Stráž nad Nežárou - sídlo Emy Destinnové

Stráž nad Nežárkou.

Pokud pojedete z Jindřichova Hradce do Třeboně, můžete se zastavit ve Stráži nad Nežárkou. Městečko vyrostlo vedle hradu střežícího přechod přes Nežárku. Hrad byl několikrát přestavován, až získal dnešní barokní podobu.

Zámek i celá Stráž je nerozlučně spojen s operní pěvkyní Emou Destinnovou Jejímu životu se věnuje místní muzeum, nebo expozice na zámku. Návštěvníkům města též připomíná Emu pomníček na kraji náměstí.

Zámek ve Stráži je dnes v soukromých rukou. Zámek i se zahradou je dobře udržován. V červenci a v srpnu je pro návštěvníky otevřen denně, kromě pondělí, v červnu a září pouze v sobotu a v neděli. Protože jsem tam byl v říjnu, tak jsem bohužel o prohlídku přišel. První okruh, který je s průvodcem se věnuje historii zámku, druhý okruh, bez průvodce je galerie a expozice Emy Destinnové. Asi nejzajímavější je „Atraktivní okruh“ pouze ve víkendové dny v 11 a 14 hod, který provádí sám majitel zámku. Ten nabízí hradní a zámecký okruh, privátní prostory majitelů, ložnici Emy, komnatu duchů, i průchod tajnou chodbou k Nežárce.

Vzhledem ke známosti Emy Destinnové si dovolím připomenout některé její osudy. Narodila se roku 1878 v Praze, zemřela roku 1930 v Českých Budějovicích. Její původní jméno znělo Emilie Pavlína Kittlová. Učitelkou zpěvu byla Marie Loewe-Destinn, po které si zvolila umělecké jméno. Po počátečním neúspěchu v Praze a Drážďanech uspěla teprve v Berlínské opeře. Potom již úspěšně vystupovala v řadě evropských měst, včetně pražského Národního divadla. Největší úspěchy slavila v Metropolitní opeře v New Yorku, kde zpívala po boku Carusa. V roce 1914 koupila spolu barytonistou Metropolitní opery část Strážského panství i se zámkem. Když přijela v roce 1916 do Čech, byla jako vlastenka a podezřelá osoba internována a byl jí znemožněn návrat do USA. Tím skončila její operní kariéra. Když jí ztroskotalo i manželství z roku 1923, uzavřela se do sebe. Trávila pak sama čas u řeky, nebo v osamění ve věži zámku.