Loading...
Jestliže má rumunské město Temešvár nějakou větší chybu, tak je to absence gotiky. Příznivci těch novějších až nejnovějších stylů si zde však přijdou na své … a platí to – možná nejvíce – pro poslední mezinárodní univerzální sloh, tedy pro secesi. Jednou z nejkrásnějších ukázek tohoto dekorativního slohu z počátku minulého století je právě Steinerův palác, který je znám také pod názvy Cukrářský dům (jemné dekorace a filigránsky propracované práce uměleckých kovářů paláci opravdu „přinesly“ přezdívku Zuckerbäckerhaus) nebo Perníková chaloupka a který svého času býval také bankovní budovou.
Steinerův palác byl dostavěn – na místě nízké budovy z 18. století - v roce 1909. Autory jeho podoby jsou maďarští (židovští) architekti Marcell Komor a Dezső Jakab a najdeme jej na adrese ul. Gheorghe Lazăr č. 1, tedy v jihozápadním rohu náměstí Unirii. Palác je pojmenován po svém majiteli a staviteli, židovském podnikateli a mecenášovi Miksovi (Maxu) Steinerovi. Palác byl od počátku zamýšlen jako pronajímatelná nemovitost, kterých měl Miksa (Max) Steiner v Rumunsku hned několik (jedna z nich se nacházela také ve zdejší čtvrti Fabric). V „našem“ paláci se usídlila Jihomaďarská diskontní banka, tedy Délmagyarországi Leszámítolóbank, jejíž byl Steiner zakládajícím akcionářem.
Po změně režimu na konci roku 1989 začala palácová budova rychle chátrat. První rekonstrukční projekt byl zpracován teprve v letech 2012 až 2013, ale samotné práce začaly dokonce až v roce 2019. Rekonstrukční práce byly provedeny z finančních prostředků nájemníků a ukázalo se, že tyto práce jsou na secesních křivkách podstatně komplikovanější než na okolních objektech postavených ve stylu baroka a neoklasicismu.
Je přitom zajímavé, že se v souvislosti s tímto palácem hovoří o vídeňské secesi, ale budova je přitom typické maďatské szécesszio (dynamické tvary, glazovaná keramika i veškeré dekorativní motivy). Palác Steiner má dvě patra a je orientován do dvou ulic. Průčelí do ulice Vasile Alecsandri je kratší, ale zdobnější, zatímco průčelí do ulice Gheorghe Lazăr je delší a výrazně střízlivější. A jestliže přízemí je navrženo s jednoduchostí a přímými liniemi, horní patra se vyznačují rizality zakřivených tvarů. Krátká fasáda je symetrická, s výrazným centrálním rizalitem přes obě patra, který podpírá balkon, doplněný v horním patře druhým, bohatě zdobeným rizalitem. Na delší straně jsou sice asymetricky umístěny tři podobné, ale mnohem méně dekorativní rizality. Široký nárožní válcový rizalit v rohu vytváří iluzi prodloužení budovy a dynamického pohybu vzhůru.
Dekorativní výzdoba budovy obsahuje různé symboly, jako jsou včelí úly ve tvaru květin nebo srdcí, které představují píli a prosperitu (odkazují také na sídlo banky v přízemí). Díky dynamickým tvarům a zakřiveným prvkům fasády se vyskytují občas názory, že je tento Steinerův palác předchůdcem Gaudího staveb (myšlenka jistě zajímavá, ale slavný Katalánec začal se svými stavbami přece jen o něco dříve). Velmi zajímavé je zde použití „chameleoní barvy“ fasád, takže budova mění svůj odstín v závislosti na intenzitě světla a může být bílá, modrá i fialová.
Díky svému asymetrickému tvaru, vlnité fasádě se zaoblenými rohy, modrým fajánsovým ornamentům a kovanému zábradlí i mřížím je samotný palác považován za mistrovské umělecké dílo. Steinerův palác se tak rychle dočkal přívlastků nejelegantnější budova ve městě nebo klenot Temešváru, Jestli právem, to už musí posoudit každý sám. V každém případě se jedná o objekt těžko přehlédnutelný … a přitom o něm většina informačních pramenů, průvodců CK i Mapy.cz tajuplně mlčí.
napsáno v říjnu 2025