Stoh

- mohutný a v hřebeni Kriváňské Malé Fatry velmi výrazný, kupovitý vrchol (1607,4 m n.m.). Týčí se v severovýchodní části hlavního hřebene a tvoří v něm po Velkém Rozsutci nejvýraznější vrhol. V něm jej od severněji položeného rozeklaného Veľkého Rozsutca (1609,7 m n.m.) odděluje výrazné, travnaté sedlo Medziholie (1185 m), ležící na severovýchodě. Na vrcholu Stohu se hlavní hřeben dále prudce stačí a pokračuje k severozápadu do Stohového sedla (1230 m). Tady se znovu stáčí, tentokrát k jihovýchodu, a stoupá na Poludňový grúň (1459,7 m). Ten leží od vrcholu Stohu západním směrem. K jihu vybíhá ze Stohu vedlejší asi 7,5 km dlouhý hřeben ve směru na Kraľovany. V něm je sousední horou Žobrák (1308 m) od kterého jej odděluje bezejmenné sedlo (asi 1215 m). Z východního úbočí Stohu, nedaleko sedla Medziholie, vybíhá východním směren další vedlejší hřeben, ve kterén se za sedlem Osnica zvedá masív vrcholu Osnica (1362,8 m).

Severní úbočí Stohu klesají do Štefanovskej doliny, jihozápadní do Šútovské doliny a jihovýchodní do Doliny Bystrička.

Vrcholová úbočí hory jsou od sedel z velké části zcela odlesněna a hora proto připomíná stoh sena (odtud název hory). Původní horní hranice lesa a kleče zde byla v minulosti uměle snížena pro pastvu ovcí. Výjimkou je klín původního porostu na severním úbočí hory, mezi hřebenem k sedlům Medzidolie a k Stohovému sedlu. Najdeme zde velmi cenný porost horského pralesa. V jeho porostech jsou dominantně zastoupeny javoro-bukové horské lesy. Bukové a jedlo-bukové květnaté lesy rostou jen v nižších partiích lokality. V obou těchto biotopech dominuje buk lesní, přičemž javor horský a jedle se vyskytují ojediněle. Smrk dominuje jen nejvyšších partiích pod vrcholem hory. Na celém tomto úbočí je porost přerušen několika lavinovými žleby a nachází se zde i malý ostrov dolomitových vápenců, které tvoří příkrov Veľkého Rozsutca. Celé toto úbočí je chráněno NPR Rozsutec. Zbylá převážná část hory je budována horninami Križňanského příkrovu. Na jihozápadních úbočích byla znovu uměle vysazena kleč.

Vrchol Stohu poskytuje kruhový rozhled na celou Lúčanskou Malou Fatru a okolní slovenská pohoří - viz: http://www.virtualtravel.sk/sk/panorama/zilinsky-kraj/terchova/mala-fatra/stoh/. Je zde křižovatka turistických tras.

Na vrchol dojdeme:

• po červené hřebenové trase, od západu, z Poludňového grúňa přes Stohové sedlo (asi 1:20 hod. - oběma směry)
• po červené hřebenové trase, od severovýchodu ze sedla Medziholie (asi 1:15 hod., opačně - 0:45 hod.)
• po zelené výstupové trase z Kraľovan přes vrchol Žobrák (asi 3:30 hod., opačně - 2:50 hod.)

Výstup na vrchol je dosti strmý a namáhavý, mnohdy se zdá nekonečný, neboť vrchol je neustále skryt za travnatým obzorem. Po dešti jsou některé úseky velmi blátivé! V zimě na těchto odlesněných úbočích hrozí časté laviny!

• Severním úbočím hory prochází traversem žlutá trasa mezi sedly Medzidolie a Stohovým sedlom. Po ní je možné vrchol Stohu obejít. Tato trasa bývá, často i dlouho po deštích, rovněž velmi blátivá!