Stojí za návštěvu: Kolíne, Kolíne...

oltářní obraz v chrámu sv. Bartoloměje s pestrou historií  •  Fotografie (4)  • Foto: Bosss

…stojíš v pěkné rovině,

většině z nás vytane na mysli, když uslyšíme tento název města. Skutečnost? Ano – daleko do širokého okolí se rovinatá krajina skutečně rozbíhá, avšak pokud jde o samotné město, o zvlněný terén tu není nouze. Svědčí o tom již označení jednoho z turisticky mimořádně zajímavých míst – Bartolomějské návrší…

interiér Kostnice na Bartolomějském návrší  •  Foto: Bosss

Tento pahorek není pozoruhodný jen jako terénní vlna, ale především tím, že nese výraznou dominantu Kolína – chrám svatého Bartoloměje. Tato církevní stavba udiví svými rozměry. Až by pozorovatele mohlo napadnout, že k rozměrům města je až příliš vysoký a rozlehlý. Vysvětlení? Kolín býval díky těžbě stříbra městem ve své době velmi bohatým. Úměrně bohatá je i jeho historie. Budování chrámu započalo již v polovině 13. století, lze ovšem předpokládat, že dnešní raně gotický objekt vznikl na místě kostela předešlého, z doby raného středověku. Zakladatelem stavby, jak ji vidíme dnes, byl Přemysl Otakar II., dokončení včetně architektonicky ojedinělých osmibokých věží spadá do roku 1300. O necelé půlstoletí později dílo výrazně poničil požár. Důležitým okamžikem historie chrámu bylo pověření vynikajícího architekta Petra Parléře (m. j. stavitel pražské svatovítské katedrály) obnovením stavby z rozhodnutí císaře Karla IV. Pod jeho vedením nahradil původní presbytář katedrální chór. Během času došlo k vrcholně gotickým úpravám, vybavení interiéru bohatým mobiliářem, přístavbě hranaté zvonice, ale i škodám za třicetileté války a dalšímu ničivému požáru (1796). Až od poloviny 19, století nastoupila postupná rekonstrukce, dokončená roku 1910. Interiér chrámu stojí za pozornou prohlídku – objevíme tu řadu mimořádných artefaktů. S chrámem těsně sousedí kostnice z roku 1733, s interiérem dekorovaným v duchu dobově aktuálního motta Memento mori. V areálu kolem chrámu spatříme nejzachovalejší zbytky hradebního opevnění ze 13. století a budovy Staré a Nové farní školy, dnes s expozicemi Regionálního muzea.

Kolínská radnice  •  Foto: Bosss

Mezi kolínskými pamětihodnostmi, ze kterých si můžeme při návštěvě vybírat, vyniká ojedinělý soubor památek židovských, obrazně nazývaný – vzhledem k jejich rozsahu zejména v dobách předbělohorských – „Jeruzalém na Labi“. Řadí se k nejcennějším svého druhu na celém území Česka. Židé se v královském městě Kolíně usadili už nedlouho po jeho založení. To platí i o existenci synagogy, neboť již z roku 1422 pochází záznam o její opravě. Poničena byla v 15. století za přítomnosti husitů. Na místě středověké modlitebny vznikla raně barokní stavba – jak ji vidíme dnes – koncem 17. století. Prošla ovšem pozdějšími úpravami, m. j. klasicistní. Poslední, poměrně důkladná rekonstrukce proběhla závěrem devadesátých let 20. století. Její původní funkce definitivně skončila se zánikem židovské obce v roce 1953. Komentovaná prohlídka nás seznámí s nezřídka tragickou historií obce, ale i s významem a přínosem řady židovských osobností k vývoji města.

Koncem 16. století Becalel, syn proslulého pražského rabína Jehudy Löwa, založil v kolínském ghettu vyšší náboženskou školu. V budově, kde působila, dnes nalezneme rekonstrukci pracovny posledního kolínského rabína Richarda Federera s početnou judaistickou literaturou a expozicí bohoslužebných předmětů.

tímto v infocentru zapůjčeným klíčem si otevřete vstup na Starý židovský hřbitov  •  Foto: Bosss

Do souboru židovských památek se řadí také Starý a Nový židovský hřbitov. První je považován za jeden z nejstarších na českém území. Založen byl již v 15. století. Nový židovský hřbitov začal být využíván od roku 1887. Je známo, že židovské hřbitovy oplývají výjimečnou atmosférou – zde navíc ozvláštněnou možností (v ruce s informačním prospektem, obsahujícím i mapku) stanout u konkrétních hrobů mnoha významných osobností, jejichž působnost zasahovala jak do samotné židovské, tak i československé historie a kultury. Nechybí ani pomník židovských obětí nacismu se 487 jmény osob, jež přišly za holocaustu o život.

Pohlédneme-li na Kolín jako celek, pak nutno konstatovat, že vždy bylo - a dodnes je - střediskem života města Karlovo náměstí s radnicí, na první pohled nejatraktivnějším objektem. Nicméně obvod náměstí obklopuje - m. j. - dalších dvaadvacet staveb ze 13. a 14. století. Sama budova radnice s obdivuhodnou, vysoce dekorativní fasádou ukrývá uvnitř historicky mimořádně cennou zasedací síň, vyznačující se dřevěným obkladem, zdobeným uměleckými řezbami, třemi velkoplošnými oleji na motivy Kolína ve své době a dalším původním vybavením, včetně okázalých starožitných křesel.  

Kompletní výčet zajímavých památek Kolína by – pochopitelně – vydal na knížku. Jen namátkou ještě některé z nejzajímavějších: Zvonice na Bartolomějském návrší, Veigertovský dům, Červinkovský dům, věž Práchovna, zahrady na parkánu, Kolínský zámek. Další zajímavosti pak najdeme ještě na Kolínském Zálabí a na Kutnohorském předměstí. To vše pak můžeme obhlédnout z rozhledny, adaptované z původní vodárenské věže. Vybírat můžeme jak podle zájmů a zálib, tak podle množství času, který máme k dispozici. Pozor je třeba dát u některých objektů – je možno je navštívit i bez doprovodu, avšak teprve po dohovoru na informačním středisku – např. ke vstupu na Starý židovský hřbitov vám zapůjčí klíč, apod. Jedno je jisté: město Jeana Gaspara Debureaua a Františka Kmocha stojí za návštěvu. Zklamáni nebudeme, ani když tu strávíme i delší čas…

                                                                                                                                        Miroslav Navara