Zdislavice, Troubky - drobné památky obce

Obec Zdislavice-Troubky leží na svazích Litenčické pahorkatiny a v současnosti má asi 420 obyvatel. Od Morkovic-Slížan je vzdálena 4, od Zborovic 2.5 a od Zdounek 3.5 km. Ke sloučení vesnice Zdislavice a Troubky do jednoho celku došlo roku 1960, tehdy zde ale žilo jednou tolik lidí než dnes.

 

 

Troubky jsou v kronikách jako vladycké sídlo zmiňovány již LP 1281. Tvrz stávala na západním konci vsi od poloviny 14.století do roku 1464. Tehdy byl jejími vlastníky rod Zástřizlů a za husitských válek zanikla. Dodnes z ní zůstalo na zahradě jednoho domu zachováno tvrziště v podobě travnatého pahorku, ale údajně již bez jakýchkoliv valů a příkopů, takže jsem jí z průzkumu místních památek vynechal.

Do Troubek jsem přišel po polní cestě z hřebene nad Těšánkami a nejprve si tady od silnice prohlédl hladinu většího troubeckého rybníka (je za ním ještě jeden) a u křižovatky stojící kamenný kříž. Pak už jsem hlavní ulicí stoupal vzhůru obcí, nalevo nakoukl od otevřených vrat na neudržovaný zemědělský areál (zřejmě bývalý panský dvůr a pak JZD) se zajímavou půlkulatou věží. Domy dál lemující ulici krášlily pěkné předzahrádky. Na návsi jsem si prohlédl barokní sochu sv.Jana Nepomuckého (z roku 1745) a Pomník obětem 1.světové války. Horní konec svažité návsi zdobila zajímavá a památkově chráněná věžovitá zvonička s mohutnou bání a naproti za potokem Pumpíkem se na terase vypínala novodobější kaple Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Ta byla zbudována na půdorysu obdélníka a je kryta sedlovou střechou, nahoře „oživenou“ polygonálním sanktusníkem.

Dále mne v centru vsi zaujal barevný znak obce na zdi obecního úřadu. Jsou na něm dvě trouby (ale ne ty z Jericha!) znázorňující v podobě lesních rohů ty dva zahnuté buvolí z erbu rodu Dubských. Vedle obecního úřadu stojí hasičská zbrojnice. Historie místního sboru dobrovolných hasičů se začala psát od roku 1896.

 

 

Jižní zástavba Troubek lemující silnici navazuje na o něco výš v terénu rozložená stavení vsi Zdislavice, o níž se zmínka v análech objevila roku 1349. Nejcennější pamětihodností je tu pozdně barokní a později empírově upravený zámek, vypínající se i s parkem z návrší jižně od vesnice. Zámek je veřejnosti nepřístupný, ale možno pod ním navštívit hrobku rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbach, přirovnávanou k naší Boženě Němcové. ( O obou těchto památkách se ale podrobněji zmíním v samostatném článečku.)

Pěkné zdislavické návsi dominuje požární nádrž a vedle stojící budova hasičské zbrojnice, zbudované z režného zdiva. Místní sbor byl založen roku 1930. Pod „hasičárnou“ je na travnaté ploše umístěna barokní socha sv.Josefa, vysochaná neznámým umělcem již před polovinou 18.století. Nad zbrojnicí se nachází menší parčík s Pomníkem obětí první světové války. Vysoká deska s jejich jmény je po straně doplněna plastikou smutnící ženy držící v ruce věnec. Na severní straně návsi mne zaujal starý grunt, zkrášlený v patře mezi okny obrázkem Panny Marie Svatohostýnské. V centru vsi mají i pohostinné zařízení s názvem „Hospůdka U zámku“, ale v době mé návštěvy (zhruba před polednem) ještě nejevilo žádnou známku života...