Socha Panny Marie s Jezulátkem v Kuklenách

Kukleny sice vznikly až ve 2. polovině 18. století, ale díky tomu, že se tato lokalita stala novým místem k žití těch, kteří museli kvůli výstavbě královéhradecké pevnosti opustit původní Pražské podměstí, kam a byl sem přenesen farní kostel sv. Anny, tak bylo jasné, že zde vznikne řada dalších objektů drobné církevní architektury, protože řada místních lidí chtěla dát na odiv svoji zbožnost a Bohu vzdát díky za vše dobré, co se jim událo.

Kromě již zmíněného chrámu Páně bylo v Kuklenách vystavěno několik kapliček, křížů a soch svatých, z nichž některé objekty postupem času zanikly a do dnešních dob se dochovaly jen některé. Jedním z nich je rovněž socha Panny Marie s Jezulátkem, o níž se mnoho nedozvíme, protože nahlédnutím do knihy "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého" od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála, můžeme číst pouze toto: "U křižovatky okresní silnice z K. do Plačic a polní cesty vedoucí od Bláhovky k Temešváru stojí socha, kterou dle nápisu na náklad Josefa a Terezie Helvichových z Kuklen zhotovil r. 1855 Frant. Šafránek z Hořic."

Již zde nalezneme v uvedené zmínce jednu kardinální chybu, a to ohledně jejího tvůrce, protože tuto sochu na konci Pardubické ulice na více než 4 m vysokém sloupu z jemnozrnného hořického pískovce s rezavě hnědými žílami a skvrnami, jenž byl původně krásně polychromovaný, zhotovil hořický sochař Ferdinand Kofránek, což můžeme doložit vytesaným nápisem: „Zhotovjl Ferd. Kofranek z Hořic“. Jinak je ostatní již v souladu se skutečností, ať již jde o to, že plastika vznikla v roce 1855 z popudu manželů Josefa a Terezie Helvichových z Kuklen, tak o její umístění.

Tento šestihranný sloup s hlavicí, která je ozdobena vinnými listy a hrozny, obsahuje na své spodní přední straně text: „Pomocnice křesťanů, vypros víru, zkaz hříchu zlost. Vypros požehnání, práci poli, pokoj vlasti. Pro čest, chválu Boží.“, jenž je de facto stručným výtahem z Loretánské litanie k Panně Marii (viz https://www.modlitba.cz/aktuality/litanie-k-panne-marii). Vzadu se pak nachází dedikační nápis: „Založená od manželů Josefa a Terezie Helvich z Kuklen. 1855“

Protože se tato plastika nachází ukryta za mohutným kmenem jedné z původní dvojice ji doprovázejících lip, tak se dochovala v nezměněné podobě do dnešních dob, ať již těmito místy prošla jakákoliv vojska, nebo v našem státě vládl různorodý režim. Problémem se však stal postupný nezájem o ni, což je vidět, že průběhem času došlo k rozpadu části sochy, a tak dnes např. z Jezulátka samého zůstal viditelný jen kus botičky a rovněž z rukou Panny Marie jsou jen pahýly. Patří tedy k těm historickým objektům na území města, jež by si zasloužil více zájmu a zejména svoji velmi nutnou renovaci. Kuklenský obchodník Josef Helvich z čp. 65 by se asi hodně divil, jak jeho nástupci dbali o historické dědictví, jenž tu zanechal. Kdybychom se tak mnohdy dokázali vrátit např. k jeho životnímu mottu: "Kde povinnost vlastenecká káže, tam všecko jiné shasni." a vzít si z něho příklad.

Na závěr je ještě třeba zmínit, že není pravdou, že by se na jejím místě nacházel dříve dřevěný kříž, jak se někde občas objevuje, čehož důkazem může být indikační skica stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johanna B. Gollera a geometra 3. třídy Carla Schwarze (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA220018400), v níž nalezneme v těchto místech pouze trigonometrický grafický bod, a to ještě na opačné straně tehdejší cesty. Jinak se zde nic nenacházelo a uvedený pozemek náležel Václavu Pilnáčkovi (v matrice psán jako Pilňáček) z čp. 18 v Plačicích, jenž ho získal od Josefa Komárka z čp. 24 v Kuklenách. Právě od něj později pozemek mezi lokalitami "U Vazu", "Panošská" a "Pod Vrchy" odkoupil Josef Helvich z čp. 93, aby zvětšil své polnosti, které se nacházely severněji od něj. Dnes náleží tento pozemek Janu Bauerovi z Prahy. Sama socha se dočkala své opravy v roce 2023 a od té doby vyhlíží opět ve své kráse.

Socha Panny Marie s Jezulátkem v Kuklenách na mapě