Thermal

Hotel Thermal v Karlových Varech: Brutalistický monolit v srdci lázeňského města

Karlovy Vary, město s tradiční lázeňskou historií sahající do 14. století, jsou proslulé nejen bohatstvím horkých pramenů a elegantních kolonád, ale i jednou z nejodvážnějších architektonických realizací českého poválečného modernismu — hotelem Thermal. Tato výrazná funkcionalistická stavba stojí na pomezí obdivu i kontroverze a stala se neodmyslitelným kulturním a společenským centrem města.

Koncepce a urbanistický kontext (1960–1967)

Po druhé světové válce rostl význam Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který byl v roce 1949 přesunut z Mariánských Lázní právě sem. S rostoucími nároky na prostory festivalu i lázeňské služby se ukazovala potřeba nového festivalového paláce a moderního hotelu pro mezinárodní hosty.

V roce 1956 byl tento festival uznán kategorií A, což je nejprestižnější označení, jaké může soutěžní festival získat. Stával se stále populárnějším mezi hosty ze Západu. SSSR však vydal příkaz, aby se festival konal střídavě v Moskvě a Karlových Varech.

V roce 1963 byla vyhlášena architektonická soutěž na komplex, který by spojil hotel, kina a veřejné prostory. Z 82 přihlášených návrhů byl jako vítězný vybrán koncept od manželů architektů Věry a Vladimíra Machoninových, kteří již měli zkušenosti s moderní architekturou (např. Dům kultury v Jihlavě nebo později obchodní dům Kotva v Praze).

Urbanisticky zákrok znamenal razantní přeměnu části starého města: ulice Chebská s 19. stoletími secesní zástavbou byla kompletně asanována, zmizely historické objekty jako Alice House, Mattoniho vila nebo Pošta Hotel. Tato demolice otevřela prostor pro novou dominantu města — vysokou betonovou věž s kultivovaným interiérem. Betonová dominanta u řeky Teplé už téměř padesát let rozděluje názory, ale zároveň k městu patří stejně neodmyslitelně jako filmový festival, který bez ní dnes nelze představit.

Stavba a architektura (1967–1977)

Stavba byla zahájena symbolicky 3. ledna 1968, s položením základního kamene při 16. ročníku filmového festivalu 5. června 1968. Náročná konstrukce využívala nové technologie a materiály — beton, sklo a dřevo se prolínaly napříč budovou, interiéry i exteriéry. Charakteristickým prvkem je Velký sál zavěšený na konzolové konstrukci, jehož vzhled navozuje iluzi levitace, a venkovní bazén s výhledem na město, zasazený do skalního svahu.

Machoninovi neprojektovali pouze obvodové stěny, ale celý vizuální svět Thermalu — interiéry, nábytek, informační systém i umělecké prvky. Významní designéři jako Jiří Rathouský, René Roubíček, Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou či sochaři Josef Klimeš a Miloslav Chlupáč přispěli k celistvému uměleckému dojmu objektu.

Machoninovi situovali stavbu na nábřežní terasu Teplé, do těsné návaznosti na starší budovu gymnázia, která měla zůstat dle soutěžních podmínek zachována. I když nakonec došlo ke zboření této budovy, stala se důležitým vodítkem pro parametry nové stavby, jelikož ovlivnila její umístění i výšku podnože, respektive Velkého sálu, jenž měl svou horní hranou navazovat na římsu sousedního gymnázia.

Krátce po zahájení výstavby, v srpnu 1968, začala okupace. Machoninové nepodepsali schválení vojenské invaze a jejich zapojení se tak stalo nežádoucím.

Po dlouhých letech stavebních prací byl hotel slavnostně otevřen v lázeňské sezoně 1977. S 533 lůžky a kongresovým centrem pro 2 000 hostů, restauracemi i bazény se stal jedním z největších komplexů svého druhu v tehdejším Československu.

Největší technickou výzvou se stal Velký sál. Ten je řešen jako zavěšená konstrukce, nesená mohutnými konzolami, což umožnilo vytvořit prostor s kapacitou přibližně 1 100–1 200 diváků bez rušivých podpor. Budova má 18 nadzemních podlaží a výšku přibližně 65 metrů. Věž hotelu je viditelná z mnoha míst Karlových Varů a tvoří jednu z charakteristických dominant místní panoramatické siluety. Její štíhlý tvar nebyl zvolen náhodou — minimalizuje zastavěnou plochu a umožňuje ponechat více prostoru veřejným terasám a pěším trasám podél řeky Teplé.

Technické podlaží v nižších částech budovy ukrývá rozsáhlé strojovny vzduchotechniky, kotelny, trafostanice i rozvody, které byly na svou dobu dimenzovány velmi velkoryse. Budova byla projektována pro celoroční provoz, což v lázeňském městě nebylo samozřejmostí.

Hotel disponoval přibližně 530 lůžky, rozmístěnými v typizovaných pokojích, které byly koncipovány jako funkční minimum — kompaktní, účelné, s důrazem na výhled a akustický komfort.

Jedním z nejikoničtějších prvků Thermalu je venkovní termální bazén, zavěšený nad městem. Bazén je napájen termální vodou z Vřídla, ochlazenou na přibližně 30–33 °C, což vyžadovalo složitý systém regulace, izolací a rozvodů.

Technicky šlo o velmi náročnou realizaci: bazén je uložen na železobetonové konstrukci ve svahu, vystavený mrazu, vlhkosti i teplotním výkyvům. Přesto se stal jedním z nejsilnějších symbolů budovy — místem, kde se technická racionalita potkává s požitkem a výhledem.

Politické otřesy a kulturní role (1977–1991)

Thermal měl od počátku silné vazby na filmový festival — stal se jeho centrálním místem, kde se projekce, tiskové konference i společenské večírky konaly přímo pod jednou střechou. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary tak hostil řadu světových osobností a celebrit, které do města přitahovaly pozornost veřejnosti i zahraničních médií.

Po sametové revoluci 1989 však hotel prošel krizí identit: veřejnost jej často vnímala jako symbol dob minulých — normalizační výstavby spíše než jako architektonické dílo s kulturním potenciálem. Vedle toho čelil i privatizačním komplikacím, které vedly k dlouhotrvajícím soudním sporům o vlastnictví v 90. letech.

Novodobé úpravy a význam (2000–současnost)

Po dlouhých sporech se v roce 2017 potvrdilo vlastnictví státu prostřednictvím společnosti THERMAL-F, a.s., což umožnilo postupnou revitalizaci a rekonstrukci komplexu. V prvních letech nového tisíciletí došlo k rozšíření balneo-wellness centra a obnovení venkovního termálního bazénu, který opět slouží hostům i veřejnosti.

Rekonstrukce pokračuje i v 21. století s cílem snížit energetickou náročnost budovy a modernizovat technické zázemí, pokoje a veřejné prostory. Projekt zároveň usiluje o zachování specifického „genia loci“, který dělá Thermal tak výjimečným monumentem české architektury 20. století.

Každoročně je Thermal stále jedním z hlavních center Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a hostí desítky dalších kongresů, koncertů a společenských akcí. Jeho prostory se tak staly nejen místem pro turisty, ale i důležitým pódiem pro kulturní a společenský život města.

Interiéry jako manifest doby

Interiér hotelu Thermal nebyl nikdy pouhým doplňkem architektury, ale její nedílnou součástí a ideovým manifestem. Věra a Vladimír Machoninovi prosazovali koncept „totálního díla“, v němž má každý detail — od klik dveří přes typografii až po svítidla — jasně definované místo a význam. Interiéry tak nesou rukopis doby, která věřila v sílu racionality, technického pokroku a kultivovaného kolektivního zážitku.

Použité materiály — pohledový beton, tmavé dřevo, sklo a kov — vytvářejí atmosféru důstojnosti a určité zdrženlivé elegance. Výrazná je práce se světlem: přirozené denní světlo je směrováno velkými prosklenými plochami, zatímco umělé osvětlení je tlumené a bodové, často zapuštěné do konstrukcí. Prostor tak působí spíše jako kulturní instituce než klasický hotel, což odpovídalo původnímu záměru stavby.

Významnou roli hrají i umělecká díla integrovaná přímo do architektury. Skleněné plastiky Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, světelné objekty René Roubíčka či monumentální plastiky ve veřejných prostorách nejsou dekorací, ale partnerem architektury. Thermal se tím zařadil mezi výjimečné realizace, kde se stírá hranice mezi užitnou stavbou a galerií.

Současný bazén Hotelu Thermal

Hotel Thermal dnes provozuje moderní wellness a bazénový komplex, který funguje celoročně a je součástí propojeného resortu Saunia Thermal Resort. V jeho venkovní části najdete dva hlavní bazény:

Relaxační a plavecký bazén s teplotou vody kolem 30–32 °C, vybavený 25metrovými plaveckými dráhami, masážními prvky a podvodními lehátky — ideální pro kondiční plavání i odpočinek ve vodě s výhledem na centrum Karlových Varů.

Samostatný vřídelní bazén, naplněný 100 % přírodní termální vodou z karlovarského Vřídla o teplotě přibližně 38 °C, kde lze přímo v termální vodě relaxovat a nechat působit minerální složení, typické pro lázeňské procedury.

Bazény jsou otevřené denně od ranních až do večerních hodin a návštěvníci mohou využít nejen koupání, ale i terasy, zahradu, snack bar a saunový svět Saunia s několika typy saun (finská, bylinná, parní, solná atd.) v rámci jednoho vstupu.

Mezi blízké lázeňské památky patří Mlýnská kolonáda, Vřídelní kolonáda a Zámecká kolonáda. Každé z těchto míst poskytuje unikátní architektonické i historické pohledy na bohatou lázeňskou tradici města. Relaxujte ve Dvořákových sadech či si prohlédněte nově opravené Císařské lázně.

Nebo se svezte Lanovkou Imperial či Autovláčkem.