Sobotín - kostel sv. Vavřince

Kostel sv. Vavřince je pozdně renesanční stavba z r. 1605, barokní úpravy na konci 18. století a r. 1845, v r. 1974 celková rekonstrukce. Jednolodní orientovaný podélný kostel s polygonálním závěrem a představenou kvadratickou věží. Zvlněná štítová křídla a obdélníková sakristie. Opěrné pilíře na hladkých fasádách. V interiéru valená klenba, součástí areálu ohradní zeď se třemi kaplemi z konce 18. století, u kostela kamenný jetelový kříž na dvojdílném hranolovitém podstavci.

Samotná věž byla vystavěna v l. 1780–92. Na severní straně je sakristie u presbytáře. Obdobně je zde i vstup pro šlechtu nebo místní panstvo na oratoř a dva balkóny.

Klenutý strop je rozdělen geometrickým členěním. To upomíná na patrně shodného stavitele s kostely v okolí ze stejné doby (Velké Losiny, Branná – dříve Kolštejn, nebo Bratrušov). Podle pramenů by to měl být Antonio Thoma.

U vstupu dvě zpěvácké kruchty, horní s varhanami od fy Brauner z Uničova (1895, oprava 2021–24).

To poukazuje na fakt, že kostel býval dříve luteránský. Zpěvácké tribuny byla zřejmě i po stranách hlavní lodi kostela, jak se dochovaly právě ve Velkých Losinách.

Vybavení kostela je převážně novější než samotný kostel, většinou z doby poloviny 19. století. Oltářní obraz sv. Vavřince je z r. 1790 od Ferdinanda Lichta.

Na současné podobě se podepsala péče podnikatelské rodiny Kleinů, kteří měli v Sobotíně velké železárny v období 19. století, firma utlumila svou činnost v prvních desetiletích 20. století. Přesto z té doby přibyly v kostele například barevné vitráže v oknech.

 

U silnice za kostelem objevíme pomníček Čarodějnických procesů.
Na Květnou neděli r. 1678 žebračka M. Schuchová z Vernířovic vyňala při sv. příjímání hostii z úst. Hostie měla sloužit ke zvýšení dojivosti krávy. Byla při tom přistižena a pověrčivý farář Schmidt ji udal velkolosinské vrchnosti. To byl jeden z podnětů rozpoutání honu na čarodějnice nejdříve ve Velkých Losinách a posléze i v Šumperku.