Zdounky - kostel Nejsvětější Trojice

Vypíná se na kopečku nad náměstím a spolu s farou a školou tvoří středu městečka líbivou kulisu. Návrší se svatostánkem a hřbitovem klesá k rynku natolik prudkým svahem, že zde musel být přístup vyřešen dlouhým schodištěm. Gotický předchůdce orientovaného chrámu Nejsvětější Trojice je v análech zmiňován LP 1366 a údajně vznikl přestavbou tvrze. Dnešní jeho areál je spolu se hřbitovem obehnán zdí, která z ulice Zákostelí navozuje představu hradby nějaké pevnosti.

Kostel má zachované gotické jádro s polygonálním kněžištěm. Hranolová věž zvonice byla přistavěna roku 1570 a zachovala si svou renesanční podobu. Barokní přestavbou svatyně prošla v roce 1749 a za první republiky byla původní modlitební prostora rozšířena o moderní obdélnou loď. Kaple sv.Jana Sarkandera, kterýžto světec svého času ve Zdounkách působil jako farář, byla k lodi přistavěna roku 1861. Na venkovní stěně chrámu je u vchodu umístěna velmi cenná památka – renesanční figurální a znaková náhrobní deska Jana Jiřího Zoubka ze Zdětína, nad jejíž mimořádně precizní kamenickou podobou se člověku až zatají dech. Však je také tento náhrobek u nás na Moravě naprosto unikátní!

Hranolová věž zvonice dosahuje výše bezmála 30 metrů, má tři patra a zcela nahoře je korunována bání s pozlaceným krucifixem. Ve věži je zavěšen zvon Panny Marie s reliéfy, pocházející z roku 1697 a menší Jan Sarkander. Nad nimi ve věžičce pak malý zvon Dominik a nad ním ještě visí umíráček.

 

 

Hlavní kostelní oltář pochází z roku 1870 a byl zroben z umělého červeného a šedého mramoru. Je v něm umístěn dřevěný zdobený svatostánek s relikvií (část loketní kosti sv.Jana Sarkandera). Nad oltářem visí obraz „Nejsvětější Trojice“ od významného barokního jezuitského malíře Ignáce V.Raaba. (Poslední restaurací malba prošla roku 2008.)

Pravý boční oltář je zasvěcen sv.Josefu a levý Panně Marii. Původně je zdobily obrazy od I.Raaba - „Sen svatého Josefa“ a „Navštívení Panny Marie.“ Dnes tu visí kopie, které podle poškozených originálů roku 1855 vytvořil malíř Jan Zapletal. Kostelní křtitelnice z šedého cetechovického mramoru byla zrobena 1754. Vnitřní prostory dále krášlí barokní sochy sv.Barbory, sv.Kateřiny, sv.Sebastiana a sv.Floriana. Pískovcová plastika sv.Jana Sarkandera pochází z poloviny 18.století a dřevěná socha Judy Tadeáše z přelomu 19.a 20.století. Interiér zdobí ještě další sádrové a dřevěné skulptury.

Chrámová loď se skládá ze starší části zbudované na půdorysu čtverce, která má klenutý strop a z moderní obdélné chrámové lodi dostavěné k ní roku 1936. Tato je plochostropá a ozdobena čtrnácti zastaveními křížové cesty, jež roku 1946 vytvořil zdounský rodák – sochař, český malíř a grafik Zdeněk Máčel. Strop kaple sv.Jana Sarkandera roku 1936 vyzdobil malíř Jano Kohler čtyřmi feskami. Je na nich zobrazena sv.Ludmila, sv.Anežka Česká, sv.Václav a sv.Vojtěch.

Na rozdíl od jiných chrámů bohužel v tomto zdounském chybí otevřená předsíń s mříží, umožňující nakouknutí do interiéru... a tak je přístupný jen v době, kdy zde probíhají církevní obřady.

Zajímavé jsou také dvě barokní sochy, jenž jsou součástí kostelního areálu. Skulpturu Svatého Josefa si můžeme prohlédnout ze schodiště stoupajícího od rynku ke chrámu a socha sv.Augustina stojí u severní zdi svatostánku.

Pokud půjdeme ke kostelu ulicí Zákostelí, přístup k němu a na hřbitov vede okolo parčíkovitě upraveného svahu s tůjemi, mezi nimiž je umístěno velmi pěkné sousoší Panny Marie. Jedná se o dílo novodobé, vystavěné z finančních darů jako pomník obětem I.světové války a vděk občanů za boží ochranu během druhého válečného šílenství. Sousoší je datováno letopočtem 1945.