Svazenkové lány pod Hřebečským hřbetem

Na svých toulkách přírodou často vídáme žluté lány řepky olejky. Nekonečnou žluť už vnímáme jako běžný kolorit naší KRAJINY. Při procházce pod Hřebečským hřbetem, ve směru k Moravské Třebové, jsme proto uvítali změnu zbarvení. Zaujaly nás v Čechách a na Moravě málo vídané modrofialové lány svazenky vratičolisté.

Až doma při brouzdání na internetu jsem se dověděl, že svazenka pochází z Kalifornie a u nás se začala pěstovat až koncem devatenáctého století. Tato jednoletá rostlina dorůstá do výšky 20 až 80 cm. Její květy mohou mít barvu modrofialovou, světle modrou nebo i bělavou. Nenáročné svazence se daří na slunných plochách, a to i ve vyšších polohách. Kvete od května do září, v této době se můžete kochat pohledy na barevný koberec, který vytváří.

O svazence vratičolisté se ví, že je medonosná. Tzn., že se pěstuje hlavně pro včelstva v okolí. V blízkosti svazenkových polí proto často uvidíte včelíny. Po odkvětu se svazenka zaorává jako zelené hnojivo. V malé míře se využívá i jako pícnina. Její stonky však brzy dřevnatí a píce z ní má nahořklou chuť. Jako pícnina se svazenka sklízí ještě před květem, v tom případě se nevyužije ke včelařským účelům. Svazenku si lidé vysévají také pro okrasu na svých zahrádkách.

Svazenka vratičolistá není schopná u nás přezimovat, proto nemůže ani zplanět (pouze výjimečně). Semena z tobolek vyklíčí, zapustí kořeny, mladé rostlinky však nepřežijí zimu.

Zda zemědělci vysejí svazenku u silnice mezi hřebečským tunelem a Moravskou Třebovou i v příštích letech, nelze potvrdit. Ale pokud ano, určitě si modrofialových lánů všimnete.