Loading...
Na jižním okraji městského historického jádra z Boleslavské směrem na východ odbočuje ulice Šafranice. Nejprve se vine zástavbou pod kostelem sv.Máří Magdalény, a pak se stáčí k severu. Od bezejmenné uličky, která ji spojuje s Malým náměstím ulice mění svůj název na Šolcovu a ta posléze končí na křížovatce s ulicí Tyršovou. Ačkoliv komunikace nedosahuje délky ani 150 m, přesto jsme na ní viděli spoustu pamětihodností. Kromě pěkných dřevěnic i na okapu jednoho zděného domu přivázáné figurky soboteckých čarodějnic, rozkošně povlávající v mírném větříku. Poté jsme minuli zděný dům č.p.259, který býval součástí sousedního Šolcova statku. Od konce 19.století do něj na prázdniny i s rodinou jezdil Karel Václav Rais. Psal zde „Pantátu Bezouška“ a „Zapadlé vlastence.“ Na zdi domu je umístěna spisovatelova pamětní deska.
Jen o kousek dál jsme vkročili do volně přístupného areálu Šolcova statku, který je ve stejnojmenné ulici roubenkou nejpůvabnější.
Stavení s č.p.133 je klasickou lidovou dřevěnicí pojizerského typu, kterou zbudoval roku 1811 stavebník Josef Šolc. Byl dědečkem básníka a kočovného herce Václava Šolce (básnická sbírka „Prvosenky“), který se zde narodil o 27 let později a roku 1871 zde i zemřel. Za první republiky statek zakoupil obchodník Karel Samšiňák a místní skauti tu měli klubovnu. V padesátých letech statek vyvlastněn, 1958 opraven a zařazen do seznamu kulturních památek. Roku 1971 si tady syn Karla Samšiňáka (rovněž Karel ale s titulem RNDr.) pronajal byt. Zároveň se začal o usedlost intenzivně starat a o tři roky později hlavní přízemní prostoru upravil na výstavní síň, v níž se uskutečnily první výstavy výtvarného umění. Po sametu byl statek vrácen původním majitelům. Roku 2005 se tím novým stal syn Karla Samšiňáka – Jan (také doktor přírodních věd), který výstavní síň přejmenoval na Galerii Karla Samšiňáka a bývalou maštal přestavěl na lapidárium.
Areál statku s galerií i plastikami umístěnými na zahradě je možno si přes sezónu (kromě pondělí a úterý) denně prohlédnout v době od 10 - 12 hod a od 13 - 17 hodin. Vstupné je dobrovolné.
Při vyústění Šolcovy ulice do Tyršovy na nás čekaly další zajímavé objekty. Naproti se vypínalo stavení se zajímavě členěnou žlutozelenou fasádou, sloužící dnes coby sobotecké zdravotní středisko. Jako „okresní dům“ byl roku 1910 vystavěn podle projektu architekta Františka Kavalíra a 2015 prošel rekonstrukcí.
Křižovatku Šolcovy, Tyršovy a Jičínské roku 1928 ozdobil nárožní funkcionalistický dům. Dle plánů stavitele Františka Janoty vznikl jako objekt okresní hospodářské záložny. Přízemí později pronajato Československé státní spořitelně a jiným organizacím. Velký sál sloužil k pořádáni kulturních a jiných akcí, ten pod ním – v přízemí, zdobí velký obraz města Sobotky od Josefa Feifara a dvě malířská díla od Václava Špály. Dnes má vnitřní prostory pronajaty Základní umělecká škola.
Před budovou je umístěn Pomník Václava Šolce. Roku 1880 Jej vytvořil Antonín Procházka z Hořovic. Ve dvacátých letech minulého století zkrášlil prostranství před zámečkem Humprechtem a do parčíkově upravené plochy před objekt spořitelny přemístěn roku 1956.