Loading...
Temešvárská Národní opera vznikla v rámci výstavby Paláce kultury, tedy budovy, která kromě Opery hostí i tři další kulturní instituce – divadla Národní, Maďarské a Německé. Palác byl postaven v letech 1871 až 1875, a to podle plánů věhlasného vídeňského dua architektů Hermanna Helmera a Ferdinanda Fellnera. Ti pro Evropu navrhli téměř padesátku divadel a operních domů (mj. v Hamburku, Curychu, Budapešti, Praze nebo Vídni). Původně byl základem budovy centrální velký sál s 1.200 sedadly, elegantní hotel Kronprinz Rudolf s restauracemi a kavárnami, koncertní sál Reduta a prestižní obchody.
Původní budovu zpustošily dva velké požáry. Ten první zaútočil hned v roce 1880 a rekonstrukce pak trvala až do roku 1882 (původní podoba eklektické – či neorenesanční - stavby zůstala zachována). Po druhém požáru v roce 1920 zůstala nedotčena pouze křídla budovy, takže rekonstrukce byla podstatně náročnější a původní styl byl zachován pouze na stranách fasád. Hlavní průčelí a hlediště získaly podobu ve stylu rumunské (neo)byzance. Od té doby má hlavní sál 686 míst k sezení ve 4 stupních (přízemí, lóže, balkon a galerie).
Scéna je klasická italská, částečně ručně ovládaná a s malým „podzemním“ orchestřištěm. Fresky v kopuli v roce 1926 namaloval Theodore Kiriacoff, jehož obrazy jsou inspirovány historií a legendami Rumunů. Centrální - krásně zdobený – lustr váží 1.200 kg a od roku 1888 je osazen více než 200 žárovkami.
Nová fasáda, které dominuje monumentální vítězný oblouk, představuje vyváženou perspektivu pro širokou promenádu náměstí. Architektonicky významný je vstup se třemi otvory zakončenými obloukem uprostřed.
Národní opera v Temešváru je kulturní veřejná instituce podřízená ministerstvu kultury. Byla založena královským dekretem Michala I. z března roku 1946 a v rámci své činnosti nabízí operu, operetu i balet. Najdeme ji v severní části náměstí Piața Victoriei a na adrese ul. Mărășești č. 2.
Na závěr ještě několik zajímavostí a rozšiřujících informací:
První představení zde proběhla v září roku 1875, a to v maďarštině a němčině.
Druhá rekonstrukce proběhla ve dvou etapách dokončených v letech 1923 a 1936.
Z balkonu Opery byla 20. prosince 1989 Temešvár prohlášena prvním svobodným městem v Rumunsku.
Součástí Paláce kultury je i Turistické informační centrum s výstavou Urbanismus radnice Temešváru.
Po požáru 30. dubna 1880 zakoupilo divadlo od akciové společnosti město Temešvár. Díky němu byl po požáru z 31. října 1920 interiér budovy v letech 1923 až 1928 kompletně přestavěn (významný rumunský architekt Duiliu Marcu), v letech 1934 až 1936 vznikla nová hlavní fasáda (opět Marcu), která pak byla upravena v roce 2003 (arch. Marcela Tietz).
Současné Náměstí Victoriei se dříve jmenovalo Náměstí Opery.
V Paláci kultury sídlí Národní opera, Národní divadlo Mihai Eminescu, Maďarské státní divadlo Csiky Gergely a Německé státní divadlo.
Název Palác kultury pochází z 30. let minulého století, kdy zde sídlilo divadlo, Banátské muzeum, Akademie výtvarných umění a Banátsko-krišánský sociální institut.
Během své návštěvy 7. května 1872 král Ferenc József schválil, aby divadlo neslo jeho jméno.
Součástí budovy bývala také kavárna, čítárna, bowlingová dráha a karetní klub.
V roce 1890 prošla budova rekonstrukcí, kdy mj. tesař Ferenc Gungl restauroval vnitřní zařízení a Jenő Sprang pozlatil sál i zrenovoval sochy Alajos Heineho.
První představení v rumunštině se na jevišti divadla odehrálo 7. srpna 1919.
15. ledna 1928 bylo divadlo znovuotevřeno jako Městské.