Loading...
Dnes už to tak sice nevypadá, ale tato stavba, která se nachází na náměstí Jana Hunyadiho (Piața Iancu Huniade č. 1) bývala původně středověkým hradem postaveným v letech 1308 až 1315. Po jeho dokončení zde přebýval uherský král Karel Robert z Anjou a pozdějí byl hlavním sídlem župních „atamanů“. Ty vystřídali osmanští guvernéři (beglarbegové) i představitelé rakouské správy, aby se sem v roce 1947 nastěhovalo Banátské muzeum. A od roku 2006 zde opět úřaduje Rada župy Timiș.
Proto si také můžete občas přečíst, že zatímco v letech 1308 až 1849 se v podstatě stále jednalo o středověké opevněné sídlo, od roku 1856 zde před sebou máme stavbu romanticky historizující. A jestliže vám tam pár let chybí, tak je to proto, že v roce 1849 byl původní hrad při obléhání města téměř kompletně zničen a poté – z kamene a cihly - znovu vybudován.
V souvislosti s historií hradu, který i dnes bývá označován za nejstarší budovu v Temešváru, je potřeba zmínit ještě jedno významné jméno, a to János Hunyadi. Slavný vojevůdce známý pod přezdívkou Turkobijec (zde ovšem nazývaný Ioan z Hunedoary) totiž anjouovský hrad kompletně přestavěl po zemětřesení v roce 1443.
Starý hrad krále Karla Roberta z Anjou zřejmě navrhli a vybudovali italští stavitelé. Jednalo se o budovu obklopující čtyřúhelníkového nádvoří s válcovými rohovými věžemi. Hrad obklopovala voda a s pevninou (opevněným městem) byl spojen padacím mostem. Zemětřesením silně poškozenou „zříceninu” pak v letech 1441 až 1456 přebudoval Hunyadi. Pod vedením italského architekta Paola Santiniho de Duccio mj. získal hrad i městské opevnění půlkruhové dělostřelecké bašty.
Po císařském obléhání byl hrad natolik poškozen, že jej po roce 1716 bylo nutné opět rekonstruovat. Následně se změnil na dělostřelecká kasárna a vojenský sklad. No a v roce 1849 hrad kompletně zničili maďarští revolucionáři, takže potom musel být postaven tzv. Nový hrad. Částečně se však jednalo „pouze” o renovaci a – přes veškeré úpravy - si hrad zachoval své uspořádání kolem čtyřúhelníkového nádvoří i umístění donjonu a Rytířského sálu. Např. hlavní průčelí ale bylo přestavěno v romantickém stylu a okna získala neogotickou podobu. V I. patře, které je postavené na výšce dvou běžných podlaží, vznikly dva klenuté neogotické sály; jeden se třemi loděmi a druhý dvojlodní. Zdobným prvkem je cimbuří v horní části fasády.
Hradní věž je nízká, s malými okny a na vrcholu zdobená cimbuřím. Hlavní vchod byl upraven a je lemován dvěma mohutnými pilastry. Hlavní průčelí zdůrazňují bosáže a nárožní omítky imitující kamenný konstrukční systém.
Na závěr ještě pár doplňujících informací:
V 17. století byl hrad částečně přestavěn tureckými paši, v 18. století princem Evženem Savojským. Jeho současná podoba pochází z konce I. poloviny 19. století. Sídlí zde mj. také sekce historie, archeologie a přírodních věd Národního muzea Banátu. V letech 1919 až 1947 sloužily tehdejší „hradní“ Banátské kasárny jako plukovní velitelství. Dvě lucerny před hradem připomínají, že Temešvár byl prvním městem v Evropě, které v roce 1884 zavedlo elektrické veřejné osvětlení. Od roku 2007 je hrad systematicky zkoumán archeology. Díky tomu byla např. objevena 4 metry hluboká fontána z přelomu 15. a 16. století nebo 11 m vysoká středověká věž z cihel.
napsáno v listopadu 2025