Těšánky - drobné památky vesnice

Vesnice je místní částí blízkých Zdounek a v současnosti má okolo 145 obyvatel. Její řidší zástavba je rozložena podél hlavní silnice, na jihozápadním konci odbočuje ke středu vsi s větší koncentrací obytných stavení boční komunikace. Hned za humny protéká říčka Kotojedka.

Místní se v minulosti živili výrobou lněného oleje, pěstováním chmele, vinařstvím a chovem ryb. Největší brzdou rozvoje vísky se stalo krušné období třicetileté války, následná morová rána a příchod Prušáků roku 1866. Ti nejenže se zde po domech v počtu 300 jedinců usadili a důsledně zlikvidovali vesničanům veškeré zásoby jídla (však ono to rčení „Žere jako Prajz“ bylo nejspíš pravdivé!), ale navíc sebou přivlekli choleru, na níž v Těšánkách a okolí zemřelo na 70 lidí. V 19.století místní vinice zanikly. Vinná réva totiž byla postižena nákazou, proti níž v těch časech ještě neexistovala žádná ochrana.

Po sametu došlo k obměně obyvatel a úpadku do té doby běžných lidových tradic. Plusem bylo odkoupení bývalého areálu JZD místním podnikatelem. Ten zde zbudoval sportovní a rekreační areál s možností ubytování, chová zde Moravské teplokrevníky a pořádá soutěže v parkúru a letní tábory. Areál s názvem „Grunt Galatík rekreační dvůr Těšánky“ se rozkládá mezi jižním koncem vsi a těšánskými rybníky.

 

 

Já šel od posledních domů Zdounek do obce po hlavní frekventované silnici. Naštěstí se jednalo o úsek dlouhý jen 0.5 km, dál už následovala první stavení Těšánek, lemovaná chodníkem. Cestou do obce jsem minul pěkný kříž s vyšším kamenným soklem a litinovým krucifixem. Přímo v Těšánkách u hlavní silnice stál prostý kamenný pomník věnovaný obětem I.světové války a na sloupu umístěný obrázek Panny Marie Svatohostýnské. Ve středu obce, kam jsem z hlavní silnice odbočil, jsem si prohlédl hezky opravenou kapli sv.Floriána, na návsi stojící sochu Panny Marie s jezulátkem a v lukách za Kotojedkou velmi skromnou kapličku zasvěcenou rovněž Panně Marii.