ratibořickým zámkem a Starým Bělidlem se nalézají dvě stavení, která jsou neodmyslitelně spjata s nejznámějším dílem Boženy Němcové. Rudrův (Ludrův) mlýn je Kamennou budovou jejíž ne…
2km
více »
Ratibořice a Babiččino údolí
Chodník, naučná stezka
Babiččino údolí se zámkem Ratibořice zná u nás asi každé dítě školou povinné. I když kdo ví, jak dnes probíhá výuka a jaké znalosti dětem zůstávají v hlavě. Malebné Babiččino údolí, jímž protéká říčka Úpa, tady vš…
2km
více »
trasa - Naučná stezka Jakuba Míly
Trasa
NS Jakuba Míly je cca 6,5 km dlouhý pěší turistický okruh, který částečně navazuje na Naučnou stezku Babiččino údolí. Začátek NS Jakuba Míly je umístěn k Panské hospodě, kterou skutečný Jakub Míl navštěvoval. Dále…
2.1km
více »
Ratibořice - Babiččino údolí
Tipy na výlet
Místo kam se vydáme je všeobecně známé, je jím malebné Babiččino údolí a ratibořický zámek, které se nachází cca 3km severně od České Skalice na Náchodsku v lokalitě, které se říká Kraj Boženy Němcové. Představova…
2.1km
více »
Úpa v Babiččině údolí
Řeka
Babiččino údolí.
Tok řeky Úpy dotváří jedinečnou a romantickou atmosféru Babiččina údolí. Od jezu Zlíč vede na levém břehu proti proudu řeky upravená stezka, která je označena zelenou turistickou značkou. Výlet z…
2.2km
více »
Staré bělidlo - Panská prádelna
Dům, budova
Mezi nejznámější místo Babiččina údolí patří Staré Bělidlo, roubená chalupa, kterou v roce 1797 postavil mlynář Antonín Rudr u mlýnského náhonu v blízkosti Viktorčina splavu. V roce 1842 syn mlynáře Rudra mlýn i S…
2.3km
více »
Babiččino údolí
Zajímavost
Babiččino údolí je velice půvabné místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nad vesničkou Ratibořice, ležící nedaleko České Skalice.
Bylo pojmenováno podle známého díla Babička spisovatelky Boženy Němcové, kter…
2.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Viktorčin splav
Jez
Viktorčin splav je dalším symbolem děje, který známe z filmu a knížky Babička. Právě zde měla šílená Viktorka hodit své děťátko do řeky Úpy a pak na toto místo chodit zpívat ukolébavky. Současný splav již není ten…
2.4km
více »
Naučná stezka Babiččino údolí aneb jak to bylo doopravdy
Tipy na výlet
Vypravili jsme se do Babiččina údolí, do míst, která tak pěkně popsala Božena Němcová ve svém románu, a která jsou i známá z televizního zpracování románu.…
2.5km
více »
Rýzmburk
Zřícenina
Zřícenina hradu Rýzmburk se nachází v půvabném údolí řeky Úpy nedaleko Žernova na Náchodsku v Královéhradeckém kraji. Z hradu se do dnešních dnů dochovaly pouze zbytky podsklepené brány, hradeb a valeně klenutýc…
2.5km
více »
Královéhradecký kraj – 18. den - odpoledne: část NS Po stopách erbu zlatého třmene-Babiččino údolí-trasa 11,5 km: Slatinský mlýn-Zlámané vodopády-Pohodelská lávka–Ratibořice (Staré Bělidlo, Rudrův mlýn, start balonů)-Česká Skalice (vojenský hřbitov)
Cestopisy
Sobota 2. 9. 2023 - odpoledne
Po obědě u rozcestí Slatinský mlýn pokračujeme dál po červené. Podcházíme silniční most a pokračujeme po červené a naučné stezce Po stopách erbu zlatého třmene…
2.5km
více »
Ratibořice
Zámek
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové ?Babička?, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko m…
2.5km
více »
Soutěž 3
body
www.turistikaprozivot.cz
Zámek Ratibořice
Zámek
První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388. V roce 1800 zdělila zámek vévodkyně Zaháňská, která ho nechala přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. Vévodkyně je též ve…
2.6km
více »
Naučná stezka Jakuba Míly
Tipy na výlet
Oblast zvaná Kraj Boženy Němcové nám k výletům nabízí nespočet krásných míst. Nejznámější a nejnavštěvovanějším místem je zcela jistě oblast Babiččina údolí. A právě částí tohoto krásného kraje nás provede Naučná …
2.6km
více »
Ratibořice - zámecký park
Park
Ratibořický zámecký park se rozkládá na úpatí příkrého svahu nad úpskou nivou. Nejvyšší místo parku je v 305 m. a je u jeho hlavního vchodu, nejnižší místo u úpské nivy je ve výšce 285 m. Park má tvar elipsy, na severním a jižním okraji plynule přechází do volného lesního porostu. Vzhledem k zdejšímu podhorskému podnebí se původně počítalo jen s výsadbou severoamerických…
2.6km
více »
Babiččino údolí
Památník
Údolí známé a pojmenované podle díla Boženy Němcové Babička – jehož děj je sem umístěn.
v údolí řeky Úpy v okrese Náchod nedaleko zámku v Ratibořicích.
Babiččiným údolím bylo poprvé nazváno roku 1878 a to spisov…
2.8km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Náchod (zámek)
Zámek
Náchodský zámek je kulturní dominantou města Náchoda ve východních Čechách. Charakteristickým rysem zámku je gotická válcová věž s arkádovým Ochozem, která je vidět z dalekého okolí. Zámek je možné navštívit v kvě…
6km
více »




