Šternberk

Město Šternberk je 16 km severně od Olomouce a je křižovatkou silnic do Opavy, Bruntálu, Rýmařova, Litovle a Uničova. Tyto města se svým okolím nabízejí turistům mnoho turistických zajímavostí a dobré zázemí. Šternberk je brána do Nízkého Jeseníku, neboť leží na jeho úpatí, částečně v rovině Hané a také na jeho posledních výběžcích. Na jednom tomto výběžku pro ochranu dolů a obchodní cesty z Olomouce do Slezska byl pánem Zdeslavem z Chlumce, který si dal přídomek „ze Šternberka“, postaven hrad. První zpráva o hradě Šternberku je z r.1269 v listině Přemysla Otakara II., o sporu mezi klášterem Hradisko a Zdeslavovým synem Albertem I. o les a doly u Domašova u Šternberka. Z té doby je opevněný palác a válcová věž. Velmi významnou osobností byl ve 14. stol. Albert II., diplomatický rádce a přítel císaře Karla IV. a vysoký církevní hodnostář. Šternberské panství bylo jedno z největších na Moravě. Od r.1397 patřilo šternberské panství Markvartovi ze Šternberka a Petrovi z Kravař. Za Jindřicha z Kravař, moravského hejtmana, podepsala na šternberském hradě drobná šlechta stížný list do Kostnice, proti upálení M. J. Husa. Při spanilé jízdě do Slezska v r.1430 Prokop Holý po osmitýdenním obléhání obsadil na dva roky hrad. Od roku 1432 za Jiřího z Kravař se na hradě odstraňovaly válečné škody. V r.1480 sňatkem přešlo šternberské panství do rukou pánů z Dubé a z Lipé. Za nich došlo k renesanční přestavbě hradu. Největší stavební úpravy hradu provedl po požáru města v r.1538 Jan Václav Berka z Dubé, který rozšířil areál hradu o rozsáhlé přístavby mimo staré hradní jádro.Po jeho smrti v r.1565 přešlo šternberské panství sňatkem do rukou knížat z Münstrberka. V r. 1647 přešlo opět sňatkem na vévody württemberské a od nich v r.1695 a 1700 koupil panství kníže Jan Adam z Lichtenštejna a Lichtenštejnové drželi panství až do roku 1945. V dubnu 1678 blesk zapálil kulatou věž, která byla znovu vystavěna při barokních úpravách hradu. Před bitvou u Slavkova se tu v r.1805 setkal rakouský císař František I. s ruským carem Alexandrem I. Po roce 1945 patřil hrad Krajskému vlastivědnému muzeu. V podhradních objektech je hodinářské muzeum. Ve Šternberku najdete i další celou řadu památek a zajímavostí. K hradu jdete kolem budov kláštera s mohutným kostelem augustiniánů kanovníků Zvěstování P.Marie. Řada barokních soch a sloupů, 3 galerie a mimo jiné jezdí se tu také každoročně závody automobilů a veteránů do vrchu-Ecce homo.